Audio
434
desek, kazet i CDček
Video
524
TV pořadů, DVD a dalších
Divadelní hry
303
zdokumentovaných divadelních představení
Tisk
180
časopisů, knížek, letáků, aj.
Foto
3938
fotek v našich fotogaleriích
Aktuality
688
zpráviček z každodenního žití
nejstarší z 1.5.2004
Plakáty
129
divadelních, propagačních a filmových plakátů
Divadelní programy
136
náhledů divadelních programů
Pohlednice
187
pohlednic a kartiček
Nejnověji přidáno:
Premiéra: EXPO 2005

Rubrika: fan web

23.03.2024, Pavel Patera, sekce fan web
Hurvínek prodává nevěstu - znovu a ještě lépe!
Tak tohle jsem si rozhodně nechtěl nechat ujít. Ani napodruhé!
Před čtyřmi měsíci uvedlo divadlo S+H ve spolupráci s Janáčkovou operou Národního divadla Brno novou divadelní hru pro děti a dospělé Hurvínek prodává nevěstu, která od doby svého uvedení na scénu zaslouženě slaví jeden úspěch za druhým. A neděje se tak jen kvůli výtečně dobře zvolenému opernímu tématu Prodaná nevěsta a jejímu preciznímu načasování na letošní výročí 200 let od narození Bedřicha Smetany, ale především kvůli vizionářskému převedení této slavné venkovské opery do světa pohyblivých loutek. Tento skvělý nápad a ztvárnění v podání autorské dvojice Patricie Částkové a Hany Mikoláškové si prostě zaslouží ještě jeden podrobný rozbor.
Měl jsem možnost být na podzim v Brně na premiéře přestavení v Redutě na velké operní scéně, a tak jsem si nemohl nechat ujít ani naprosto vyprodanou premiéru 16.3. v Praze na malé scéně v Divadle Spejbla a Hurvínka v Dejvicích. Moc mě zajímalo, jak se zpěváci a herci „poperou“ s omezeným prostorem, který budou mít na scéně k dispozici. A musím přiznat, že se jim to podařilo naprosto skvěle. Hurvínkovo pojetí Prodané nevěsty jsem znal už od podzimu, a proto jsem nečekal žádná velká překvapení na scéně nebo v textech, přesto mě Hurvínek zase mile překvapil.
Už jen ta skutečnost, že se v divadle dočasně zrušila první řada sedadel a prodloužila se tím forbína, tedy přední okraj jeviště, aby se mezi oponu a hlediště vešel čtyřčlenný živý orchestr a nenásilně se tím rozšířil prostor jeviště, považuji za chytré a nápadité řešení. Nebo samotné uvítání diváků slavnostním moravským přípitkem, který rozlévali po malých kalíšcích dva uvaděči převlečení do jednoduchých moravských krojů, aby jím hned „zatepla“ osvěžili diváky v sedačkách, mě potěšil. „Čekáte slivovici? To určitě, vždyť jsou tady i děti, bezinka to jistí“. S přípitkem nebo bez, vřelé uvítání diváků znamenalo jediné, hlediště tím hned zdomácnělo a já si v divadle začal připadat více jak doma s rodinou nebo mezi přáteli než na slavnostním představení divadla.
15.03.2024, Kamil M., sekce fan web
Hra Spejbl versus Dracula slaví 50 let od premiéry
Spejbl se ze zištných důvodů pouští do psaní muzikálu. Tušíte, k jaké divadelní hře se váže tato úvodní anotace? Kdo tipoval slavný a dodnes uváděný hororovo-swingový muzikál Spejbl versus Dracula, tak měl pravdu. Je to až neuvěřitelné, ale od jeho premiérového uvedení dnes uběhlo rovných 50 let! Přesně 15. března 1974 na tuto inscenaci mohli poprvé diváci zajít do tehdejší domovské scény D S+H v pražských Vinohradech. Za fenomenálním úspěchem muzikálu stojí celý tým lidí. Lví podíl na tom mají v první řadě autoři – text napsala známá divadelní a rozhlasová režisérka Helena Phillipová, skvělou hudbou ho opatřiI Ivan Štědrý a k dokonalosti dovedl orchestr Václava Zahradníka. Neméně významný vliv na úspěch měla samozřejmě rovněž vynikající interpretace obou hlavních protagonistů – Heleny Štáchové a Miloše Kirschnera, kteří se bravurně zhostili všech mluvičských i pěveckých partů (s výjimkou psa Žeryka). Není proto divu, že pod počeštěným názvem Spejbl versus Drákula a v novém nastudování, avšak s původní hudbou a originálním orchestrovým doprovodem, se tento kousek dostal na divadelní prkna o čtyřicet let později znovu. Hudební složka tvoří páteř představení, a tak si premiéru nového nastudování v roce 2014 nenechal ujít ani autor hudby Ivan Štědrý (†82). Jelikož jsme se této inscenaci velmi obsáhle věnovali v loňském roce, pojďme ke kompletnímu ohlédnutí využít již zpracovaný text. Hra si to zcela jistě zaslouží, neboť se jedná o jeden z vrcholů tvorby Divadla Spejbla a Hurvínka.
08.01.2024, Kamil M., sekce fan web
Narodila se loutka pana Spejbl s knírem?
Loutka pana Spejbla vznikla z popudu Josefa Skupy už před více než sto lety (nejčastěji se uvádí rok 1920, případně už podzim 1919) a díky znamenitým pokračovatelům, kteří tradici úspěšně rozvíjí, baví tato postava diváky dodnes a zcela nepochybně ještě dlouho bavit bude. Jak přesně vypadala první Spejblova marioneta, kterou pro Skupu vyřezal Karel Nosek? Zrodila se v podobě, jakou jí známe dnes - tedy oděna v černém, rádoby honosném elegantním fraku, s robustními dřeváky na nohou a plešatou hlavou s odstávajícíma ušima a mírně vyboulenými bulvami -, nebo mohla mít kromě toho také přimalovaný knír a dokonce zuby? Na většině snímků z dvacátých let minulého století z doby krátce po vzniku této figury ho totiž můžeme vidět vyobrazeného přesně takto. Totéž platí také o některých ilustracích - například v knize Veselé příhody loutek Kašpárka, Hurvínka a Spejbla (1929) má Spejbl knír prakticky na všech obrázcích. Nabízí se proto domněnka, zda knír a možná i zuby nepatřily zprvu ke standardním prvkům první podoby této loutky (či jedné z nich). Tato spekulace je možná odvážná, ale při prozkoumání prakticky všech fotek z období několika málo let po prvním uvedení postavy Spejbla na scénu si této neobvyklé zajímavosti musí všimnout každý.
Úplně první dochovanou fotkou, na níž je Spejbl zachycen, je snímek z pražské loutkářské výstavy z roku 1924 zobrazující expozici loutek z divadla Feriálních osad v Plzni. Vedle mnoha dalších postav plzeňské loutkové scény se na něm v levé části krčí i Spejbl, a byť to není možné určit s jistotou, zaměříme-li se na jeho detail, zdá se, že má loutka namalovaný knír. Tento snímek byl zřejmě poprvé použit v upomínkové divadelní brožuře z roku 1925 (str. 5), ve které je pak na stránce č. 18 zveřejněna i fotka Spejblovy siesty doprovázená popiskem „Nejoblíbenější, populární loutka Spejbl (originál). Navrhl J. Skupa, řezal K. Nosek.“. Na ní má na pohovce povalující se Spejbl kromě fajfky naprosto zřetelně viditelný nejenom knír, ale i dolní zuby. Pokud tedy autor fotky zachytil opravdu originál loutky od Karla Noska, jak uvádí popisek, byla by tato hypotéza zase blíž pravdě. V neposlední řadě i na obálce zmíněné brožury je kresba, na níž je Spejbl namalován s knírkem. Knír na jeho tváři najdeme i na fotce Spejbla u klavíru, která pochází rovněž z roku 1925, nebo na snímcích, kde je Spejbl vyfocen v autě, dále na fotce se saxofonem společně s Hurvínkem nebo Spejbla v cigaretovém opojení. Tyto tři fotografie sice nedokážeme přesně datovat, ale zcela jistě pochází z dvacátých let minulého století, tedy ze Spejblovy rané éry. Do webové virtuální sbírky jsme nově zařadili donedávna neznámou, blíže nedatovanou pohlednici Spejbla s kytarou, na níž jsou Spejblovy zuby a také knír ze všech fotek patrné asi nejzřetelněji.
Domněnku, že úplně první verze loutky Spejbla mohla vypadat skutečně trochu jinak, podporuje i to, že původní loutku Spejbla, porouchanou častým otloukáním a souboji s živým psem, na Skupovo přání opravoval a postupně nahradil Gustav Nosek zušlechtěnou verzí, kterou nově navíc vybavil typickými bílými rukavičkami. Zda při této úpravě došlo také k "odbourání" kníru a zubů se bohužel nikde neuvádí. Existuje ještě několik málo dalších snímků z počátků pana Spejbla (např. společně s Kašpárkem) a rovněž u nich se jeví, že je na nich zobrazen Spejbl s knírkem, ale nedá se to v těchto případech tvrdit s jistotou. Další fotografie pocházejí až z období tzv. "myšiček", kdy už byl Spejbl zušlechtěný zásahy Gustava Noska a jeho podoba se více blížila tomu, jak ho známe dnes. Etapa bezprostředně po vzniku loutky je tak stále obestřena určitým tajemstvím a pokud se nenajde nějaký jednoznačný důkaz pro výše uvedená tvrzení, už to tak i zůstane.
Pro úplnost dodejme, že knír měl Spejbl později například i jako velkovezír Abu-Tabu-Bey v inscenaci Dobrodružství Hurvínka, rozhlasového zpravodaje (1936) či jako zločinec Don Espejbulos ve hře Hurvínek na divokém západě (1991). V těchto případech však šlo jen o úpravy vzhledu pro konkrétní představení.
Jaký je váš názor? Šlo jen o jakousi recesi při zobrazování prvních dadaistických podob Spejbla, nebo Karel Nosek prvního Spejbla s knírem (a zuby) skutečně pro Skupu vyrobil? Víte o nějakém textu, kde se Skupovy spolupracovníci, badatelé, historici nebo jiní znalci S+H tímto tématem zabývají a který by do této otázky vnesl více světla? Budeme rádi, když nám napíšete, email najdete v kontaktech.
30.12.2023, Kamil M., Tomáš Prokůpek, sekce fan web
Ondřej Sekora jako autor divadelní hry pro S+H
Před půl rokem jsme na tomto fan webu publikovali článek o tom, že spisovatel Jaroslav Foglar, ve skautské komunitě přezdívaný Jestřáb, napsal v roce 1942 pro Spejbla a Hurvínka scénku o rozbitém budíku, kterou Josefu Skupovi nabídl jako text pro gramodesku. Ten však jeho nabídku zřejmě nepřijal, respektive nikdy k realizaci tohoto scénáře nedošlo. Jak se ukázalo, nebyl jediným, kdo chtěl své tvůrčí schopnosti nabídnout slavné loutkové scéně. Rovněž Ondřej Sekora – autor dodnes oblíbených příběhů o Ferdovi Mravencovi či Broukovi Pytlíkovi – nabídl loutkovému divadlu S+H spolupráci, když pro lipové hrdiny napsal divadelní hru pro dospělé publikum s názvem Hurvínek má svátek. Ani ta ale nikdy světlo světa nespatřila. Tyto informace uvedl v odborném příspěvku "K reflexi postavy Hurvínka v publicistické, výtvarné a literární tvorbě Ondřeje Sekory" Ing. arch. Tomáš Prokůpek, který se při svém bádání zaměřuje mj. právě na tvorbu tohoto populárního dětského autora. Tuto zajímavou epizodu v umělcově díle se mu podařilo zmapovat díky tomu, že Moravskému zemskému muzeu, kde pracuje, byla v roce 2015 svěřena Sekorova pozůstalost, z níž tyto poznatky shromáždil a v roce 2016 je publikoval ve výše zmíněné práci. Prokůpek v závěru své studie na základě prostudování dochované části Sekorova strojopisného scénáře uvádí, že Sekorova hra pro S+H k vrcholům Sekorovy tvorby nepatřila a není třeba tedy litovat toho, že se nedočkala jevištního zpracování. Význam nalezeného torza scénáře je tak zejména dokumentární a můžeme díky němu o něco zpřesnit představu o Sekorově autorském i názorovém vývoji a zároveň tím doplnit do mozaiky tvorby S+H z předválečných let další zajímavý dílek.
25.12.2023, Kamil M., sekce fan web
Rozšíření sekce divadelních premiér o recenze
Modernizovaná podoba fan webu Planetka Spejbla a Hurvínka byla spuštěna před dvěma lety těsně před Vánoci. Stránky se snažíme neustálé doplňovat a rozvíjet, a proto máme i letos pro všechny čtenáře drobný dáreček. Tím je rozšíření sekce divadelních her o recenze. Hlavním určujícím prvkem úspěšnosti inscenace je vždy samozřejmě divácký zájem, přesto odborné kritiky a komentáře od nepaměti patří k divadelní tvorbě, a proto jsme považovali za vhodné jim u každé hry vyčlenit samotnou část. U představení uváděných před sametovou revolucí jsme využili detailní poznatky Pavla Gryma, který reakce divadelních kritiků systematicky sledoval, analyzoval a ty nejpodstatnější zkráceně podchytil ve své knize Klauni v dřevácích. Ne vždy se autoři textů o tvorbě D S+H vyjadřovali pouze pochvalně, ale ani negativní reakce archivář Pavel Grym nezamlčoval a do knihy je zpracoval ve snaze vytvořit co nejhodnověrnější obraz vnímání tvorby D S+H v daném čase. Kromě využití statí z Grymovy knihy jsme přidali rovněž několik úplných příspěvků. Krásnou recenzi jedné ze stěžejních her tvůrčí skupiny Salamandr - Velegrandteátr Spejbl (1959) - sepsal pro Literární noviny Antonín Jelínek; k další inscenacím pro dospělé obecenstvo - Srdečné metamorfóry (1964) a Spejbl na Venuši (1956) - pak pěkné komentáře připravili František Černý resp. Erik Kolár.
U novějších inscenací čerpáme recenze primárně z tisku a internetu, vždy s uvedením zdroje. Velmi obsáhlé a podrobné reakce psala například Nina Malíková pro časopis Loutkář - její fundované komentáře najdete nově třeba u představení Jak s Máničkou šili všichni čerti (2014), Hurvínek mezi osly (2011) nebo Jak pan Spejbl Prášil (2008). Přidali jsme i dostupné příspěvky redaktorů z různých deníků či amatérské postřehy fanoušků Divadla Spejbla a Hurvínka. U novějších her najdete recenze například u inscenací pro dospělé diváky Hotel Spejbl (2020), Spejbl a město hříchu (2017), O myších a loutkách (2002), nebo u her určených dětskému publiku Spejbl, Hurvínek a já (2022) a Hurvínek a král Blecha (2023). Nejvíce reakcí, navíc zcela zaslouženě výhradně kladných, jsme shromáždili u nejnovější operní novinky Hurvínek prodává nevěstu (2023). Pokud u některé inscenace recenzi nenajdete, je to buď tím, že o ní nevíme, nebo žádná nikdy ani nevznikla. Za doplnění budeme samozřejmě rádi. Stačí, když nám napíšete.