Spejbl a Hurvínek - Josef Skupa

Nahráno: firmou His Master's Voice v roce 1929 (1-3) a v pražských studiích Supraphonu v letech 1953-56 (4-9).
Autor: Josef Skupa (1-4), Josef Barchánek (4-8) a Zdena Šafaříková (9)
Hudba: De Sylva, Braun a Henderson (2), Jarka Mottl (3)
Na klavír hraje: Antonín Kuncman (1-3)
Výběr, sestava a odborná spolupráce: Jiří Novotný
K vydání připravila: R-A-P, s.r.o.
Přepis z původních standardních gramofonových desek, rekonstrukce a konečná úprava záznamu: Jindřich Kučera a Miroslav Smola
Odborná spolupráce: Soundstudio hudební fakulty AMU.
Digital Remastering: R-A-P Ltd. (1-3)
Mastering: Martin Kusák
Producent: Naďa Dvorská
Sleevenote: Alice Dubská (1998)
Design: Stanislav Dvorský (1998)
Photos: Národní muzeum, divadelní archiv, archiv Jiřího Novotného

1. Hurvínek /popletené písničky/ 6:22
2. Hurvínek a Spejbl (parodie na Sony Boy) 3:16
3. Hurvínek a Spejbl (parodie na Maminko, mámo) 3:11
4. Spejbl peče bábovku 7:18
5. Spejbl sportovcem (Spejblův rozhovor s Hurvínkem o fotografiích ve starém albu) 11:25
6. Hurvínek se vzdělává 6:33
7. Popletený přírodopis 6:55
8. Hurvínkova fysika 7:04
9. Zapomenutá slova 16:40

Celková délka CD 68:44

Pokračování v řadě zvukových nahrávek scének, skečů a výstupů z archivních záznamů, tak jak se dochovaly od počátků existence obou svérázných postaviček, za doby života jejich tvůrce - Josefa Skupy. Tento výběr kombinuje jedny z prvních zvukových záznamů z dvacátých let, dnes již téměř neznámých, s populárními nahrávkami z let padesátých, na konci Skupova života. Po digitálním zpracování zazáří celá šíře humoru, dadaistických nesmyslů a parodií z dílny geniálního otce dnes již nesmrtelného Spejbla a Hurvínka.

Informace z přebalu CD:
Významným obdobím rozvoje českého loutkového divadla, které se u nás rozvíjí nepřetržitě již více než dvě stě let, byla první polovině 20. století. Snad nikde v Evropě nebylo loutkové divadlo tak populární. Zatímco na venkově bylo ještě možné potkat desítky lidových loutkářů, hrajících patetickým stylem tradiční loutkové hry, novým fenoménem se stávalo amatérské loutkářství. Hrálo se téměř všude, na malých rodinných scénách, ve školách, v knihovnách i v řadě spolků, jejichž členové chtěli hrát především pro radost a potěšení dětí, a tak postupně položili základy moderního loutkářství. Jedním ze středisek novodobých loutkářských snah se stala Plzeň. Když v roce 1917 vyzvalo zdejší Loutkové divadlo feriálních osad mladého absolventa UMPRUM, profesora kreslení a scénografa Josefa Skupu (1892-1957) ke spolupráci, sotva kdo tušil, jak dalekosáhlý význam bude mít tento počin, který zasáhl do dějin českého loutkářství. Skupa, který byl již od dětství okouzlen loutkami a věřil v jejich výrazové možnosti, se na scéně Feriálek od počátku uplatňoval nejen jako výtvarník, ale i jako velmi nadaný herec, režisér a autor. Jeho komplexní divadelní cítění mu také umožnilo vbrzku pochopit zákonitosti loutkové scény. Poučen lidovým loutkářstvím, poznal význam ustálených typů jakými byli Kašpárek či Škrhola, avšak jeho cit pro potřeby soudobého divadla ho neomylně vedl k hledání nových aktuálních typů. Výsledkem několika pokusů se nakonec stala typová dvojice popleteného a zároveň ambiciózního otce Spejbla a jeho zvídavého, uličnického syna Hurvínka. Jako autor, a s Frankem Wenigem (později Josefem Barchánkem) spoluautor většiny dialogů této dvojice, dokázal jí Skupa dát zcela neopakovatelný charakter. Významově se na něm podílela jak výtvarná stylizace obou loutek, tak jejich osobitý slovník i jedinečná stylizace jejich hlasového projevu a právě v této obtížné dvojroli se projevila velikost Skupova hereckého talentu. Koncem 20. let, kdy proces dotvoření obou postaviček byl zhruba dokončen, se Spejbl a Hurvínek stali hlavním prostředkem Skupovy umělecké výpovědi. V následujících letech dosáhly obě postavičky jak díky zájezdům Skupova vlastního profesionálního souboru, tak i jeho rozhlasovým pořadům a gramofonovým deskám mimořádné celonárodní popularity.
Bylo vysloveno mnoho teorii, které se snažily postihnout podstatu jejich diváckého ohlasu. Všechny zjednodušené interpretace, zejména snaha vidět je jenom jako groteskní karikaturu úzce dobových jevů, především pokřivené měšťácké výchovy, byly posléze životnosti těchto postav usvědčeny z nepochopení Skupova záměru. Stále víc je zřejmé, že právě prostoupení dobových a nadčasových témat posouvá tuto dvojici do archetypální polohy věčně se vracejícího generačního problému. Právě tato mnohoznačnost a nadčasová platnost, jakož i chápající laskavost v podtextu Skupovy komiky se staly základem jejich přetrvávající obliby a aktuálnosti. Spejbl a Hurvínek se stali součástí naší národní kultury. A ještě za Skupova života si dobyli uznání i v cizině - jsou to loutky, kterým dosud tleská svět. Alice Dubská

SLOVO EDITORA:
Rozhodli jsme vůbec poprvé vydat všechny dostupné zvukové nahrávky scének a výstupů Josefa Skupy se Spejblem a Hurvínkem v řadě pěti kompletů. Z celé šíře archivních záznamů jsme pro tento soubor vybrali první z nahrávek pořízených firmou His Master's Voice, v nichž již vystupují obě postavičky, později tak populární. Další z nahrávek této firmy jsme úmyslně vynechali a schovali je pro pozdější samostatný soubor. Za výběr raných scének jsme zařadili většinu záznamů výstupů Josefa Skupy ze sklonku jeho života, pořízených Supraphonem. Nechceme chronologicky mapovat Skupovu tvorbu, rádi bychom každý z kompletů koncipovali vyváženě, tak, abychom uspokojili znalce-sběratele i dětského posluchače.
Rádi bychom poděkovali majitelům sbírek standardních gramodesek, pánům Josefu Davidovi, Gabrielu Gosselovi a Milanu Nobilskému za jejich ochotu a laskavé zapůjčení unikátních nahrávek, dále pak panu Jindřichu Kučerovi za jeho profesionalitu, bez které bychom tento projekt pravděpodobně nemohli uskutečnit.

Alice Dubská