nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Příběh v leporelu vyšel původně v knize Příhody a čtveráctví Hurvínka a Máničky (1947) jako kapitola Hurvínek hledá Žerýka. Objevuje se však i v reedici O Spejblovi a Hurvínkovi z roku 2003. Všechny tyto knihy najdete v aktualizovaném přehledu publikací s Hurvínkovskou tématikou.
Jednou z novinek bude nové představení pro dospělé s názvem #SaH - "Ve dvou se to lépe..." o kterém jsme již informovali. Začátkem příštího roku by pak mělo divadlo začít zkoušet další hru pro dospělé, která by se v repertoáru měla objevit na jaře roku 2019. Tuto hru, jejíž název zatím není znám, připravuje osvědčený tým tvůrců ve složení Miki Kirschner, Robin Král a Jan Lstibůrek. Tito pánové stojí například i za noir muzikálem Spejbl a město hříchu či dětským muzikálovým představením Jak s Máničkou šili všichni čerti. To je samo o sobě zárukou kvalitní podívané.
Neméně zajímavou novinkou je pak i informace o tom, že v polovině příštího roku divadlo plánuje začít zkoušet první představení z legendární trilogie „Pastí“ s drsňákem Vulgo vousáčem. Hra Past na Hurvínka a audio nahrávky dalších dvou her (Mánička v pasti a Žerykova past) patřily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století k těm nejoblíbenějším. Půjde tedy o znovunastudování představení ze Zlatého fondu Divadla S+H, tentokráte poprvé věnovaných dětem. Všechny tři příběhy vyšly na gramofonových deskách a magnetofonových kazetách, později je Supraphon vydal v digitalizované podobě i na CD a mp3. Z nahrávek je zná drtivá většina příznivců divadla, málokdo měl ale možnost hru vidět na divadelních prknech. Premiéra je naplánována na podzim 2019. I kdyby se jí však nepodařilo dodržet, je to vynikající zpráva a jistě se vyplatí počkat, neboť jak praví klasik – na dobrou věc se nemá spěchat!
Pozitivní informací je také zpráva o vydání novinkového CD. Hurvínkových kompilačních výběrů chrlí Supraphon jeden za druhým, novinkové CD však vyšlo naposledy v roce 2015 (Hurvajz, vyžvejkni se!). To by se mělo podle původních plánů změnit v srpnu, neboť na konci prázdnin by mělo začít divadlo natáčet pro Supraphon další příběh z cyklu o báječných objevech – tentokráte věnovaný žárovce. Pracovní název je zatím Taťuldo, zhasni!.
Za dva roky oslaví 100. narozeniny pan Spejbl. Přesné datum jeho uvedení na scénu není známo, nejčastěji se ale hovoří o podzimu roku 1920. Při příležitosti tohoto výjimečného jubilea již nyní začíná divadlo připravovat velkolepou výstavu, která by měla být otevřena na podzim roku 2020. Ani Česká televize nezůstane pozadu – ta by měla letos začít natáčet o této legendární postavě dokument, který by měl mít premiéru zřejmě také v roce 2020.
Pokud jste si ještě tyto nahrávky na CD nepořídili a plánujete to, nabízí Radiotéka možnost objednat si obě CD za zvýhodněnou cenu 399 Kč (pro členy klubu za 319 Kč) – běžná cena při oddělené koupi je 229 Kč/CD (klubová cena 183 Kč). Tímto nákupem tedy můžete ušetřit 59 Kč – a to se vyplatí :-) Zda někdy v budoucnu vydá Radiotéka i třetí pokračování CD, a přidá je do zvýhodněného balíčku, si budeme muset počkat.
Hra s trochu zvláštním názvem #SaH - "Ve dvou se to lépe..." pochází z pera Martina Kláska a její premiéra je plánována na 3. října 2018. Vidět ji letos bude možné ještě ve středu 17.10. v 19:00 hodin a v týž čas i 7.11.
A co o této hře píše na svých stránkách samotné divadlo?
Nové názorové setkání Homo sapiens, člověka rozumného a Homo tilia, člověka lipového se pokouší nahlédnout na současný problém (ne)komunikace světa zjevného a světa za jeho kulisami. Martin Klásek navazuje na princip autorského divadla svých předchůdců Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové. V duchu slavné československé tradice hovorů mezi V+W, H+W, S+Š,Š+G nebo L+S, komunikuje zásadní otázky dvojice S+H, totiž: „Kdo mě vede? Kam mě vede? Proč mě tam vede? Co ho k tomu vede? Kdo je šmankote, naved(l)?“ stojí na jevišti a nehnou se z něho. V průběhu zcela originálních a novotou zářících myšlenkových ekvilibristik pana Josefa Spejbla a jeho vyřezaného syna Hurvínka, divák zjistí, že ani u této dvojice nejde život jako po drátkách, respektive po nitkách. Zásadní shrnutí celoživotního myšlenkového pnutí většiny z druhu Homo sapiens popsané v roce 1906 německým lékařem Aloisem Alzheimerem, totiž: „Vím, že.... Vím, že si na nic nemohu vzpomenout.“ (ne)zůstane (ne)uvolněno a vážený divák se bude spokojeně navracet domů s lakonickým konstatováním vzešlého jak jinak než dialogu mezi stále oblíbenou starověkou dvojicí P+S: „Vím že nic nevím.“
Tak hurá do divadla!