nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: média rozhlas
Součástí programu Zlín Film Festivalu byla 29.5.2026 také talk-show Filmové profese ZBLÍZKA. Tu s Davidem Janoškem a právě Martinem Trechou vedl Michal Borovský. Živě ze zlínského festivalu vysílala i Česká televize pořad Sama doma, ve kterém moderátorka diváky seznámila s držitelem ocenění Zlatý střevíček Hurvínkem. Hurvínka a Spejbla doprovodil umělecký šéf D S+H David Janošek a Matěj Kopecký.
Mezinárodní den dětí na 66. Zlín Film Festivalu nemohl mít lepšího hrdinu. Legendární Hurvínek slaví neuvěřitelných 100 let a stovky dětí mu ve Zlíně připravily oslavu, na kterou tahle ušatá loutka jen tak nezapomene. Zaplněné foyer Zlatého jablka a obrovský jásot – tak vypadaly Hurvínkovy narozeniny naživo.
Obchodní centrum v centru Zlína dnes praskalo ve švech. Malí festivaloví návštěvníci zaplavili animační i sladké dílničky, ale to hlavní vypuklo, když se na scéně objevil oslavenec s taťuldou Spejblem. Každé jejich živé vystoupení doprovázely salvy dětského smíchu a nadšené tleskání, které se rozléhalo celým centrem. Každý si chtěl udělat fotku s Hurvínkem. Oslavenec se pochlubil, jak mu to (ne)jde ve škole a pozdravil děti v několika světových jazycích – třeba japonsky nebo litevsky. Nakonec se se všemi dětmi, které mu přišly popřát, podělil o lízátka.
A to není vše, co má Hurvínek na Den dětí v plánu. Od 19.00 hodin totiž proběhne na zlínském náměstí Míru živá talk show Magazínu Patriot PATRIOTi v pohybu s hvězdou Událostí ČT Josefem Kvasničkou a loutkohercem Martinem Trechou. A nebyl by to Hurvajs, aby si pro jednou nezkusil roli moderátora hlavních zpráv. Moderuje Jaroslav Kneisl.
Jen o den dřív byl zveřejněn i Supraphon podcast ve kterém se rovněž ředitelka D S+H rozpovídala o historii i současnosti dřevěné rodinky. Obě vystoupení si můžete poslechnout ze záznamu v odkazu níže.
Pochopitelně uslyšíte Hurvínka mluvit i několika jazyky - budeme přece na cestách za diváky v různých zemích a na rozličných kontinentech. A v další premiéře pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” se pokračovatelky rodinné loutkářské tradice Denisa Kirschnerové zeptám i na její cesty.
Jak si užil Hurvínek Japonsko? To je jedno z témat cestování na rozhlasových vlnách s postavičkou, která už nejen dětem a zdaleka nejen u nás rozdává dobrou náladu neuvěřitelnou stovku let. Denisa Kirschnerová vám poví, jaké je publiku v Japonsku, kde Divadlo Spejbla Hurvínka nebylo poprvé, jaké to je když se na pouť světem vydají dřevěné loutky nebo jestli jsou v zavazadlech i “náhradní díly”. Ale začínáme pochopitelně doma.
Seriál začal vznikat v době, kdy Divadlo Spejbla a Hurvínka oslavovalo hned několik výročí: Spejbl měl 100 let, Máničku se Žerykem čekali devadesátiny, stejný počet roků fungovalo divadlo profesionálním souborem, 75 let sídlilo v Praze a v té době už mělo za sebou 25 let v Dejvicích. Po celou dobu existence vznikaly vedle divadelních inscenací i audio záznamy, které ukazují nejen vývoj charakterů loutek, ale také vlastně vývoj audioknižního průmyslu. Seriál na pokračování, který byl původně určen pro sever naposlech.cz, se věnuje právě nahrávkám Divadla Spejbla a Hurvínka a my vám nyní přinášíme jeho zatím poslední díl. Dostupné jsou na našem webu ale samozřejmě i všechny předchozí díly.
Kultovní Hurvínek oslavil 2. května úctyhodných 100 let a podle všeho rozhodně nepatří do starého železa. Naopak. „Táhne pořád, až nás to vlastně překvapuje. Máme vyprodáno a diváci se o lístky přetahují,“ říká v Blesk Podcastu umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek. Podle něj stojí za úspěchem oblíbené loutky především jednoduchý, ale věčný princip - vztah otce a syna. „Je to ten zlobivý synek, který škádlí rodiče. To znají všichni napříč generacemi, před sto lety, před padesáti i dnes. To prostě nestárne,“ vysvětluje. Velký podíl v Hurvínkově neutuchajícím úspěchu podle něj hrají i samotní tvůrci. „Jsou to lidé, kteří tomu dávají život a dělají divadlo pro diváky tady a teď,“ dodává.
V době TikToku a mobilů by se mohlo zdát, že klasické loutky nemají šanci. Opak je ale naštěstí pravdou. „Loutky mají své tempo, ale to umíme rozbít příběhem. Používáme současný jazyk, modernizujeme, ale zas nechceme jít s dobou za každou cenu,“ popisuje Janošek. Divadlo se podle něj snaží držet i jazykovou kulturu. „Vyhýbáme se anglickým výrazům a trendům. Žádné six–seven od Hurvínka neuslyšíte. Chceme kultivovat češtinu,“ doplňuje.
Reflektovat současná témata ale musí a dělají to v divadle rádi. V nových představeních se tak objevuje například i téma šikany. „Máme hru, kde se spolužačky posmívají Máničce za staré šaty nebo Hurvínkovi za odstáté uši. Ukazujeme, že se to může stát každému, všichni máme své přednosti i starosti. A snažíme se dětem ukázat, jak se s něčím podobným dá vypořádat. Chceme, aby naše hry měly poselství,“ popisuje.
Ačkoliv je Hurvínek postavička především pro děti, je opředený i celou řadou někdy dost pikantních tajemství. Nejčastější otázka, která zajímá děti i dospělé, je nasnadě – kde má oblíbený uličník maminku? „Maminka je neznámá. Existuje několik teorií, ale nic není potvrzené,“ přiznává Janošek. Jedna z legend je přitom docela třaskavá. „Podle jedné verze se pan Spejbl kdysi spustil s kabaretní zpěvačkou. No a dál se to mezi nimi už prostě nepotkalo. Ale to samozřejmě dětem neříkáme,“ směje se Janošek. Oficiální, a pro děti nezávadná, odpověď je mnohem poetičtější. „Když ten dotaz padne, a padá docela často, říkáme, že maminka je lípa. Hurvínek je z lípy vyřezaný a současně je to náš národní symbol,“ vysvětluje umělecký ředitel.











