Hurvínek na první příčce hitparády IFPI s albem o silničním provozu a rozhovor s paní Štáchovou
17.11.2007, napsal: admin, sekce nový titul
Hurvínkova zlatá zebra ihned po vydání obsadila první místo hitparády nejprodávanějších CD s mluveným slovem. Tím, že jde vlastně o naučný titul je radost z úspěchu větší. Ředitelka Divadla S+H paní Helena Štáchová říká: "Těší nás, že je takový zájem o naše nové CD, protože jde o potřebné téma, jak se děti mají chránit před nebezpečím v silničním provozu. Když slyším ve zprávách kolik je dopravních nehod, kde jsou obětí právě děti, vzpomněla jsem si na projekt ze 70. let: Hurvínkova zebra. Napsal ji tenkrát Miloš Kirschner s Františkem Nepilem. Jako abecedu pravidel silničního provozu ji dokonce pouštěli z Československého rozhlasu ve všech základních školách. Nahrávku v té době ocenil i UNICEF! Doba se pochopitelně změnila nejen v pravidlech silničního provozu, ale i ve vnímání a vyjadřování samotných dětí. Hurvínkova zlatá zebra je veselá a zábavná. Poučí děti s vtipem a nadhledem o tom jak se chovat na chodníku, na cestě do školy, na přechodu pro chodce nebo na jaké dopravní značky mají děti dát pozor při jízdě na kole. První ohlasy od samotných dětí, ale i zmíněný úspěch v prodejnách - to je opravdu radostná záležitost. Křest alba bude 22. listopadu a patronkou se stane ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová", upřesňuje Helena Štáchová, která je autorkou scénáře nové nahrávky. U příležitosti vydání tohoto alba si Supraphon povídal s Helenou Štáchovou, zde přinášíme přepis onoho krátkého rozhovoru.
A jistě ještě nejste u konce...
Pokud nás bude Supraphon chtít, budeme vydávat dál a dál. Jsme supraphonští exklusivisté, to znamená, že máme smlouvu, která zavazuje obě dvě strany k tomu, aby pravidelně, každý rok něco vydaly. Současně mě těší, že jsou v oblibě i archivní nahrávky s Milošem Kirschnerem. Můj manžel a pokračovatel v díle Josefa Skupy toho za svůj život natočil obrovskou spoustu. Vydáváním těchto nahrávek s námi Miloš pořád je.
Je to pro vás nostalgie nebo třeba i smutek, když opečováváte nahrávky Miloše Kirschnera?
Je to velká radost. Vzhledem k obrovskému dílu, které po sobě zanechal, byl jeho odchod skutečně grandiózní. Těší mě, že zůstane v srdcích posluchačů i v době, kdy už si lidé třeba ani nebudou pamatovat jeho jméno. Navíc: já jeho nahrávky ráda poslouchám, protože mnohé z nich jsou z období mých začátků, takže vlastně na všech jsem i já ... to je hrozný! (smích). Už od roku 1967 jsem s Milošem Kirschnerem natáčela. A samozřejmě mě zajímá, jakým způsobem Mánička rostla, jakým způsobem se u různých autorů vyvíjela. Je to pro mě hezká vzpomínka, ale ne nostalgická: já totiž koukám pořád dopředu.
Hurvínkova zlatá zebra navazuje na podobné tituly ze 70. let, v čem se tehdejší a nynější texty liší?
Práce na Hurvínkově zlaté zebře - to pro mě byla moc hezká výzva. Já jsem milovala (a miluji) Františka Nepila, byli jsme velcí přátelé, a on před lety pro naše divadlo napsal Zlatou zebru. To byla nahrávka - gramofonová i rozhlasová, která se každé ráno dostávala přes rozhlas k dětem do vyučovacího programu a byla dokonce oceněna cenou UNESCO. Děti se díky ní praktickou a hravou formou dozvěděly o úskalích na ulici, na silnici, v silničním provozu. Tématika zastarala hlavně obsahem - od těch časů se zásadně změnila pravidla silničního provozu. Doba se pochopitelně změnila i ve vnímání a vyjadřování samotných dětí. Dostala jsem tedy ze strany Supraphonu zadání, abych si vzala Zlatou zebru jako inspiraci, jako motivy a napsala na ně Zlatou zebru novou. Touhle prací jsem se bavila o prázdninách. S Martinem jsme desku začátkem sezony natočili, 22. listopadu budeme mít křest, sama se na to cédéčko moc těším. Myslím si, že je hezké.
Pokud nás bude Supraphon chtít, budeme vydávat dál a dál. Jsme supraphonští exklusivisté, to znamená, že máme smlouvu, která zavazuje obě dvě strany k tomu, aby pravidelně, každý rok něco vydaly. Současně mě těší, že jsou v oblibě i archivní nahrávky s Milošem Kirschnerem. Můj manžel a pokračovatel v díle Josefa Skupy toho za svůj život natočil obrovskou spoustu. Vydáváním těchto nahrávek s námi Miloš pořád je.
Je to pro vás nostalgie nebo třeba i smutek, když opečováváte nahrávky Miloše Kirschnera?
Je to velká radost. Vzhledem k obrovskému dílu, které po sobě zanechal, byl jeho odchod skutečně grandiózní. Těší mě, že zůstane v srdcích posluchačů i v době, kdy už si lidé třeba ani nebudou pamatovat jeho jméno. Navíc: já jeho nahrávky ráda poslouchám, protože mnohé z nich jsou z období mých začátků, takže vlastně na všech jsem i já ... to je hrozný! (smích). Už od roku 1967 jsem s Milošem Kirschnerem natáčela. A samozřejmě mě zajímá, jakým způsobem Mánička rostla, jakým způsobem se u různých autorů vyvíjela. Je to pro mě hezká vzpomínka, ale ne nostalgická: já totiž koukám pořád dopředu.
Hurvínkova zlatá zebra navazuje na podobné tituly ze 70. let, v čem se tehdejší a nynější texty liší?
Práce na Hurvínkově zlaté zebře - to pro mě byla moc hezká výzva. Já jsem milovala (a miluji) Františka Nepila, byli jsme velcí přátelé, a on před lety pro naše divadlo napsal Zlatou zebru. To byla nahrávka - gramofonová i rozhlasová, která se každé ráno dostávala přes rozhlas k dětem do vyučovacího programu a byla dokonce oceněna cenou UNESCO. Děti se díky ní praktickou a hravou formou dozvěděly o úskalích na ulici, na silnici, v silničním provozu. Tématika zastarala hlavně obsahem - od těch časů se zásadně změnila pravidla silničního provozu. Doba se pochopitelně změnila i ve vnímání a vyjadřování samotných dětí. Dostala jsem tedy ze strany Supraphonu zadání, abych si vzala Zlatou zebru jako inspiraci, jako motivy a napsala na ně Zlatou zebru novou. Touhle prací jsem se bavila o prázdninách. S Martinem jsme desku začátkem sezony natočili, 22. listopadu budeme mít křest, sama se na to cédéčko moc těším. Myslím si, že je hezké.