Jak plzeňský kašpárek pochovával Rakousko
kniha faktografická
autor/režie:
Karel Koval
vydavatel:
Loutkové divadlo feriálních osad v Plzni
vydáno:
23.9.1928
Provedení:
Volná brož, 102 stran, 24x16 cm
Poznámky k vydání:
Jubilejní almanach 1918 - 1928. Část je věnována rovněž Josefu Skupovi. Texty písniček a básní jsou přesným opisem rukopisů z tehdejší doby.
Spoluautoři:
Ilustrace: Bohumil Krs
Tisk: Grafické závody Neuber, Pour a spol.
Tisk: Grafické závody Neuber, Pour a spol.
Popis děje:
Tento almanach vyšel nákladem »Komité pro zasazení pamětní desky plzeňskému Kašpárkovi« pod protektorátem starosty posl. L. Pika, ku dni 23. září 1928 v rámci jubilejních oslav desátého roku republiky Československé. Redakce a úprava Karla Kovala. Čtyři obrázky od Bohumila Krse. Stočky ze Stencova uměleckého ateliéru, Praha 1., Salvátorská ulice 8. Vytiskly Grafické závody Neuber, Pour a spol. v Plzni, Hankova 6, z písma Kenntoniari-Cloister a sice 1000 exemplářů na domácím papíru a kromě toho 20 exemplářů na původním anglickém papíru, číslovaných a neprodejných.
Obsah almanachu:
MOTTO
POSLANÍ
Frant. Ptáček:
KAŠPAREK, JEHO ŽIVOT A DÍLO
Jan Žuk:
BASEŇ
Emil Walter:
MA ÚČAST NA KAŠPÁRKOVĚ REVOLUCI
Karel Koval:
MOSAIKA Z LET NEJKRÁSNĚJŠÍCH
DOKUMENTY
Bohumil Krs:
OBRÁZKY
POZNÁMKY
DODATKY
Výbor pro zasazení pamětní desky plzeňskému Kašpárkovi se skládal z pp. starosty a protektora L. Pikaa, náměstka starostova dra M. Mandla, poslance prof. K. Moudrého, předsedy okresní správní komise V. Buriana. Za »Loutkové divadlo Feriálních osad« sl. Zajíčková, Lošanová, pp. Kuncman, Málek a Koval.
O výtvarné řešení pamětní desky bylo jednáno se Sdružením západočeských výtvarných umělců v Plzni. Výbor SZVU vyzval akademického malíře prof. B. Krse, aby pamětní desku vytvořil. Originál v přesných rozměrech byl předán panu Sieniavskému k reprodukci. Desku ze dřeva dodala fa Lídl. Z temně modrého pozadí vystupuje figurka Kašpárka, znak R. Č. S., s textem v plzeňských barvách:
ZASAZENO 23.IX.1928. NA PAMĚŤ REVOLUČNÍHO KAŠPÁRKA LOUTKOVÉHO DIVADLA FERIALNÍCH OSAD, KTERÝ ZDE V LETECH 1914- 18 POVZBUZOVAL ČESKÉ DUŠE.
Deska zasazena byla po svolení Měšťanské Besedy v neděli 23. září 1928 v místech, kde stávalo v letech válečných Loutkové divadlo F. O. Tím dnem se stává majetkem Měšťanské Besedy.
V předvečer zasazení pamětní desky zahrána byla na Loutkovém divadle Feriálních osad v Řemeslnické besedě dne 22. září o 8. hod. večerní Tham-Kopeckého veselohra »Oldřich a Božena« aneb »Posvícení v Hudlicích«, kterou dle tradic a rukopisů starých českých lidových loutkářů sestavil PhDr. Jindřich Veselý.
Na konec všem, kdož k akci této jakýmkoliv způsobem přispěli, upřímný dík!
Obsah almanachu:
MOTTO
POSLANÍ
Frant. Ptáček:
KAŠPAREK, JEHO ŽIVOT A DÍLO
Jan Žuk:
BASEŇ
Emil Walter:
MA ÚČAST NA KAŠPÁRKOVĚ REVOLUCI
Karel Koval:
MOSAIKA Z LET NEJKRÁSNĚJŠÍCH
DOKUMENTY
Bohumil Krs:
OBRÁZKY
POZNÁMKY
DODATKY
Výbor pro zasazení pamětní desky plzeňskému Kašpárkovi se skládal z pp. starosty a protektora L. Pikaa, náměstka starostova dra M. Mandla, poslance prof. K. Moudrého, předsedy okresní správní komise V. Buriana. Za »Loutkové divadlo Feriálních osad« sl. Zajíčková, Lošanová, pp. Kuncman, Málek a Koval.
O výtvarné řešení pamětní desky bylo jednáno se Sdružením západočeských výtvarných umělců v Plzni. Výbor SZVU vyzval akademického malíře prof. B. Krse, aby pamětní desku vytvořil. Originál v přesných rozměrech byl předán panu Sieniavskému k reprodukci. Desku ze dřeva dodala fa Lídl. Z temně modrého pozadí vystupuje figurka Kašpárka, znak R. Č. S., s textem v plzeňských barvách:
ZASAZENO 23.IX.1928. NA PAMĚŤ REVOLUČNÍHO KAŠPÁRKA LOUTKOVÉHO DIVADLA FERIALNÍCH OSAD, KTERÝ ZDE V LETECH 1914- 18 POVZBUZOVAL ČESKÉ DUŠE.
Deska zasazena byla po svolení Měšťanské Besedy v neděli 23. září 1928 v místech, kde stávalo v letech válečných Loutkové divadlo F. O. Tím dnem se stává majetkem Měšťanské Besedy.
V předvečer zasazení pamětní desky zahrána byla na Loutkovém divadle Feriálních osad v Řemeslnické besedě dne 22. září o 8. hod. večerní Tham-Kopeckého veselohra »Oldřich a Božena« aneb »Posvícení v Hudlicích«, kterou dle tradic a rukopisů starých českých lidových loutkářů sestavil PhDr. Jindřich Veselý.
Na konec všem, kdož k akci této jakýmkoliv způsobem přispěli, upřímný dík!