Zlatá zebra - abeceda budoucího motoristy - 1. kategorie
ostatní
autor/režie:
Josef Votruba
vydavatel:
Vládní výbor MŠ
vydáno:
1977
Provedení:
16 stran, sešit
Poznámky k vydání:
Pracovní sešit - 1. kategorie

Spoluautoři:
Autor: Josef Votruba
Ilustrace: Luben Vasilev
Tisk: TZ Sportpropag
Popis děje:
Pracovní sešit pro výchovně-vzdělávací pořad „Zlatá zebra“ - 1. kategorie. Praha: Vládní výbor pro bezpečnost silničního provozu ČSR, 1977

Rozpis vysílání rozhlasových lekcí Zlaté zebry:
1. kategorie (2. - 3. ročník):
7.3. - 18.3.1977, stanice Praha a rozhlas po drátě každý všední den v 7:55 hodin
(opakování 4.4. - 15.4.1977)

2. kategorie (4. - 5. ročník):
21.3. - 1.4.1977, stanice Praha a rozhlas po drátě každý všední den v 7:55 hodin
(opakování 18.4. - 29.4.1977)

Zlatá zebra – Abeceda budoucího motoristy
Akce Zlatá zebra s podtitulem Abeceda budoucího motoristy byla zaměřena na pravidla silničního provozu. Celý projekt se poprvé uskutečnil v roce 1977, další série byly poté vysílány v letech 1981 či 1986. Zaměříme se především na premiérové uvedení této akce v roce 1977. Cyklus vznikl ve spolupráci s Ministerstvem školství ČSR, Vládním výborem pro bezpečnost silničního provozu ČSR (BESIP) a Ministerstvem vnitra ČSR. Poslední dvě zmíněné instituce cyklus také finančně zajišťovaly. Do celé akce bylo údajně zapojeno přibližně 240 000 dětí z celého Československa.

Mimo Bohumila Koláře se aktivně na relaci podílel také redaktor Vladislav Cvekl a jedním z hlavních odborných asistentů se stal Josef Votruba, který byl autorem mnoha metodik silniční výchovy pro první stupeň základních škol a výcviku na dětských dopravních hřištích. Režisérkou nahrávek se stala zkušená Helena Philippová a světem pravidel silničního provozu malé posluchače prováděly populární postavičky Spejbla a Hurvínka, kterým hlas v té době propůjčoval Miloš Kirschner. Všechny scénky napsal spisovatel František Nepil, jenž i po svém odchodu z rozhlasu zůstával jeho spolupracovníkem.

Celá osvětová akce byla rozdělena do tří etap, přičemž první byla uskutečněna ještě před spuštěním celého seriálu. Spočívala v řadě dvanácti pětiminutových pořadů se zpravodajsko-publicistickým charakterem, které dokumentovaly tragické události, k nimž dochází v důsledku neznalosti nebo nedodržování dopravních předpisů. Relace měly motivovat zájem škol o tuto problematiku. Nejdůležitější byla druhá etapa, do které spadalo samotné pravidelné vysílání výchovně-vzdělávacího cyklu Zlatá zebra. Seriál byl připraven pro dvě věkové kategorie žáků základních škol a pro každou bylo natočeno deset pětiminutových epizod. Do první kategorie patřily děti z 2. a 3. ročníku, pro které se díly vysílaly v období od 7. do 18. března 1977. Druhou kategorii tvořili žáci 4. a 5. ročníku, kteří mohli program poslouchat od 21. března do 1. dubna stejného roku. Epizody se společně poslouchaly v jednotlivých třídách ve všední dny od 7:55 do 8:00 na stanici Praha (či přes rozhlas po drátě). V dubnu byl celý seriál reprízován. Opakován byl i v dalších letech, a to například roku 1979 v programu k Mezinárodnímu roku dítěte. Ve stejném roce byly také všechny dosavadní epizody Zlaté zebry vydány Supraphonem na gramofonových deskách.

Nezbytnou součástí celé akce byly pracovní sešity s motivy vypravěčů Hurvínka a Spejbla, jejichž vydatelem byl Vládní výbor pro bezpečnost silničního provozu ČSR. Existovaly dva typy pracovních sešitů – modrý sešit pro mladší a červený sešit pro starší kategorii žáků. V každé epizodě Spejbl s Hurvínkem zasvětili žáky do určitého tématu pravidel silničního provozu a prozradili stranu v sešitě, která se danému problému věnovala a na níž měli žáci zaměřit svou pozornost. Spejbl se ve scénkách snažil vysvětlovat problematiku jak dětem, tak i Hurvínkovi, protože i jeho synek se zdál v mnoha případech neznalým v dopravních předpisech. Hurvínek proto v nahrávkách vystupoval jako jakýsi modelový zástupce poučovaných školáků. Veškeré scénky jsou velmi humorně a typicky „spejblovsky“ a „hurvínkovsky“ pojaté. Nahrány byly díly například o dopravních značkách, o tom, jak správně přecházet silnici, jak jezdit na kole a jak na něm odbočovat, či o tom, jaká platí pravidla na křižovatkách. Právě díky populárním pohádkovým postavám se akce stala velmi oblíbenou. Po skončení nahrávky děti vypracovávaly pod dohledem učitele zadání na dané stránce svého pracovního sešitu. Takovým postupem si měly pojednaná pravidla ještě efektivněji zafixovat do paměti.

Třetí závěrečná etapa zahrnovala zhodnocení všech účastníků akce, které na školách vedli individuálním způsobem příslušníci Veřejné bezpečnosti. Úspěšným absolventům dopravního kurzu bylo předáno speciální vyznamenání s názvem Odznak budoucího motoristy – Zlatá zebra a také osvědčení o úspěšném absolvování kurzu. Závěrečné etapě byla věnována mimořádná pozornost, a to v pravidelných zpravodajsko-publicistických relacích ve Vysílání pro školy. Za důležité bylo považováno také setkání vylosovaných absolventů Zlaté zebry ze všech československých krajů, které na konci června 1977 hostila Praha. Vylosovaní byli představeni ústřednímu řediteli Československého rozhlasu, ministru školství ČSR a ministru vnitra ČSR. Dále byli seznámeni s aktuální organizací dopravní informační služby v televizi a rozhlase. Byly jim ukázány vrtulníky, které se používaly při sledování dopravní situace, nebo jim bylo představeno, jakým způsobem probíhá vysílání Zelené vlny.

Pod hlavičkou Zlaté zebry se zároveň uskutečňovala řada akcí okresního, krajského i celorepublikového typu, které zajišťoval Vládní výbor pro bezpečnost silničního provozu. Šlo třeba o dětská soutěžní odpoledne spojená s programem pro širší veřejnost.

autor: Petra Tanclová