Rubrika: média tisk

Spejbla a Hurvínka teď mluví dvaadvacetiletý loutkoherec, kterého si divadlo samo vychovalo, říká David Janošek v rozhovoru pro magazín Reportér, který s ním vedla Kristina Komůrková.
Je to tak trochu zázrak. Dřevěné loutky, kterým je sto let, okouzlují i současné děti. Podle Davida Janoška, uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka, je to i díky nadčasovému charakteru postav. Živelný Hurvínek, který objevuje svět a trochu tím přerůstá přes hlavu svému tátovi Spejblovi, to vše doplněné o jedinečný humor. Jen na tradici ale diváky neutáhnete. To si uvědomilo i vedení divadla a před čtyřmi lety angažovalo právě Janoška. Jak se rozbíjí letitý divadelní stereotyp? A jak soubor reagoval na příchod nového uměleckého šéfa? To vše si můžete přečíst v nejnovějším rozhovoru.

Jednou z mnoha zemí, kam se během divadelních turné po celém světě loutkáři z Divadla Spejbla a Hurvínka dostali, bylo Japonsko. V zemi vycházejícího slunce se soubor D S+H představil opakovaně, celkově pětkrát. Čtyřikrát to bylo za éry Miloše Kirschnera - poprvé v roce 1978, znovu o dva roky později v roce 1980, potřetí v roce 1982 a pak v roce 1986 - a zatím naposledy v roce 2005, což už bylo v době, kdy byl interpretem S+H Martin Klásek. Během těchto cest sehráli divadelníci v mnoha japonských městech stovky představení, která navštívilo více než stopadesát tisíc dětských i dospělých diváků. Loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka se zde těšilo takové oblibě, že o něm opakovaně referovala japonská televize: nejprve v roce 1978 a v roce 1982 dokonce natočila celé divadelní představení a odvysílala jej v třicetiminutovém sestřihu v hlavním vysílacím čase. V roce 2005 v Japonsku na DVD vyšel Trnkův film Cirkus Hurvínek (1955). Vzniknout měla v japonštině údajně také gramofonová deska s S+H, k té se nám však zatím nepodařilo dohledat žádné podrobnosti (pokud je máte, budeme za ně rádi). O turné Divadla S+H po Japonsku vznikl rovněž dokument Heleny Třeštíkové Japonská neděle (1981). Věnoval se jim též obsáhlý článek Miloše Kirschnera, který byl otištěn v osmém čísle programového sešitu Spejblův ilustrovaný zpravodaj/Hurvínkovo malované povídání (1983). Ten ve svém referátu z cest po Japonsku uvedl nejednu zajímavost (například o výjimečných technických vymoženostech té doby - nejrůznějších robotech), a proto jsme se rozhodli celý jeho příspěvek přepsat a v celé délce jej uveřejnit. Přečíst si jej můžete pod odkazem.

Opera Národního divadla Brno připravila pro malé diváky velmi speciální představení Prodané nevěsty. Dramaturgyně Patricie Částková dokázala skvěle spojit divadelní ikony – Smetanovu nejoblíbenější operu Prodaná nevěsta a originální postavičky Josefa Skupy. Vzniklo tak představení pod názvem Hurvínek prodává nevěstu. Při příležitosti vzniku této netradiční inscenace vznikl s Patricií Částkovou rozhovor, který jsme rovněž převzali na tento web. Originální příspěvek najdete na webu www.operaplus.cz. V něm poodhaluje detaily kolem vzniku této hry, včetně omezení, která s sebou přináší účinkování loutek, ale i o tom, jak je koncipována hudba či pěveckých partů, kde autoři dílo krátili, aby byly stravitelné i pro děti atd. Každopádně jedno je jisté - diváci nebudou ochuzeni o žádné slavné a krásné hudební kousky, které jsou známé z tradičního nastudování tohoto ikonického operního díla. Brněnská premiéra se odehraje 24. listopadu 2023 v divadle Reduta, pražské první uvedení je potom 16. března 2024 v Divadle S+H. Pokud se do Brna na žádnou z repríz nedostanete a na pražské uvedení se vám nechce čekat, máte možnost podívat se na předpremiérové kukátko, které se uskuteční 21. listopadu. Shlédnout jej bude možné i on-line na platformě YouTube.

Brňanka, ani z Plzně, ani z Prahy – jak se přihodilo, že vás dramaturgická inspirace přivedla právě ke Spejblovi a Hurvínkovi? Je to reakce na hostování Divadla Spejbla a Hurvínka v Brně, nebo inspirace přišla od kolegy Davida Janoška, který je nově uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka?
Vlastně to byl souběh více okolností. Představení pro děti se snažíme pravidelně rozšiřovat a po velké inscenaci Zámečníkova Ferdy Mravence jsme uvažovali o novém titulu do Reduty, která je pro tyto projekty ideální, protože přeci jen umožňuje mnohem lepší kontakt s malými diváky. S tím se časově potkal nástup Davida Janoška do pozice uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka s jeho přáním vytvořit pro jejich divadlo inscenaci spojenou s operou. Od nás přišel nápad vyjít ze Smetanovy Prodané nevěsty. Její inscenace je v Brně velmi oblíbená i u mladších diváků, ale pro ty nejmenší je to přece jen náročnější představení, hlavně svou délkou. A spojení s loutkovými postavami, které ač jak správně říkáte, nejsem ani z Prahy ani z Plzně, mě provázely dětstvím především prostřednictvím gramofonových nahrávek, mi přišlo jako dobrý nápad, jak tuto českou klasiku dětem představit a zároveň jim dát nahlédnout do operního žánru jako takového.

Časopis Forum, což je magazín Univerzity Karlovy, se nejnověji věnuje i Spejblovi a Hurvínkovi, resp. ředitelce Divadla Spejbla a Hurvínka Denise Kirschnerové. Ta totiž vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a má s ní tedy určité pouto. Krátce po studiích ale bylo jasné, že rodinnému odkazu jen tak neunikne. Se slavnými loutkami Spejblem a Hurvínkem v podstatě vyrostla a posledních šest let Divadlo Spejbla a Hurvínka vede jako ředitelka.

Pokud také patříte do generace, která v dětství neustále „sjížděla“ desky a audiokazety s mentorujícím Spejblem a věčně zlobivým Hurvínkem s jeho rošťáckým „chachááá“, vězte, že u Kirschnerů tomu nebývalo jinak. Vtipné příběhy obou protagonistů tehdy malý Miki se sestrou Denisou poslouchali hodně často. Slavní rodiče Miloš Kirschner a Helena Štáchová, kteří loutkám svůj hlas propůjčili, ovšem jejich nadšení zase až tak nesdíleli. „Vždycky si povzdechli: ježíš, už to tady zase piští,“ směje se nad vzpomínkami z dětství Denisa Kirschnerová s pochopením, že poslouchat své pozměněné hlasy po hraní v divadle ještě i doma muselo být pro principály Divadla Spejbla a Hurvínka zkrátka už moc. Ona sama ale vlastně nikdy přesycenost dvou loutkových ikon necítila a dnes někdy sama přehrává jejich příběhy synovi.

Denisa Kirschnerová v reportáži mluví nejenom o svých studiích, ale vrací se i do svého dětství a samozřejmě neopomíjí krátce zmínit i plány do budoucna, zejména ty, které se váží k Hurvínkově stovce. Reportáž Jiřího Nováka doprovází krásné snímky Hynka Glose.

"Komiks je umělecké médium, někdy označováno jako „deváté umění“, ve kterém jsou za sebou chronologicky uspořádány kresby nebo jiná zobrazení s případným doprovodným textem v cílených sekvencích. Dohromady tedy vytvářejí celek, nejčastěji příběh. Jednomu obrázku, který většinou zachycuje jeden okamžik, se v komiksové terminologii říká panel." Toliko definice z Wikipedie. Píšeme o tom proto, že tento typ tvorby se nevyhnul ani Spejblovi s Hurvínkem.
Jedním z prvních dohledatelných komiksů se Spejblem a Hurvínkem, možná dokonce úplně prvním, bylo v roce 1964 kreslené blahopřání Radko Hakena uveřejněné v časopisu Mateřídouška. Otištěno bylo na poslední stránce ve dvacátém ročníku oblíbeného magazínu pro nejmenší děti jako připomínka kulatého výročí vydávání tohoto časopisu.
V porevolučních letech naši dřevění hrdinové spojili své jméno s propagací jogurtů značky Danone. Jednou z forem spolupráce byl i kreslený komiks nazvaný „Spejbl a Hurvínek objevují Danone", jenž vycházel v časopise ABC v sezóně 1993/94. Celkem vyšlo 24 dílů, v každém čísle časopisu jeden. Šlo o reklamní seriál využívající oblíbených loutek pro propagaci jogurtu Danone, který ukazoval, že Hurvínek z prázdných jogurtových kelímků dokáže vyrobit takřka cokoli. Text k němu psal Rudolf Baudis a kresbou jej doplnila Naďa Sotáková.
Komiks nechyběl ani v časopisu Hurvajz, který vycházel v letech 1997-97. Texty k němu psala Helena Štáchová a obrázky doplnila Naďa Sotáková. Většinou šlo o příběhy na motivy večerníčkového cyklu "Hurvínkův rok". Některé obrázky komiksu byly koncipované jako omalovánky (určené na dokreslení). Šlo celkově o 22 příběhů; kromě nich vyšlo i 7 krimi hádanek "Na stopě". Část z těchto komiksů následně vyšla znovu o několik let později jako součást tří sešitů s názvy Dobrodružství s Hurvínkem. V magazínu Hurvajz vycházely také kreslené příběhy o dějinách a pověstech, kde byli Hurvínek a Mánička komentátory děje v úvodu a na konci příběhu.
V roce 2009 započala spolupráce D S+H s deníkem Metro. Zde v pátečním vydání týden co týden vychází strip s jednoduchým krátkým Hurvínkovým komiksem. Scénáře píše Denisa Kirschnerová resp. nově Janka Ryšánek Schmiedtová, kresbu má na starosti Tomáš Chlud, který dokázal Hurvínkovi a dalším postavám vtisknout moderní vzhled, aniž by sklouzával k laciné aktualizaci. Později se komiksy v měsíčních intervalech začaly objevovat také na facebookovém profilu D S+H.
Patnáct komiksových příběhů z pera Denisy Kirschnerové s ilustracemi Tomáše Chluda popisující život v zákulisí říše loutek pak vyšly knižně v publikaci Šmankote, jenž byla dána do prodeje v roce 2007.
My vám na nově vytvořené stránce tyto komiksy nabízíme k nahlédnutí. Pokud víte ještě o nějakém dalším, budeme rádi za doplnění.