Netradiční muzikál pro dospělé v duchu noir utkaný z přediva groteskně cynických černobílých detektivek čtyřicátých let dvacátého století. Temnější atmosféra, detektivní zápletka, děsivé zpěvy a tance, při kterých by se i v loutkách krve dořezal. Poté, co Spejbl upadne do noční můry, na vlastní kůži poznává, jak může dopadnout citově deprivované dítě na které nemá jeho rodič čas. Hurvínek odchází spolu s Máničkou do nočního parku vyvenčit Žeryka. V městečku ale vládne strach a panika, neboť tajemný vrah likviduje své oběti. Znenadání jsou slyšet jen jeho dřeváky, ty ale nosí kdekdo – i Hurvínek. Marné Spejblovo hledání nezdárného syna i odpovědí na otázky, kdo je pachatel provází setkávání se svéráznými figurkami.

Spejbl a město hříchu: zcela netradiční detektivka
Někdo si mi stěžoval, že v divadlech hrají málo detektivek. V tom případě mám dobrou zprávu – je tu hra, kde dojde k minimálně čtyřem vraždám. Scéna je však trošku neobvyklá – hraje se u Spejbla a Hurvínka. A není to tak úplně čistá detektivka. Ve hře se zpívá a kladou se tu znepokojivé existenciální otázky…
Úvod je jak vyšitý z klipu Linky bezpečí – malé děti jsou přehlíženy svými vytíženými rodiči, kteří na ně nemají čas. Čas je v této hře vůbec silně skloňovaným pojmem. Mají tu na něj chytrou písničku. Songy v této inscenaci obsahují vůbec nápadité a chytré texty, a to, že je zpívá fistulka Hurvínka nebo Máničky, jim možná i ubližuje. Skřípavý hlásek vám odvádí pozornost od nečekaně výstižných rýmů.
Každopádně Spejbl se propadne do noční můry, kdy na vlastní kůži pozná, jak dopadne citově deprivované dítě – stane se z něj vrah. Možná. Asi. Chybí vodítko… Situace vypadá tak, že v městečku vládne strach a panika. Tajemný vrah likviduje své oběti znenadání a slyšet jsou jen jeho dřeváky. Ty ale nosí kdekdo, alespoň v tomhle divadle. Například – Hurvínek. Marné Spejblovo hledání nezdárného syna i otázek, zda je pachatel nebo ne, provází setkávání se svéráznými figurkami, které nás opravdu přesvědčí, že tahle hra není pro děti (obzvlášť doktor Jekyll je odpudivě děsivý). Zato pan starosta může pobavit, jeho píseň o transparentnosti je teď před volbami velmi aktuální.
Kdo ale čeká třeskutou srandu jako při dětských představeních, ten ať si zajde na dětské představení. Hlediště bylo možná v první polovině lehce zaražené právě z toho, jak nečekaně vážný umí ten Hurvajz být. Tak nějak se ten humor očekával. Na druhou stranu noirová detektivka přece nemůže být žádný cirkus. Autoři ale z této schizofrenní situace vybruslili se ctí a v druhém dějství nabídli trochu víc úsměvnějších situací (plus další vraždy). Poukázali také na velkou životní pravdu, totiž že v divadle můžete umřít kolikrát chcete, ale v reálu je to složitější…
Nová hra pro dospělé publikum měla premiéru v únoru 2017 a představil se v ní nový hlas Máničky, Marie Šimsová. O nápaditou výpravu a námět se postaral matador divadla Miki Kirschner, největší hvězdou byl ale podle mého autor písní, Robin Král. Ne náhodou získal za své dětské knihy Magnezii Literu. Jeho písňové texty srší nápady, z fleku by mohl napsat muzikál pro Lucii Bílou…
Spejbl a město hříchu nabízí noirovou detektivku ze starých časů a předvede vám, že i loutky je možno zavraždit na mnoho způsobů. Pokud se chcete smát od začátku do konce, v Praze existuje mnoho divadel, zaměřujících se na bláznivé komedie. Ale loutkový detektivní muzikál je jen jeden – v Dejvicích u Spejblů…

Autor: Michaela Turková, 16. 10. 2017, zdroj: www.styl-zivota.cz