Recenze nahrávky Hurvínek a nezvaný host: Nové CD plné zvratů
30.11.2025, napsal: Monika Škubalová, sekce nahrávky
Po šesti letech čekání je vydáváno nové album, které vnáší do světa Spejbla a Hurvínka čerstvou energii i zcela nečekanou postavu. Nahrávka Hurvínek a nezvaný host přináší příběh, kde se malý byt Spejblových rázem mění v místo střetu dvou světů. Stačí jediné zaklepání a před dveřmi stojí Člunozobec — tvor, který má tolik podivných rituálů, že se běžné soužití stává nemožným. Přesto je přijímán, protože tak už to u Spejblů chodí: každý příběh začíná laskavostí, která se časem promění v dobrodružství.
Příchod Člunozobce převrací domácí řád naruby. Spejbl se na vetřelce snaží působit logikou a rozumnými argumenty, což se míjí účinkem, protože Člunozobec „všechno ví, všude byl a na nic se nedá přimět“. Hurvínek tak zůstává jediným, kdo dokáže najít způsob, jak s prapodivným hostem vůbec komunikovat. Hravost, kterou do příběhu vnáší, vytváří typicky hurvínkovské situace, v nichž se humor stává jemným nástrojem proti chaosu.
Autoři Miki Kirschner a Jana Kubíčková vytvořili příběh, jenž je vystavěn na napětí, hravém tempu a slovních hříčkách, které pobaví děti i rodiče. Děti cítí dobrodružnost a nesmělou zvědavost z nového tvorstva v bytě, dospělí slyší jemné jazykové narážky a ocení způsob, jakým se téma „odlišnosti“ a „přijetí“ nenásilně vkrádá do každodenní rodinné situace. Člunozobec není karikaturou, ale spíše zrcadlem: někdy jsme v domácím prostoru hosté my sami, aniž si to uvědomujeme.
Celý zvukový svět je postaven na hudbě, která dokresluje atmosféru — někdy působí dobrodružně, jindy hravě, a ve chvílích, kdy se zdá, že už nic nepomůže, se stává oporou, jež příběh drží pohromadě.
Velkou pozornost přitahuje také nové herecké obsazení. Postavy Spejbla a Hurvínka interpretuje Martin Trecha — historicky pátý pokračovatel této role. Jeho cesta je mimořádná: jako čtrnáctiletý kontaktoval Helenu Štáchovou s tím, že si vyrobil vlastní loutky, a chtěl s nimi hrát. Léta, která následovala, byla zasvěcena loutkoherectví. Trénink i talent jej nakonec přivedly až na profesionální jeviště, kde od roku 2022 postupně přebírá vedení obou ikonických postav. Jeho hlasová práce je pevná, přesná, s respektem k tradici, a přesto osobitá — jako by byl do příběhu vtahován stejně silně jako jeho posluchači.
Příchod Člunozobce převrací domácí řád naruby. Spejbl se na vetřelce snaží působit logikou a rozumnými argumenty, což se míjí účinkem, protože Člunozobec „všechno ví, všude byl a na nic se nedá přimět“. Hurvínek tak zůstává jediným, kdo dokáže najít způsob, jak s prapodivným hostem vůbec komunikovat. Hravost, kterou do příběhu vnáší, vytváří typicky hurvínkovské situace, v nichž se humor stává jemným nástrojem proti chaosu.
Autoři Miki Kirschner a Jana Kubíčková vytvořili příběh, jenž je vystavěn na napětí, hravém tempu a slovních hříčkách, které pobaví děti i rodiče. Děti cítí dobrodružnost a nesmělou zvědavost z nového tvorstva v bytě, dospělí slyší jemné jazykové narážky a ocení způsob, jakým se téma „odlišnosti“ a „přijetí“ nenásilně vkrádá do každodenní rodinné situace. Člunozobec není karikaturou, ale spíše zrcadlem: někdy jsme v domácím prostoru hosté my sami, aniž si to uvědomujeme.
Celý zvukový svět je postaven na hudbě, která dokresluje atmosféru — někdy působí dobrodružně, jindy hravě, a ve chvílích, kdy se zdá, že už nic nepomůže, se stává oporou, jež příběh drží pohromadě.
Velkou pozornost přitahuje také nové herecké obsazení. Postavy Spejbla a Hurvínka interpretuje Martin Trecha — historicky pátý pokračovatel této role. Jeho cesta je mimořádná: jako čtrnáctiletý kontaktoval Helenu Štáchovou s tím, že si vyrobil vlastní loutky, a chtěl s nimi hrát. Léta, která následovala, byla zasvěcena loutkoherectví. Trénink i talent jej nakonec přivedly až na profesionální jeviště, kde od roku 2022 postupně přebírá vedení obou ikonických postav. Jeho hlasová práce je pevná, přesná, s respektem k tradici, a přesto osobitá — jako by byl do příběhu vtahován stejně silně jako jeho posluchači.
Máničku a paní Kateřinu ztvárňuje Jana Mudráková — rovněž pátá pokračovatelka role, která má v českém loutkářství výjimečné místo. Její zkušenosti z činohry, tance, hudby i akrobacie se v nahrávce zúročují především v přesné práci s tempem a jemností hlasu. Její Mánička zní současně roztomile i sebejistě, jako by v sobě nesla zkušenost celé tradice a zároveň odvahu otevřít dveře nové generaci.
Vedle hlavních interpretů jsou slyšet další herci, jejichž hlasy vytvářejí pevnou zvukovou síť, díky níž je příběh slyšen nejen jako pohádka, ale jako malý film bez obrazu, kde zvuk nahrazuje všechno vizuální. Napětí, šum domácnosti, rytmus kroků i zvláštní zvuky Člunozobce vytvářejí prostor, který působí realisticky, a přesto magicky.
Příběh je vystavěn tak, aby dětem nabídl možnost vnímat téma „jinakosti“ bez strachu. Člunozobec je vykreslen jako bytost, která je nepochopitelná jen do chvíle, než jí je dána šance. Přesně v tom spočívá síla této nahrávky: místo moralizování je nabízen příběh, kde je každý moment využit jako příležitost k porozumění. Humor slouží jako most, který spojuje světy — ten dětský, jednoduchý a přímý, i ten dospělý, složitý a často plný předsudků.
Závěr nahrávky nepůsobí jako poučení, ale jako uklidňující ujištění, že i když do našeho života vstoupí někdo „nezvaný“, může být právě on tím, kdo nám ukáže, jak pružní dokážeme být. Album tak není jen dalším příběhem do sbírky, ale připomínkou, že fantazie a humor jsou nejspolehlivější obranné mechanismy každého soužití.
zdroj: Monika Škubalová, 29.11.2025
Vedle hlavních interpretů jsou slyšet další herci, jejichž hlasy vytvářejí pevnou zvukovou síť, díky níž je příběh slyšen nejen jako pohádka, ale jako malý film bez obrazu, kde zvuk nahrazuje všechno vizuální. Napětí, šum domácnosti, rytmus kroků i zvláštní zvuky Člunozobce vytvářejí prostor, který působí realisticky, a přesto magicky.
Příběh je vystavěn tak, aby dětem nabídl možnost vnímat téma „jinakosti“ bez strachu. Člunozobec je vykreslen jako bytost, která je nepochopitelná jen do chvíle, než jí je dána šance. Přesně v tom spočívá síla této nahrávky: místo moralizování je nabízen příběh, kde je každý moment využit jako příležitost k porozumění. Humor slouží jako most, který spojuje světy — ten dětský, jednoduchý a přímý, i ten dospělý, složitý a často plný předsudků.
Závěr nahrávky nepůsobí jako poučení, ale jako uklidňující ujištění, že i když do našeho života vstoupí někdo „nezvaný“, může být právě on tím, kdo nám ukáže, jak pružní dokážeme být. Album tak není jen dalším příběhem do sbírky, ale připomínkou, že fantazie a humor jsou nejspolehlivější obranné mechanismy každého soužití.
zdroj: Monika Škubalová, 29.11.2025