Další fotky:
Wie Hurvínek das Aschenbrödel ganz Verdrehte
vydavatel:
Tommü Records
natočeno:
1992
vydáno:
1992
poznámky:
Nahráno ve studiu Nadace Lyry Pragensis.
interpret S+H:
Miloš Kirschner
Identifikátory:
Objednací číslo:
610032-4331
Nosič:
MC
Poznámky k vydání:
Poznámky k vydání:
Německé vydání popletené pohádky Jak Hurvínek Popelku naruby obrátil. Německá verze je zároveň jediným německým titulem, který vznikl mimo vydavatelství Supraphon.
Obsazení:
Spejbl a Hurvínek - Miloš Kirschner
Mánička - Helena Štáchová
Mánička - Helena Štáchová
Spoluautoři:
Napsal: Miloš Kirschner a Vladimír Straka
Režie: Jan Fuchs
Hudební spolupráce: René Krupanský
Ilustrace: © Miloš Nesvadba
Produkce: Milena Andrejsková
Překlad: Věra Labská
Režie: Jan Fuchs
Hudební spolupráce: René Krupanský
Ilustrace: © Miloš Nesvadba
Produkce: Milena Andrejsková
Překlad: Věra Labská
Popis děje:
V roce 1992 se na trhu objevila česká magnetofonová kazeta s názvem Jak Hurvínek Popelku naruby obrátil od vydavatelství Tommü Records. To také ve stejném roce vydalo i německou verzi nahrávky s názvem Wie Hurvínek das Aschenbrödel ganz Verdrehte. Připomeňme, že v příběhu Hurvínek s Máničkou přesvědčují pana Spejbla o tom, jak to bylo s Popelkou doopravdy a celou pohádku z hlediska děje změní.
Režie se v obou jazykových verzích ujal Jan Fuchs. Protože snímky vznikaly ve stejné době, je jejich realizace téměř totožná. Jan Fuchs v nich pracoval se stejnou muzikou René Krupanského, skladby nechal zvukařem v nahrávkách vložit na totožná místa a stejným způsobem se do díla vmíchávala ruchová ambaláž. V české i německé Popelce tak zní na stejných místech stejný zvuk psacího stroje či vozembouch pro udávání rytmu v Hurvínkově reportáži z mikulášského bálu.
Překladu do němčiny se ujala Hurvínkova dlouholetá tlumočnice Věra Labská, a šlo zároveň o její poslední Hurvínkovský zvukový počin. Scénář zůstal téměř nezměněn a od české verze se liší pouze v drobnostech a v nahrazování příslušných ekvivalentů. Za všechny jmenujme alespoň pošťuchování mezi Popelkou a její sestrou Liliánou. V češtině se Liliána Popelce posmívá slovy „Popelice, je opice“ a Popelka jí na to říká: „Liliána, hloupá nána“. V němčině je zachováno rýmování obou nadávek a v překladu Liliána říká: „Popelko, ty hloupá panenko!“ a Popelka odvětí: „Liliano, tlustá konvice!“
Režie se v obou jazykových verzích ujal Jan Fuchs. Protože snímky vznikaly ve stejné době, je jejich realizace téměř totožná. Jan Fuchs v nich pracoval se stejnou muzikou René Krupanského, skladby nechal zvukařem v nahrávkách vložit na totožná místa a stejným způsobem se do díla vmíchávala ruchová ambaláž. V české i německé Popelce tak zní na stejných místech stejný zvuk psacího stroje či vozembouch pro udávání rytmu v Hurvínkově reportáži z mikulášského bálu.
Překladu do němčiny se ujala Hurvínkova dlouholetá tlumočnice Věra Labská, a šlo zároveň o její poslední Hurvínkovský zvukový počin. Scénář zůstal téměř nezměněn a od české verze se liší pouze v drobnostech a v nahrazování příslušných ekvivalentů. Za všechny jmenujme alespoň pošťuchování mezi Popelkou a její sestrou Liliánou. V češtině se Liliána Popelce posmívá slovy „Popelice, je opice“ a Popelka jí na to říká: „Liliána, hloupá nána“. V němčině je zachováno rýmování obou nadávek a v překladu Liliána říká: „Popelko, ty hloupá panenko!“ a Popelka odvětí: „Liliano, tlustá konvice!“