Spejbl a Hurvínek - Miloš Kirschner (1-7)
Mánička - Helena Štáchová (5)
Žeryk - Miroslav Černý (1)
Pan Šulc - Bohuslav Šulc (2)

Autor: Miloš Kirschner (1,2), František Nepil (3,4), Jiří Středa (5,6), Volker Marks (7)
Režie: Jiří Šrámek
Překlad: Věra Labská-Paidarová (1-4), Volker Marks (5-7)
Zvuk: Jiří Bartoš
Střih a mixáž: Ivan Mikota
Cover: © Naďa Kirschnerová 1980
Photo: © Josef Ptáček 1980
Sleeve-note: © Pavel Grym 1980

Seite A:
1. Was ist das eigentlich Lachen
2. Menschheit groß, aber Mensch klein
3. Archimedes
4. Eierlikör

Seite B:
5. Pflaumenmus-Vision
6. Horoskop
7. Der Bürokrat

V roce 1980 vychází na LP desce nahrávka s názvem Spejbl's herzliche Metaferosen. Název odkazuje na divadelní hru z roku 1964, pravděpodobně s ní ovšem nemá mnoho společného. Na desce jsou totiž dialogy, z nichž většina vznikla později, a zatímco divadelní hru napsal Miloš Kirschner s Milošem Hakenem, scénky německé nahrávky pochází z jiných divadelních her, a kromě Kirschnera se na nich podílel František Nepil a pozdější hurvínkovský dramaturg Jiří Středa. Zajímavostí desky rovněž je, že první čtyři samostatné výstupy přeložila dlouholetá Hurvínkova překladatelka Věra Labská, pod Středovými scénkami na druhé straně vinylu je coby překladatel uveden Volker Marks.
Desku zahajuje slavný Kirschnerův dialog o smíchu, který původně pochází z divadelní hry Amorosiáda z roku 1966. Hurvínek se směje a neví proč. Spejbl se synovi snaží vysvětlit, že ke smíchu musí mít člověk důvod. Dialog filozoficky ukazuje různé podoby smíchu od těch srdečných až po ty zákeřné. V češtině Smích vyšel na CD Písničky, scénky, dialogy.
Ve druhém v češtině nedostupném dialogu Spejbl s Hurvínkem rozmlouvají se svými vodiči Milošem Kirschnerem a Bohuslavem Šulcem a společně se zabývají výhodami a nevýhodami být loutkou či člověkem. Následují dvě Nepilovy scénky, v češtině dostupné od roku 1970: Archimedes (Hurvínkův bigbít a devět dalších scének), v němž Spejbl Hurvínkovi vysvětluje Archimedův zákon a Vaječný koňak původně z divadelní hry Na řadě doktor Spejbl (Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl). Pro fanoušky uvádím, že v německém Koňaku se Hurvínek bojí, aby ho při natahování po klíčích neklovla místo české sojky sova.
Další dialogy v češtině nikdy nevyšly. V Povidlové vizi Mánička brečí, protože se nemůže dívat pozdě večer na televizní pořady, kdy dávají pro ni důležitý pořad o psychologii rozvráceného manželství. Hurvínek, který se také nesmí dívat na tyto filmy, se snaží Máničku utěšit a sdělí jí, že si to může aspoň představovat a začne Máničce vyprávět svůj hororový sen o tom, jak míchal povidla, olizoval je a najednou mu vypadl zub a pak si posvítil na Máničku lucernou a Mánička spolkla náprstek a Hurvínek se pak oběsil na kšandách. Máničce to však jako horor nepřipadá a Hurvínek dívence sdělí, že se tento sen musí vyložit. Vrtat se v povidlech znamená mít potíže, ztratit zub se dá dle Hurvínka vyložit jako nečekané milostné dobrodružství a posvítit si na ženu lucernou znamená, že se dotyčnému nevyhne smůla. Spolknutí náprstku je možné brát jako nečekané těhotenství s nejistým otcem a sebevražda s kšandami znamená zničit předsevzetí. Mánička je však s tímto snem velmi nespokojená, protože nemá ráda filmy s nejasným koncem, neboť se v tomto snu nevyřešilo, kdo je otec jejího nenarozeného dítěte.
V Horoskopu je Spejbl naštvaný, že nevyhrál v loterii. Hurvínek mu poradí, aby si nechal sestavit horoskop, díky němuž pozná budoucnost, své pasivní a aktivní dny, které by mu mohly v loterii pomoci. Sám se hned chopí iniciativy a snaží se otci horoskop sestavit. Při dotazu, v jakém znamení se Spejbl narodil, otec opáčí, že asi ve znamení piva, když je z Plzně. Když se syn pokouší zjistit přesnou hodinu, měsíc a rok Spejblova narození, otec odvětí, že to neví, protože o tom jsou dohady samotných historiků. Oba pak určí, že to asi bylo někdy na podzim, říjen nepřichází v úvahu, protože tito lidé mají spoustu vlasů. Shodnou se tedy na září a Spejbl prohlásí, že se tedy narodil z panny. Hurvínek vyvěští, že aktuálně se Spejbl dle horoskopu nachází kvůli prohře v loterii v pasivitě, konstelace hvězd říká, že do tří dnů by se vše mělo obrátit. Spejbl tedy Hurvínkovi nakáže, aby vypnul telefon, stáhl žaluzie, hodil na Spejbla dvě peřiny, a tři dny není otec pro nikoho doma.
V poslední scénce s názvem Byrokrat se snaží Hurvínek od otce zjistit, co je to byrokrat, byrokracie, kancelářský úlek, kancelářský spánek a kancelářská krysa. Nad těmito výrazy se rozvine filozofický dialog, jehož pointou je, že podle Hurvínka je Spejbl taky byrokrat, když ho chce vychovávat.