Ať žije zítřek
Autor:
Jan Malík (alias Jiří Kubeš)
Režie:
Spoluautoři:
scénický výtvarník: Josef Skupa, Gustav Nosek a Jan Vavřík Rýz
Premiéra:
7.1.1947
původní premiéra 28.2.1941
původní premiéra 28.2.1941
Repríz:
48
Popis děje:
Obnovená premiéra hry pro dospělé, která měla premiéru v roce 1941.
Foto z představení:
Recenze hry:
Loutkové divadlo profesora Josefa Skupy v Hasičském domě na Vinohradech uvedlo minulý týden novou hru pro dospělé "Ať žije zítřek". Přiznám se, že patřím k obdivovatelům Spejbla Hurvínka a vždy se těším na tuto dvojici jedinečných loutek, na jejich dialogy a na výjevy. Jsou stejné a vždy jiné podle námětu, který nám předvádějí, jejich souhra je jedinečná a jejich humor nenapodobitelný. Ale potřebují hru, ve které by se vše točilo kolem nich, musí být středem zápletky i nositeli děje. Ostatní loutky – postavy se musí předem smířit s úlohami podřadnými a být spíše pozadím pro řádění dvou protagonistů, zastoupených ovšem za scénou tým týmž profesorem Skupou. V novém hře "Ať žije zítřek" tomu bohužel tak není. Příliš mnoho důrazu se klade na jiné, méně zajímavé postavy výpravné hry z českého středověku, kam se Spejbl a Hurvínek shodou nepřirozených okolností dostanou. Inženýr Marek, radiokonstruktér, jeho asistent a posluhovačka a všichni ti páni šlechtici a vzácná dáma Kunhuta si dělají nárok na vytvoření typických postav historické hry, což musí nutně v loutkovém divadle dopadnout těžkopádně a ztrnule. Ale v těch scénách, kde Spejbla Hurvínek si jako otec a syn vyměňují názory a vyslovují nahlas svá porovnání a poznámky, jsou neodolatelní jako vždy a vyvolávají srdeční smích diváků.
Autor: Hana Budínová, zdroj: Kulturní politika č. 18/1947 (17. 1. 1947), str. 7
Autor: Hana Budínová, zdroj: Kulturní politika č. 18/1947 (17. 1. 1947), str. 7