Hurvínkovi na dobrou noc
Německý název:
Gute Nacht, Hurvinek
Autor:
Miloš Haken - Miloš Kirschner
Režie:
Miloš Haken
Spoluautoři:
výprava: Zdeněk Juřena; výtvarník loutek: Radko Haken
Premiéra:
3.5.1969
Repríz:
119
Popis děje:
Spejbl s Hurvínkem, které v této dětské komedii doma uvězní deštivé počasí, si pro ukrácení chvíle místo plánovaného výletu povídají, vzpomínají (Spejbl například na to, jak chtěl být cirkusovým klaunem), nenásilně filozofují a s drobnými nesnázemi vykonávají různé domácí práce. Hra částečně těží z představení Srdečné metamorfóry, a tak se i zde objevuje žabí intermezzo, výstup fakíra se zahraniční turistkou, náladová scénka starého komedianta, vzpomínajícího na zašlou slávu, milostný trojúhelník z doby kamenné, figarovský holič či epizoda pirátů s mořskou pannou přešly. Nechybí ani duo šašků s opičákem, pro které autoři sáhli až do zásob hry Cirkus v divadle (1959).
Recenze hry:
Večerní Praha (ev, 3. 11. 1969) označila nové pásmo už v titulku referátu za "nepovedený pokus"; referentovi vadilo, že se tu opakovaly výstupy z pořadu pro dospělé, a nelíbilo se mu ani rámování miniaturních příběhů průběžnými dialogy Spejbla s Hurvínkem, které doma uvězní deštivé počasí, takže si pro ukrácení chvíle místo plánovaného výletu povídají, vzpomínají, nenásilně filozofují a s drobnými nesnázemi vykonávají různé domácí práce, které motivicky uvádějí následující scénky.
Hakenovy pantomimické etudy si však stále zachovávaly svěžest; spíš bylo možno v některých případech uvažovat o srozumitelnosti a tedy i o vhodnosti výběru.
Novou a rozhodující kvalitou byl však Kirschnerův text. Ne už izolované konferenciérské dialogy, ale miniaturní příběh Spejbla a Hurvínka v nedbalkách, v domácím prostředí, tak vděčném pro rozvíjení jejich svérázné filozofie (tentokrát na dětské úrovni), pro tlumočení jejich vzpomínek a pocitů. Byl to opět text, který obvyklou skládanku čísel pozvedával na vyšší úroveň, a tak i tento údajně nepovedený pokus dosáhl slušného ohlasu jak na domácí scéně, tak i na zahraničních zájezdech.
Hakenovy pantomimické etudy si však stále zachovávaly svěžest; spíš bylo možno v některých případech uvažovat o srozumitelnosti a tedy i o vhodnosti výběru.
Novou a rozhodující kvalitou byl však Kirschnerův text. Ne už izolované konferenciérské dialogy, ale miniaturní příběh Spejbla a Hurvínka v nedbalkách, v domácím prostředí, tak vděčném pro rozvíjení jejich svérázné filozofie (tentokrát na dětské úrovni), pro tlumočení jejich vzpomínek a pocitů. Byl to opět text, který obvyklou skládanku čísel pozvedával na vyšší úroveň, a tak i tento údajně nepovedený pokus dosáhl slušného ohlasu jak na domácí scéně, tak i na zahraničních zájezdech.