Hurvínkova diskotéka
Autor:
Miloslav Šimek - Josef Fousek
Režie:
Jiří Středa
Spoluautoři:
scénický výtvarník: Zdeněk Juřena; hudba: Petr Janda; výprava: Pavel Kalfus j.h.; technologie: Miroslav Huňka
Obsazení:
Spejbl- hlas: Miloš Kirschner; Spejbl- pohyb: Luboš Homola; Hurvínek- hlas: Miloš Kirschner; Hurvínek- pohyb: Bohuslav Šulc; Paní Kateřina- hlas: Helena Štáchová; Paní Kateřina- pohyb: Miroslav Huňka; Mánička- hlas: Helena Štáchová; Mánička- pohyb: René Hájek; Žeryk- hlas: Miroslav Černý; Žeryk- pohyb: Stanislav Tomšů; Pan Flóda- hlas: Zdeněk Lepšík; Pan Flóda- pohyb: Martin Klásek; Píďa Bůček- hlas: Pavel Vangeli; Píďa Bůček- pohyb: Květa Plachetková; Wiki Banďur- hlas: Richard Maška; Wiki Banďur- pohyb: Ivan Moravec; Stanislav Tomšů; David Kula- hlas: Marius Hájek; David Kula- pohyb: Ivan Moravec; Skupina Element- pohyb: Miroslav Huňka; Bohuslav Šulc; Disc-jockey Mirek: Vladimír Tausinger; Disc-jockey Hela: Helena Štáchová
Premiéra:
17.10.1979
Repríz:
79
Popis děje:
Hurvínek si s partou přátel zakládá beatovou skupinu Sauna, což se jim snaží překazit nerudný a závistivý soused, pohřební trumpetista Flóda. Při hudební soutěži, kdy se kapele snaží zmařit její vystoupení, znemožní sám sebe. Hra, která je určená zejména střední divácké generaci, je prokládána vstupy herců v rolích dvou diskžokejů, kteří diváky provázejí nejnovějšími zahraničními skladbami doby. Na originální hudební složce představení se podílí oblíbená skupina Olympic.
Hurvínkova diskotéka nebyla - a ani nechtěla být - veledílem. V rámci náboru a ve spolupráci s Klubem mladých diváků však přivedla do divadla tisíce mladých diváků, kteří by jinak do loutkového divadla nepřišli.
Hurvínkova diskotéka nebyla - a ani nechtěla být - veledílem. V rámci náboru a ve spolupráci s Klubem mladých diváků však přivedla do divadla tisíce mladých diváků, kteří by jinak do loutkového divadla nepřišli.
Foto z představení:
Recenze hry:
"Jakkoli zní Šimkovo a Fouskovo libreto možná vtipně a zajímavě," napsal Jan Rejžek v Melodii (č. 5/1980), "autoři ho dostatečně nerozvinuli v jednotlivých obrazech. K publiku byli snad až nadměrně podbíziví. Vtipy určené Hurvínkově dřevěné tváři slýcháváme v malé obměně v Semaforu od Soboty. Satirický osten píchne tak, aby nezranil. Podařená místa se střídají s trapnostmi (nákup gramofonu). Chybělo málo a odbytý, nevyrovnaný text, by prohazardoval nápaditý námět."
Nepravděpodobnost některých zvratů v jednání postav, jednostranné nadšení pro beat, nekritické přitakávání mládeži i neujasněnost vzájemného působení vlastního děje na jevišti a diskotékových pasáží vytkl hře Petr Pavlovský (Čs. loutkář č. 3/1980) a také Jana Kühnelová v Lidové demokracii (7. 11. 1979) usoudila, že "... předloha je roztříštěná a rozpadá se na dva nepříliš sourodé celky" a že "... z dialogů nepostrádá vtip a humor prakticky jen ten úvodní".
Nepravděpodobnost některých zvratů v jednání postav, jednostranné nadšení pro beat, nekritické přitakávání mládeži i neujasněnost vzájemného působení vlastního děje na jevišti a diskotékových pasáží vytkl hře Petr Pavlovský (Čs. loutkář č. 3/1980) a také Jana Kühnelová v Lidové demokracii (7. 11. 1979) usoudila, že "... předloha je roztříštěná a rozpadá se na dva nepříliš sourodé celky" a že "... z dialogů nepostrádá vtip a humor prakticky jen ten úvodní".