Autor:
Jan Malík (alias Jiří Kubeš)
Režie:
Josef Skupa
Spoluautoři:
výprava: Josef Skupa; loutky: Jan Vavřík-Rýz, Jiří Trnka a Gustav Nosek
Premiéra:
7.2.1940
Lidový dům, Plzeň
Repríz:
144 (některé zdroje uvádí počet repríz 147)
Popis děje:
Pohádkové pásmo pro dospělé Voničky se svým motivem vrací k lidovým pohádkám, k Tylovi, Raisovi či Jiráskovi. Hra nemá pevnou dramatickou stavbu, ani výraznější zápletku, je spíše pásmem volně řazených obrazů. Spejbl s Hurvínkem, se stejně jako Honza vracející z vandru, se znepokojením pozorují, jak se kolem nich doma rozmáhá nezdravé cizokrajné býlí. Zdraví a rovnováhy lze dosáhnout jedině pomocí vůně domácího kvítí... a toho ubývá. Tím pravým kvítím jsou národní české písničky, plné vroucího citu, české verše, knížky, obrazy, hudba, ty je třeba uchovávat a chránit jako spásný lék. Spejbl se stane bezelstným a nezištným zachráncem těchto drobných klenotů. Spojenými silami se je podaří zachránit před vyhynutím a zničením i před nestydatým kšeftařem pohotově připraveným těžit z kritické situace. Vedle lyricky laděného pohádkového Honzy tu figuruje satiricky vykreslený kšeftař a migrénovitá snobská panička, vedle civilního, nezvykle zjihlého Spejbla a Hurvínka jiráskovsky slavnostní strážce klasického odkazu Salakvarda. Podobně pronikavě se proměňuje i prostředí a ladění jednotlivých obrazů.