Další fotky:
Znovu u Spejbla a Hurvínka
film / večerníčky
autor/režie:
Libuše Koutná
vydavatel:
Československá televize
premiéra:
1974
poznámky:
VHS 1998, DVD 2005
EAN/čárový kód:
8595209630124 (DVD 1), 8595209630131 (DVD 2), 859548105005 (VHS 1), 859548105012 (VHS 2)
Nosič:
Televize, VHS, DVD
VHS v prodeji od 12.10.1998
Poznámky k vydání:
Druhá řada 13-ti Večerníčků, tentokráte již v barevném provedení byla poprvé odvysílána v roce 1974. Seriál byl natočený v bruselském pavilónu PKOJF v improvizovaném ateliéru. Později vydaný na VHS (1998) a 2x DVD (2005).

Spoluautoři:
Hrají: Miloš Kirschner, Helena Štáchová
Scénář: Miloš Kirschner, Pavel Grym, Josef Barchánek
Loutky vodili: Bohuslav Šulc, Miroslav Vomela, Radek Haken, Miroslav Homola, René Hájek, Miroslav Černý
Dramaturg: Štěpánka Haničincová
Výtvarník: Zdeněk Juřena
Kamera: Stanislav Malý
Autor hudba: Jiří Kolafa

VHS Cover a design: © 1998 Studio TAG
DVD Cover a design: © Michal Korecký
Audio: Czech 2.0
Format obrazu: 4:3
Popis děje:
Seznam dílů:
1. Spejbl se bouří
Paní Kateřina ráda pořádá turistické výlety, ale Spejbl jich má už dost, protože by raději odpočíval. Rozhodne se tedy s Hurvínkem utéct za klidem. Na cestě je ale čeká několik překážek.
2. Ranní rozcvička
Je ráno a na programu je ranní rozcvička. Spejblovi se ale nahrávka s povely nelíbí, a tak se rozhodne vzít rozcvičku do svých rukou.
3. Hurvínkovo strašidlo
Hurvínek by rád viděl bezhlavého rytíře, a tak si Spejbl na něj přichystá překvapení. Překvapení si na něj ale chystá i Hurvínek. Kdo koho nejvíce vyděsí?
4. Hurvínek domácí kutil
Spejbl si na lehátku čte kutilskou knihu a žasne nad hloupostí některých vynálezů. To ale netušil, že za ním v baráčku Hurvínek a Mánička právě takový vynález staví. Dopadne to dobře?
5. Nečekaná výhra
Hurvínek oznámí Spejblovi, že vyhrál zvíře. Ten s tím ze začátku nesouhlasí, ale nakonec po chvíli svolí, aby si ho vzal domů. To ale nevěděl, co je to za zvíře.
6. Sněhulák jako živý
Spejbl s Hurvínkem spolu uzavřou dohodu, že když Hurvínek dokáže postavit sněhuláka, který bude vypadat jako živý, dostane polárkový dort. Hurvínek to vítězství ale nebude mít zadarmo.
7. Spejbl lovcem
Spejbl se s Hurvínkem a Máničkou vydá do lesa, aby si ulovil nějakou zvěř. Podaří se mu něco ulovit?
8. Závod do vrchu
Spejbl, Hurvínek, Mánička a Žeryk se zúčastní automobilového závodu. Během cesty je ale čeká několik zdržení a také kopec, na který je potřeba nějaké vylepšení. Dokážou závod vyhrát?
9. Spejbl na houbách
Spejbl se rozhodne, že si s ostatními zajde do lesa na houby. Hledání jim ale moc nepůjde, a tak musí pomoct Žeryk. Nebyl to ale dobrý a už vůbec ne levný nápad.
10. Spejbl kope studnu
Spejbl se svými spolupracovníky kope studnu. Nejen Žeryka ale práce přestane bavit, a tak se musí vymyslet jiný způsob, jak se dostat k vodě.
11. Syslus modrobulvus
Hurvínek si přinese ze školy domů králíka, protože se staví nová králíkárna a někdo ho musí pohlídat. Musí ho ale ukrýt před Spejblem, protože králíky nemá rád. Ten ho ovšem po chvíli najde, a tak si Hurvínek vymyslí, že se nejedná o králíka, nýbrž o Sysluse modrobulvuse.
12. Zázračné zachránění
Spejbl si v obýváku udělá cvičnou stěnu, aby trénoval na následující den, kdy si chce vylézt na Havraní skálu, kde roste čichma rezavá. Podaří se mu skálu zdolat?
13. Hurvínek hlavou rodiny
Hurvínek si chce na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je být hlavou rodiny, protože si myslí, že je to hrozně jednoduché. Dokonce má i prázdniny, takže je na to ideální chvíle. Se Spejblem si tedy vymění role. Dokáže Hurvínek obstát roli hlavy rodiny?

Seriál byl natočen na barevný 35mm film jako zakázka pro Československou televizi ve studiích Krátkého filmu s kameramanem Svatoplukem Malým. Režisérka Libuše Koutná tentokrát pracovala podle scénáře Jiřího Kubíčka, Pavla Gryma a Miloše Kirschnera. Opět šlo v podstatě o nafilmované divadlo v realistické dekoraci, tentokrát však velmi citlivě převedené do filmu. Potvrzují to i dobové recenze v Československém loutkáři: Bravurní technika vodění marionet, tradičně kvalitní hlasový přednes i skvělé filmové zpracování je dobrou vizitkou práce nejen naší přední scény, ale celého našeho loutkářství. Šťastně se zde podařilo rozřešit převedení stylizovaných, v podstatě divadelních prvků, do filmového reálu. V té souvislosti je nutné vyzvednout zásluhy režisérky Libuše Koutné a zejména výtvarníka a scénografa Zdeňka Juřeny.