Adámek mezi broučky
kniha dětská
autor/režie:
Josef Skupa a Frank Wenig
vydavatel:
Orbis Praha
vydáno:
1957
Provedení:
kniha
Poznámky k vydání:
Znovu vydaná divadelní hra pro děti Hurvínek se učí čarovat. Loutková hra pro děti o předehře, devíti obrazech a dohře.
Spoluautoři:
předmluva: Míla Mellanová
Popis děje:
O hře Adámek mezi broučky už můžeme mluvit jako o téměř klasickém loutkářském díle. Ne proto, že má už svůj věk (to není podstatné), ale proto, že má své trvalé hodnoty. Zrodila se na scéně Divadélka Spejbla a Hurvínka 4. záři 1937. Tehdy Divadélko ještě pojíždělo z místa na místo a tak hru, kterou autoři Josef Skupa a Frank Wenig pokřtili jménem Hurvínek se učí čarovat, uviděly po prvé děti v Lounech. Režisér prof. Skupa mluvil v ní Spejbla a Hurvínka (současně i vodil Spejbla), Hurvínka oživovala pohybem Jiřina Skupová, Sluníčko-Bábulinku mluvila Anna Kreuzmannová, úspěšná představitelka Máničky, vodila je Jiřina Skupová střídavě s druhými členy souboru. Loutky Pavouka, Fausta, čmeláka, Kobylky s kočárkem, motýlů a částečně i hmyzí kapely výtvarně vytvořil Jan Vavřík-Rýz. Ostatní loutky mistr-řezbář Gustav Nosek, autor tělesné schrány Hurvínka a jeho přítelkyně Máničky, tehdy působící v Divadélku i jako loutkoherec.
Hra měla veliký úspěch a mnoho, mnoho repríz. Hmyzí kapela se tak vehrála do srdce publika, že si ji vyžádalo i do večerního Pestrého pásma a jako vložku do komedie pro dospělé Jdeme do sebe (autoři J. Skupa-F. Wenig). Jan Vavřík-Rýz dokonce znovu řezboval její muzikanty pro amatérský loutkářský kroužek v Haifě v Israeli.
Oblíbená pohádka se rozletěla z jeviště Divadélka Spejbla a Hurvínka na kdejakou profesionální i amatérskou scénu v republice. Hurvínek se proměnil v Adámka či v chlapce jiného jména, Spejbla zastoupil hodný dědeček. A všude se jí malí diváci znamenitě bavili a dospělí kladně hodnotili její tendenci. Mnozí prohlašovali, že by bylo užitečné zařadit ji do večerního repertoáru.
Byla vysílána i rozhlasem. V r. 1937 z Brna, v r. 1938 z Prahy s průvodním slovem dr. Jana Malíka, knižně vyšla poprvé pod jménem Hurvínek se učí čarovat jako č. 4 Loutkářovy vitrínky (repertoár náročného loutkáře), sbírky, kterou řídil Ing. František Čech a vydával nakladatel Balatka v Holešově. Původní název hry je Hurvínek se učí čarovat a její premiéra byla 4. záři 1937 v Lounech. V dubnu 1954 se název hry změnil na Hurvínek mezi broučky.
Hra měla veliký úspěch a mnoho, mnoho repríz. Hmyzí kapela se tak vehrála do srdce publika, že si ji vyžádalo i do večerního Pestrého pásma a jako vložku do komedie pro dospělé Jdeme do sebe (autoři J. Skupa-F. Wenig). Jan Vavřík-Rýz dokonce znovu řezboval její muzikanty pro amatérský loutkářský kroužek v Haifě v Israeli.
Oblíbená pohádka se rozletěla z jeviště Divadélka Spejbla a Hurvínka na kdejakou profesionální i amatérskou scénu v republice. Hurvínek se proměnil v Adámka či v chlapce jiného jména, Spejbla zastoupil hodný dědeček. A všude se jí malí diváci znamenitě bavili a dospělí kladně hodnotili její tendenci. Mnozí prohlašovali, že by bylo užitečné zařadit ji do večerního repertoáru.
Byla vysílána i rozhlasem. V r. 1937 z Brna, v r. 1938 z Prahy s průvodním slovem dr. Jana Malíka, knižně vyšla poprvé pod jménem Hurvínek se učí čarovat jako č. 4 Loutkářovy vitrínky (repertoár náročného loutkáře), sbírky, kterou řídil Ing. František Čech a vydával nakladatel Balatka v Holešově. Původní název hry je Hurvínek se učí čarovat a její premiéra byla 4. záři 1937 v Lounech. V dubnu 1954 se název hry změnil na Hurvínek mezi broučky.