nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Hurvínka jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou např. o pohyblivé oči) ho pro prof. J. Skupu vyřezal synovec Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni, Gustav Nosek (původní náčrtek Hurvínkovy podoby najdete zde). Hurvínek vstoupil poprvé na scénu 2. 5. 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni.
Za dobu 92. let se v jeho interpretaci vystřídali již čtyři herci - nejprve to byl sám Josef Skupa, poté za Hurvínka (a samozřejmě i Spejbla) dlouhá léta úspěšně mluvil Miloš Kirschner. Po něm převzal oba ušaté hrdiny Miloš Klásek a nově s ním alternuje také Ondřej Lážnovský.
Jak již bylo zmíněno, i Miloš Kirschner natočil pro nejrůznější účely několik takových propagačních nahrávek. Vedle Spejblových zubů, které měly za cíl podpořit pravidelné čistění zubů, to byly například nahrávky určené pro Československou státní loterii (Hurvínek chce vyhrát, Hurvínek a losy - Hurvínek věří Štěstěně či Hurvínek a tři mušketýři – znovu vydané v roce 2017 pod názvem Co je to Gaskoněc?), pro Svaz požární ochrany (Jak Spejbl prohlédl a Spejbl malířem), pro Sběrné suroviny (Spejbl se rozhoupal, Spejblův sběr) či scénka Spejbl a Hurvínek kupují knihy určená pro Národní podnik Kniha. Tato posledně zmíněná nahrávka, která měla zlepšit předvánoční prodej knih, se však nedochovala ani v archivu Supraphonu a pokud se nepodaří někde sehnat původní gramofonovou desku, bude tato nahrávka bohužel nenávratně ztracena.
Zajímavostí všech uvedených reklamních nahrávek je, že se jedná o velice zdařilé a vtipně sepsané příběhy, v nichž je komerční podtext velmi citlivě zakomponovaný a nepůsobí na posluchače tedy nijak rušivě. Jde samozřejmě o zcela jiný typ reklamních sdělení, než jak se točí reklama dnes. Scénky se výrazně liší od současných reklam nejenom svým obsahem, ale i délkou, která je v obvyklé stopáži klasické nahrávky (tedy nejčastěji 3 až 7 minut). Autorem několika reklamních scének byl například Josef Barchánek - osvědčený autor, který pro divadlo napsal nejeden vynikající příběh.
Většina z těchto "supraphonních" propagačních desek, ne-li úplně všechny, byla ve své době neprodejných a pokud je někdo vlastní, má doma skutečný poklad. Doufejme, že vydání scénky Spejblovy zuby nebude ojedinělým počinem a že se časem dočkáme znovuvydání i dalších výše uvedených scének.
Pro úplnost dodejme, že k reklamě se Spejbl a Hurvínek propůjčili také v porevoluční éře. Martin Klásek natočil několik reklamních rozhlasových spotů pro pojišťovnu Kooperativa, v televizní podobě se pak s populárními postavičkami diváci setkávali v reklamách na výrobky GS Condro. V Německu pak se Spejblem a Hurvínkem byla dokonce natočena reklama i na škodovky. Mnohé z těchto reklam jsou ke shlédnutí na youtube.
Máte některou z těchto reklamních gramofonových desek doma? Napište nám do komentářů.
Bohuslav Šulc nastoupil do divadla v roce 1953 jako sedmnáctiletý nadšený amatérský loutkoherec, a to ještě k jeho zakladateli Josefu Skupovi. S jeho nástupcem Milošem Kirschnerem pak vytvořil dvojici, díky které Hurvínek bavil generace diváků – Kirschner dal Hurvínkovi hlas, Šulc zase pohybovou dokonalost. Ve vedení Hurvínka se zprvu střídal s Jiřinou Skupovou, záhy přebral vahadlo zcela. Díky němu Hurvínek dokázal gestem citlivě zareagovat na každou improvizaci nebo na ohlas publika. Šulc se do historie Divadla S+H zapsal i jako autor a režisér několika divadelních scénářů (např. Hurvínek mezi broučky, 1974) a jako autor sólových loutkohereckých pantomim (v Kirschnerově hře Mnoho Spejblova povyku pro nic, 1972). Patrně nejznámější je jeho číslo s Louisem Armstrongem či výstup Kočárek s nezvládnutelným miminem. Zejména na zahraničních zájezdech vodil i karikatury Charlieho Chaplina, Napoleona nebo Laurela a Hardyho. Spolu se zasloužilým umělcem Milošem Kirschnerem vystupoval jako vodič Hurvínka na předscéně a v samostatných vystoupeních této dvojice doma i v zahraničí.
Mladoboleslavský rodák Šulc působil v Divadle S+H téměř čtyřicet let - od roku 1953 do roku 1992. Poté se věnoval sólovým výstupům a také vyučoval loutkoherectví na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Kromě ceny Thálie obdržel za své loutkoherecké výkony řadu dalších prestižních cen, mimo jiné dvakrát Skupovu cenu na festivalu Skupova Plzeň či v Tokiu Cenu japonských diváků. V roce 2009 dostal cenu Senior Prix za celoživotní mistrovství. Roku 1985 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Bronzový Spejbl na ní něco šeptá do ucha svému dřevěnému synkovi. Copak to asi špitají? Že by něco ve smyslu: to je ale krásný den zalitý sluncem, konečně jsme na čerstvém vzduchu. Anebo si vyšli ven povídat o tom, zda by se jim slunce vešlo do kredence, jak zmiňuje Hurvínek v oblíbené scénce Mánička a Sluníčko? Nene, ani jedno z toho. Důvod, proč se všichni společně vypravili ven, je jiný. Dne 15. 3. 2018 se Divadlo Spejbla a Hurvínka totiž připojilo k akci VyjdiVen, jejíž cílem bylo vyjádřit nesouhlas s politickou situací v České republice.
Fotku jsme si dovolili "ukrást" a použili jsme ji i na tento fanouškovský web. Najdete ji nejenom zde, ale také na stránce věnované divadelnímu souboru.
A zcela na závěr jedno malé připomenutí: od pátku 16. března 2018 je v prodeji nové CD Ať žije Mánička!. Detaily najdete o několik novinek níže.