Hra začíná dialogem Slezáčka a Karličky Jandlové, která si stěžuje, že jí Slezáček zanedbává. Ten namítá, že ho Spejbl poslal do ciziny s Hurvínkem obhlédnout štace na zájezdy. Jejich výstup je proložen dvěma lyrickými písněmi na než navazuje prolog Měsíce. Následuje scéna Spejbl náměsíčníkem, následuje tradiční scéna zkoušení (Spejbl zkouší Hurvínka z mluvnice). Na řadu přichází "sloveso Mikuláš" a Hurvínek spustí: ,My kuláš, vy kuláš, oni kuláš." Podobně dopadne slovo jalovec:" Já lovec ty lovec, on lovec," i slovo zeměkoule. Načež Spejbl chce, aby Hurvínek rozebral větu ,Zabučel hlas telecí..." Hurvínek neváhá a odvětí: "To pozoruji." Spejbl zkouší Hurvínka z různých oborů, přejde k barvám, pak se dostane k Noemovi. Hurvínek tvrdí, že pták vypuštěný Noem byl určitě sameček: Noe mu dal totiž do zobáčku větvičku, a kdyby pták byl samička nevydržela by tak dlouho držet zobák. Nato Spejbl zareaguje, že Hurvínkovi bude muset dát do zobáku celou větev, aby nebyl tak prostořeký.
V revui se potom Hurvínek na cestách se Slezáčkem ocitá v Paříži, kde Slezáček slibil navštívit paní Jandovou, se kterou si nejdříve povídá Hurvínek. Diskutují o českých penězích, Hurvínek míní, že desetikoruny budou nazývány lvy, pětikoruny tygry, drobné budou koťata, pokladny jámy a pokladníci Danielové. Ve spořitelně se pak bude zákazník tázat: "Pane Danieli, máte v jámě lvové?"Do jejich dialogu zaznívají z rádia zprávy o počasí oznamující že," na západě jsou deště policejně zakázány, kdežto na východě jest úředně povolený projev veškerého počasí. Ve střední Evropě jest počasí blbé, ve dne světlo, v noci tma".
K dalším scénkám patřil výstup Slezáčka s Japonkou, Skupou napsaná píseň Když nastal úplněk a závěrečná píseň, v níž Spejbl zpívá o ženách a o tom, jaký bývával seladon, že mu nemohla žádná odolat.
V přípravných textech měl Wenig rozpracovaný také výstup Slezáčka se Švejkem v hospodě.
Plakátek zvoucí na představení tuto revui označil za nejúspěšnější novinku sezony. Mezi těmi, kdo hru napsali a upravili (Kavoň, Pupa a Popelník), byl i Wenig - i tentokrát psaný jako Ginew.