Rubrika: média rozhlas

Počátkem ledna jsme na tomto webu zveřejnili detailní přehled Hurvínkových příběhů, které v období let 1972 až 1973 natočil Československý rozhlas a odvysílal je v pořadu Dobrý večer, děti! (později Hajaja), což je rozhlasová obdoba televizního Večerníčku. Přehled připravil Kamil Fajmon za přispění tvůrců webu Panáček v říši mluveného slova. Nyní stejný autor s využitím archivních podkladů Českého rozhlasu sestavil pokračování seznamu, který obsahuje všechny rozhlasové nahrávky se Spejblem a Hurvínkem a jejich interprety a tvůrci, jenž byly premiérově odvysílané až do konce roku 1979, resp. počátku ledna 1980. V tuto chvíli chybí pouze údaje z roku 1977, které se snad podaří rovněž v brzké době doplnit. Valnou většinu scének tvoří pokračování cyklu Hurvínkova pošta, kterou napsal František Nepil. Předpokládáme, že nešlo o reprízy, ale že se jednalo o cyklus na pokračování. První díl byl odvysílán 2. 9. 1972, poslední šel dle dostupných informací do vysílání 28. 6. 1976, po prázdninách Hurvínkovu poštu vystřídal Kanafásek. Pokud má někdo k tomuto seriálu nějaké doplňující informace, jak vysílání probíhalo a jak bylo koncipované, budeme rádi, když se nám ozvete, abychom je mohli sdílet s čtenáři stránek. Některé scénky našly pozdější uplatnění na gramofonových deskách Hovory Spejblů (1977) nebo Jak Hurvínek do lesa volá, tak se Spejbl ozývá (1979), jiné byly znovu vydány na CD kompilacích Hurvínkovy příběhy (2018) od Radioservisu.

Ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová zavítala první červencový den do dětského Radia Junior, aby se s nejmladšími posluchači podělila o zajímavé informace o Spejblovi a Hurvínkovi - jako například kdo jim dnes propůjčuje hlas, jak často mají nové představení, jaké má Hurvínek plány na léto a co ho čeká v novém školním roce. Kromě toho ale také prozradila, kde divadlo bude hrát v době přístavby divadelní budovy či jaká audionahrávka se Spejblem a Hurvínkem by měla v dohledné době vyjít. Pořad moderuje Denisa Kimlová. Rozhovor si můžete poslechnout zde.

„Hurvínek byl takovej dobrej rošťák, já byl naopak hodnej kluk. Ten protipól jsem obdivoval,“ vyznává se umělecký ředitel Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek. Právě on byl hostem rozhlasového pořadu Alex a host vysílaném na vlnách Českého rozhlasu, který připravuje Alexandra Mynářová.
David Janošek je uznávaným scénografem a návrhářem kostýmů, několik let jako umělecký ředitel vede Divadlo Spejbla a Hurvínka. „Je to takový můj velký splněný sen. Loutky mě provází od dětství až doteď. Ovlivnily mi celý život a určily mou celoživotní cestu. První setkání se Spejblem a Hurvínkem bylo přes nahrávky z kazeťáku, kdy mě rodiče pouštěli k sousedům, kteří měli taky děti. A měli také loutkové divadlo,“ vzpomíná David Janošek.
Později zkoušel loutky sám vyrábět a začal jezdit do divadla. V tu dobu tam byla ředitelkou Helena Štáchová, jejímž hlasem promlouvají Mánička a bábinka. „Helena Štáchová mi pomyslně to divadlo otevřela. Vzala mě do zákulisí, ukázala mi, kolik loutek tam je. Bylo mi 13 a já jí chtěl jen ukázat loutku, aby mi řekla, jestli má cenu v tom pokračovat. A ona mi řekla, že pokud v tom budu takto pokračovat, tak mě do divadla jednou vezme,“ usmívá se při vzpomínce.
Divadlo Spejbla a Hurvínka funguje už přes 90 let a stále má vyprodáno. „Je to fenomén. Rádi přijdou i dospělí a vzpomínají. Štafeta z generace na generaci se předává krásně. Hodně o tom v divadle přemýšlíme, v čem to je. Možná v archetypu otec & syn, rošták & popletený taťulda – myslím, že nejeden člověk se v nich potká. Je tam jakési kouzlo neúplné rodiny, je tam záhada. Pořád spekulujeme, kde je Hurvínkova maminka nebo jestli si někdy paní Kateřina začne se Spejblem.“
Proč se stále vyrábějí nové loutky, když se i ty staré renovují? Kam nejdál se s divadlem podívali? Jaký kostým, který vyráběl, má nejraději a proč? Co pro něj byla největší výzva? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.

Odpověď na otázku, kdo byla maminka jedné z nejznámějších českých loutek, Hurvínka, nabízí výstava v chebském muzeu. V expozici Loutka a moderna představila Spejblovu pravděpodobnou expartnerku sběratelka loutek a výtvarnice Marie Jirásková.
Josef Spejbl, respektive Josef Skupa, který této loutce jako první propůjčil hlas, nikdy v žádné hře neprozradil, kdo byla matka Spejblova syna Hurvínka. A neudělal to ani žádný z jeho následovníků. Spejbl a Hurvínek jsou hlavními hrdiny příběhů pro děti, spolu s Hurvínkovou kamarádkou Máničkou a její matkou Bábinkou. Čtveřici pak doplňuje pes Žeryk.
Na výstavě v chebském muzeu ale uvidí ale návštěvníci čtveřici originálních loutek, kterou tvoří Spejbl, Hurvínek, Mánička a postava baletky pracovně nazvaná Tajemství. Proč je se známou trojicí právě neznámá baletka s čelenkou? „My tady vytváříme takovou konstrukci, aby si lidé mohli představit, co se tehdy odehrálo,“ poznamenala Jirásková.
„Spejbl je postava takového přihlouplého kabaretiéra: Je to taková transformace Škrholy do moderní podoby. Kabaretiér by měl možná nějakou kabaretní zpěvačku nebo tanečnici. A ta, kterou návštěvníci uvidí, je samozřejmě z Plzně. Takže si úplně nevymýšlíme. Mohli se potkat,“ doplnila sběratelka a výtvarnice.
V příběhu Spejbla a Hurvínka je zajímavá i chebská stopa. Tyto loutky vytvořil původně plzeňský řezbář Gustav Nosek, který v pozdějším věku bydlel v Chebu a pomáhal tamním loutkářům na scéně v takzvané Myšárně. Dům, kde v Chebu žil, zdobí jeho busta.
V chebském muzeu uvidí návštěvníci i desítky dalších loutek, i některé kulisy z let 1900 až 1950. Patří k nim exotické tanečnice, muzikanti, pohádkové bytosti. Jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska.

Hurvínek a Mánička si moc rádi nechají vyprávět pohádky. Navíc pan Spejbl se chlubil, že zná pohádek tolik, že by je mohl sypat z rukávu. Takže jestli chce, aby šli upovídaná Mánička a Hurvínek brzy spát, musí si rychle vzpomenout na nějaké pohádkové povídání. Poslechněte si na Rádiu Junior čtyři rozhlasové příběhy Spejbla a Hurvínka od Luboše Homoly natočené v roce 1983, které byly vydány rovněž na CD Hurvínkovy příhody 4. (2019). Pohádky skřítka Hajaji můžete poslouchat každý den živě od 19:50 hodin ve vysílání Rádia Junior a po odvysílání ještě po dobu 28 dní online – spolu s dalšími pohádkami a příběhy na webu junior.rozhlas.cz/pribehy nebo v aplikaci mujRozhlas.