Další fotky:
Originál
Německy
Hurvínek macht Ferien
vydavatel:
Supraphon
natočeno:
15. - 24.11.1980
vydáno:
1982
poznámky:
Nahráno v pražském studiu Lucerna.
interpret S+H:
Miloš Kirschner
Identifikátory:
Matrice gramofonové desky:
E 5555, E 5556
Objednací číslo:
1118 3125, 10 3125-1
Nosič:
Gramofonová deska
LP (33 ot., průměr 30 cm)
Poznámky k vydání:
Poznámky k vydání:
Německá verze nahrávky Hurvínkovy večerníčky pro kluky a holčičky. Znovu vydáno jako mp3 v roce 2014.

Reference k dalším dílům:
Obsazení:
Spejbl, Hurvínek - Miloš Kirschner
Mánička - Helena Štáchová
Žeryk - Miroslav Černý
Spoluautoři:
Autor: Miloš Kirschner a Vladimír Straka
Hudba: Milan Baginský
Překlad: Věra Labská-Paidarová
Režie: Jiří Šrámek
Hudební režie: Vlastimil Hanuš
Zvuk a mixáž: Jiří Bartoš
Střih: Ivan Mikota
Sleeve note: © Pavel Grym (1982)
Cover design: © Naďa Sotáková (1982)
Cover editor: Jana Řehořová
Stopy:
strana 1:
1. Ferieneinladung (Pozvání na prázdniny)
2. Abfahrt (Odjezd)
3. Verlaufen (Bloudění)

strana 2:
5. Im Restaurant (V restauraci)
6. Papagei (Papoušek)
Popis děje:
V roce 1982 vyšla v češtině nahrávka Hurvínkovy večerníčky pro kluky i pro holčičky a v témže roce je obsah tohoto titulu k mání i v němčině. Narozdíl od české verze je ale pojmenovaný jako Hurvínek macht Ferien, neboli Hurvínek na prázdninách. Scénář obou verzí je takřka nezměněn, přesto se v něm najdou odlišnosti pramenící z nepřeložitelných českých reálií či jazykových specifik. V prvním příběhu přijde Spejblům dopis od Máničky, v němž holčička zve Spejbla s Hurvínkem na prázdniny do Houbohled. Překladatelka Věra Labská českou jazykovou přesmyčku Houbohledy přeložila jako Pilzhutstein: pilzhut znamená klobouček houby, stein kámen. Když čte Hurvínek dopis otci, nesoustředí se a slova zaměňuje za podobně znějící. V češtině tak Mánička například posílá s bábovkou komáry, v němčině je babička, čili Omi, nahrazena za Boby, pozdravy za odznaky, apod.

Nepatrné překladatelské změny se projevují i v druhém příběhu. Zde jedou otec se synem do Houbohled / Pilzhutstein vlakem. Hurvínek nese obrovský prut, Spejbl ho varuje, aby nic neshodil. Když se Hurvínek ptá, jak projde dveřmi, Spejbl mu v češtině poradí, že se s ním může třeba podhrabat, v němčině je podhrabání zaměněno za hraboše. Na nástupišti pak Hurvínek shodí dvě nádražní tabulky, v češtině první ukazovala na vlak do Houbohled, druhá do Konopína, v němčině je Konopín nahrazen za Forellenbach. Když se Spejbl s Hurvínkem po bloudění v lese konečně ocitnou v hotelu, Hurvínek má v češtině takový hlad, že by snědl hřebíky, v němčině připínáčky. Německá deska pak končí epizodou s papouškem a nepříjemnou paní. V němčině je tak oproti české verzi vynecháno Hurvínkovo psaní deníčku o záhadě léčivých rostlin.

Česká i německá verze prázdninových příhod vznikla ve stejné době. Ruchová koláž je tedy v obou verzích buď stejná, nebo podobná. Totéž platí i o stereo bázi a o muzice Milana Baginského. Na konci německé desky pak Hurvínek vyzve posluchače, že další prázdninové příhody najdou na gramofonové desce Spejbls Urlaub mit Hurvínek.