Do Plzně se na několik měsíců vrátil originál loutky Hurvínka. Zapůjčilo ho moskevské Obrazcovovo divadlo, které Spejblova syna dostalo darem koncem čtyřicátých let od plzeňských loutkářů. Nyní původní Hurvínek společně s loutkou Spejbla, která je také ve vlastnictví moskevské scény, doplňuje výstavu o řezbáři obou postaviček Gustavu Noskovi v Muzeu loutek.
Gustav Nosek nejprve vyřezal Spejbla, podle instrukcí od Josefa Skupy, který loutku začal vodit už v roce 1920. Společnost „taťuldovi“ nejprve dělal Kašpárek. „A 2. května 1926 pak přinesl Gustav Nosek Hurvínka jako překvapení,“ připomíná loutkoherec Bohuslav Šulc, který Hurvínka vodil čtyři desítky let. Hlas zvídavému ušatému klukovi propůjčil po Skupovi Miloš Kirschner a později Martin Klásek.
Původní loutky jak Hurvínka, tak Spejbla věnoval Gustav Nosek v roce 1949 do Obrazcovova divadla v Moskvě. Byl, stejně jako Skupa, přítelem ruského loutkoherce, jehož jméno scéna nesla.
Originální Hurvínek se v divadelních sbírkách zachoval – a nyní ho tedy mohou vidět návštěvníci plzeňského muzea. A přestože spolu s ním zapůjčilo divadlo i Spejbla, s velkou pravděpodobností se nejedná o původní loutku. „U Spejbla jsme si téměř jisti, že byl v průběhu let vyměněn,“ potvrzuje kurátor Tomáš Pfejfer.
Kde se původní postavička nachází, se bohužel neví, je ale známo, kdo ji v Moskvě nahradil kopií. „Vyměnila ho paní Skupová při jednom zájezdu do tehdejšího Sovětského svazu, vezla s sebou náhradu. Hurvínka ale nechtěla, protože se jí nelíbil, že je ošklivý,“ prozradil Bohuslav Šulc.
Pro Skupovo divadlo vyřezal Nosek ještě Máničku nebo psa Žeryka. Obliba Spejblovic rodinky tak trochu zastínila dalších šest stovek loutek, které vytvořil, a i osobnost samotného autora. Výstava Muž ve stínu proto až do konce letošního roku představuje řezbářský um Gustava Noska od doby první světové války až po šedesátá léta.