Aktuality

Velmi pěkný a obsáhlý rozhovor s Martinem Kláskem byl publikován v červnovém čísle kulturní přílohy Café deníku Právo. Martin Klásek se v něm vyznává ze svého vztahu k oběma našim hrdinům. Popisuje svou cestu ke Spejblovi a Hurvínkovi i to, jak vidí jejich budoucnost.
S Martinem Kláskem rozmlouvala Andrea Zunová z deníku Právo. Článek vyšel nejprve v tištěné verzi v červnu, v červenci se objevil i na portálu novinky.cz. Článek si můžete přečíst i na našem webu zde.

Na první pohled nepostřehnutelnou, ale graficky a designově velice zásadní novinku jsme zakomponovali na stránku věnované audio nahrávkám Spejbla a Hurvínka. U všech CD a LP desek je nyní možné rozkliknout obal do větší velikosti. Pokud tedy kliknete na obrázek nahrávek, které vyšly na CD a LP deskách, ukáže se vám náhled obalu daného CD/LP desky ve standardizované velikosti 500 x 500 px. Pro zobrazení detailů o albu pak je nutné kliknout na jeho název. V databázi je nyní 185 obalů.

U drtivé většiny českých nahrávek od éry Miloše Kirschnera jsme rovněž doplnili poznámky se základními informacemi o obsahu daného alba. Stejně tak byly doplněny a upraveny drobné nepřesnosti v dalších údajích (vydavatelé, objednací čísla atd.).

P.S. Pro správné zobrazení je nutné nepoužívat prohlížeč Internet Explorer.

V prosinci roku 1993 měla premiéru hra pro dospělé Spejblova East Side Story od autorského tandemu Miloš Kirschner a Michael Čech, který se ujal i režie. Podařilo se nám zjistit, že první poskytovatel kabelové televize v tehdejším Československu – společnost Cable plus – pořídila v roce 1994 záznam tohoto divadelní představení a jeho zkrácenou verzi, zhruba o délce 45-ti minut, odvysílala na svém kanále Kabel Plus.
Z dnešního pohledu působí hra poněkud zvláštně, nicméně je třeba jí vnímat optikou tehdejší doby. Doby, kdy chtěl každý začít podnikat a kdy se propagandistické kraviny tehdejšího režimu přeměnily na laciné bláboly. Tehdy nastalo i nelogické vnucování reklamy a podbízení se kvůli penězům a kvalita se začínala vytrácet, včetně divadelní produkce. Hra obsahově vychází ze skutečnosti, že režimy hroutí jako domečky z karet, staré garnitury jsou nahrazovány novými, dosavadní pravidla už neplatí a zdánlivé jistoty vystřídala nejistá přítomnost s ještě nejistější budoucností. Staré mafie si našly způsob, jak s úspěchem přežít a byly navíc doplněny mafiemi novými. A tak i Spejbl s Hurvínkem se snaží v nově vzniklých podmínkách najít své místo a přizpůsobit dosavadní způsoby novému životnímu a filozofickému stylu. Ředitel D S+H konečně sežene pro divadlo mecenáše, který svými finančními prostředky má nahradit ty chybějící, za cenu, že se pan Spejbl ujme režie filmu „Kabaret bez příkras" a Hurvínek role moderátora a hlavního představitele. Společně se Spejblem můžeme konstatovat, že dřív jsme neměli tvůrčí svobodu, ale měli peníze, zatímco teď máme tvůrčí svobodu, ale zase nemáme ty peníze. A jak se ukáže, tak i s tou tvůrčí svobodou je to pofidérní, jak dokazuje mecenáš divadla.
Hra byla uváděna i v Německu, kde měla dokonce premiéru (říjen 1993). Pořad byl doplněn i do přehledu televizních pořadů.

Spejbl a Hurvínek a jejich protagonisté se za dobu své bezmála staleté existence objevili nejenom v divadle a na televizní obrazovce, ale samozřejmě také v rozhlase. V předválečné éře i v době socialismu natočili pro tehdejší Československý rozhlas několik rozhlasových her a večerníčků (Hajajů), ale účinkovali i v dalších pořadech jako např. Domino atd. (přehled rozhlasových her a vystoupení S+H přinášíme zde).

Z rozhlasového vysílání jsme však neslyšeli promlouvat pouze Spejbla a Hurvínka, ale samozřejmě i jejich interprety. Ti byli za celou historii Divadla S+H v rozhlase nesčetněkrát hosty různých pořadů a poskytli rovněž stovky nejrůznějších rozhovorů.

Jelikož na našem fan webu nebyl doposud přehled rozhlasových pořadů nikde zaznamenán, pokusili některé z těch stěžejních, které jsou díky internetu dostupné online, chronologicky sestavit. Seznam samozřejmě není a nikdy bohužel ani nebude kompletní, přesto věříme, že jej oceníte. Máte-li tip na přidání chybějícího pořadu, neváhejte nás kontaktovat. Přehled rozhlasových rozhovorů a dalších pořadů s S+H najdete na této stránce.

V sobotu bylo zahájeno natáčení cyklu Česká loutka pro ČTart, kdy se autoři mohli dotýkat skvělých loutek řezbáře Gustava Noska, kterému byla v plzeňském Muzeu loutek otevřena výstava. Ve včerejším hlavním zpravodajství ČT (ke shlédnutí zde) zaznělo, že byl z Moskvy při této příležitosti přivezen nejstarší Hurvínek a že řezbář Nosek vybavil figury S + H neutrálním výrazem.
V zimě 1948–1949 byl totiž Skupa natolik nadšen vystoupením moskevských loutkářských umělců v Praze, že se rozhodl darovat sovětskému „loutkářskému caru“ Sergeji Vladimiroviči Obrazcovovi prý původní loutky Spejbla a Hurvínka. Stará loutka Spejbla se z expozice moskevského Státního akademického ústředního divadla loutek S.V.Obrazcova do vlasti vrátila.
Kde se nachází původní loutka Spejbla se bohužel neví, je ale známo, kdo ji v Moskvě nahradil kopií. „Vyměnila ho paní Skupová při jednom zájezdu do tehdejšího Sovětského svazu, vezla s sebou náhradu. Hurvínka ale nechtěla, protože se jí nelíbil, že je ošklivý,“ prozradil Bohuslav Šulc.
Ale i u loutky Hurvínka existují velké pochybnosti, že by se z Moskvy na výstavu do Plzně vrátil ten původní. Proč? První fotografie Hurvínka na koloběžce se objevila už v září 1927 a to v časopise Loutkář. Postavička Hurvínka má na ní zašpičatělou myší hlavu, dlouhý nos, výrazné uši, oči blízko nosu a robustní paže. To naznačuje, že z Moskvy nejstarší Hurvínek evidentně přivezen nebyl a že jde až o některou "zušlechtěnou" variantu ze třicátých let. A jestli má tento dadaistický klaun neutrální výraz? No, posuďte sami...

zdroj informací: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových, Česká televize