CD-MP3
Mánička a Bábinka, člunozobka - Jana Mudráková
přírodovědkyně - Barbora Dobišarová
technik - David Janošek
bratranec Pepin - Jaromír Hanzlík
Původní text: Robin Král
Hudba: Jiří Škorpík
Scénář: Miki Kirschner a Jana Kubíčková
Korepetitor: Karolina Otevřelová
Mix zvuku: Ivan Horák
Nahrávání dialogu: František Šec
Produkce: Karolina Paseková
Foto © Jiří Vondráček (www.tashi.cz), 2024
Design © Pavel Pospíšil, 2025
Sleeve-note © Jana Kubíčková, 2025
Výkonný producent: Alan Piskač, Denisa Kirschnerová
Editor: Tomáš Uher
© 2025 SUPRAPHON a.s.
Vydal SUPRAPHON a.s., 2025
2. Nezvaný host 17:32
3. Když chceš být Pepin, musíš mít styl jako Pepin 16:27
4. Klícka, nebo klec 16:59
5. Kukaččí svádění 21:00
Nahrávka vychází 21.11.2025, v předprodeji je od 24.10.2025.
Související články:
• Krátké video z natáčení CD
• Recenze nahrávky Hurvínek a nezvaný host: Nové CD plné zvratů
• Rozhovor o natáčení CD a dalších nahrávek
• Hurvínek a nezvaný host vychází na CD
Informace z bookletu CD
Terénní poznámky jsem sepsal: já sám krasavec Balda:
Dámy a pánové, vědci i laici, dovolte, abych se vám představil já, Člunozobec Balda - krasavec mezi ptáky, hvězda afrických mokřadů a nově i neoficiální ředitel jednoho činžovního obýváku v Praze. A protože jsem přirozeně zvídavý a skromnost je vlastnost, kterou na sobě považuji za naprosto zbytečnou, sepsal jsem vám tento přírodovědecký rozpoznávací klíč. Ano, čtěte správně - klíč. Ale ne jen tak ledajaký! Je to klíč ke mně a k mým podivuhodným společníkům. Tak se pohodlně usaďte, tady začíná věda podle Baldy.
Člunozobec Balda (Balaeniceps Rex)
Ano, to jsem já! Srdcem básník, duší milovník, tělem šampión a žaludkem věčný hladové, Vydal jsem se z Afriky do Evropy, protože jsem na obrázku zahlédl svou vysněnou držku. Znáte to, mokřady vysychají a láska hory přenáší, tak proč by nepřenášela i mokřady? Jenže já, Balda, jsem cestou trochu zabloudil. Místo v ZOO jsem skončil v dejvickém bytě, kde prý mají taky "ZOO". Pravda, nebyly tam ryby ani bažiny, ale zato gauč a spousta prostoru pro mě a zbytek jsem si dovybavil podle svého. Stačilo si říct: "To je moje teritorium!" a hned jsem věděl, kde budu mít bidýlko. Nechápu, proč byl ten tučňák, co mu všichni říkali Pepo, Josef pane Spejble, tak teritoriální. Když mám hlad, pravda, bývám protivný, když se nabaštím, jsem nejmilejší pták na světě. Jsem veselý, družný, zpěvný a přiznejme si: stále toužící po lásce.
Člunozobka (Balaenicepska rexka)
Ach, to je ona! Moje jedinečná, dominantní dáma - ostrá jak zobák po broušení a přitom hebká jak čerstvě usušené pírko. Stačí, aby na mě pohlédla svýma jantarovýma očima. A když ta moje koroptvička zapěje, hned je jasné, kdo je tady šéfem. A víte co? Mně to vyhovuje. Jsem spokojený jako čerstvě ulovená rybka, kterou už jsem dávno neochutnal, protože už na mě žádná nezbývá. Ona určuje pravidla mého života a bytí, já všechno nadšeně splním. A to hnízdo, které jsem jí postavil! A jak vypadá? Krásná jako já, baculatá, boubelatá, peří lesklé jako nová kachlička v koupelně, a ten hlas... ach ten hlas! Když zavrká, tak se lámou stromy, když zašeptá, pukají vajíčka. Nikdo jiný nemá po svém boku tak jedinečnou samici s hlasem, co přehluší orchestr.
Mánička a Bábinka (Puppa curiosa domestica & Homo culinarius domesticus)
Tyhle dvě? Inu.. zajímavé exempláře, ale do mé "balďácké" sbírky samic by se fakt nevešly. Mánička - hubená jak špejle od nanuku, zobák nikde, peří nikde, ale otázek tolik, že by se z toho jednomu nafoukla hlava, jak balónek. Když začne, je to jak déšť v období deštů - nekončí, dokud není všechno úplně promočené. Já se jen divím, že místo peří nemá rovnou knížku otázek a odpovědí. No a Bábinka? Sice po našem hubená jak cukrová třtina, ale pevná rozhodná a hlas jí skřehotá jak nastydnutému tukanovi. Když promluví, i moje peří se srovná do pozoru, a kdybych měl ocasní vějíř, okamžitě ho zaklapnu. A navíc... peče ptáky! Zkrátka jiná liga, protože když se jí znelíbím, nedostanu večeři a nebo jako večeře skončím. A to není vtip, to je mnou vědecky doložený fakt.
Bratranec Pepin (Pepinus domesticus pragensis)
Tohle je panečku kousek! V téhle nahrávce ho ztělesnil Jaromír Hanzlík - a to je hlas, jak zvon. Pepin sice není pták, ale někdy se tak chová, je to velký sympaťák, můj vzor v téhle pražské džungli. Ten se nezastaví: přiletí nečekaně, hlučně a okamžitě obsadí stůl i s večeří. A zatímco si člověk vezme příbor, on už dojídá vaši husu a vypráví třetí historku. Jedním slovem - nezastavitelný. A že si nás lidé podle chování spletou? To mě neuráží. Kdo by nechtěl být aspoň na chvilku Pepin?
Spejbl a Hurvínek (Homo Spejblus domesticus nervózus & Hurvínkus spejblensis ridiculus)
No, vědci tvrdí, že hlavními objevy tohoto dobrodružství jsou Spejbl a Hurvínek. Já bych ale upozornil, že to já jsem hlavním svědkem jejich výskytu! Spejbl, ten tučňák, pořád něco kdáká o kleci a uklízení. No, tak schválně, zkuste přemluvit ptáka s metrovým zobákem, aby se místa voliéry nechal zavřít do klece s tučňákem. A ten druhej ptáček, Hurvínek? Přiznám se, že mě přirostl k srdci. On se směje, já se směju, nevíme čemu....no problém!
No ale to víte, když se sejde tolik druhů dohromady - já, má Člunozobka, Pepin, Mánička s Bábinkou, a do toho Spejbl s Hurvínkem - to už není zoologická zahrada, to je přímo safari. Každý chce být nejvíc slyšet, ale všichni víme, kdo tu skutečně kraluje. (Malá nápověda: má to křídla, obří zobák a jmenuje se to Balda).
A víte, co je na tom nejhezčí? Zavřete oči, pusťte si mou nahrávku a všichni uslyšíte, jak jedinečný přírodní úkaz jsem.
