Aktuality

Ve středu 30. května 2018 byl hostem pořadu Noční mikroforum loutkoherec, držitel letošní Ceny Thálie za celoživotní dílo a zejména dlouholetý vodič Hurvínka pan Bohuslav Šulc. Moderuje Marie Retková, která se ptala na mnoho zajímavých otázek, odpovědi pana Šulce jsou neméně zajímavé. Pořad si můžete poslechnut zde.

V dnešní elektronické době pozbývají tištěné propagační plakáty trochu na významu, o to cennější jsou však mezi sběrateli. Tvorbě autorských, výtvarných filmových a divadelních plakátů se více než třicet let (1950-1989) v tehdejším v Československu věnovali přední výtvarní umělci. Mezi ně patří i Zdeněk Juřena (* 1923 - †1995), který je autorem většiny divadelních plakátů, které vznikly pro hry z repertoáru Divadla Spejbla a Hurvínka. Nutno dodat, že tento umělec je také podepsán pod aktuální podobou obou ženských loutek - tedy jak současnou verzí Máničky, tak i loutky paní Kateřiny, kterou právě podle jeho návrhu vyřezal Ivan Moravec. V letech 1966 - 1984 působil Zdeněk Juřena přímo v D S+H, kdy byl vedoucím výpravy ve více než 30 hrách.

Některé z plakátů jsou dnes součástí stálé výzdoby prostor D S+H, jiné jste měli možnost spatřit například na předloňských výstavách věnovaných Hurvínkovým 90. narozeninám. My vám na našem webu větší část z nich také představíme.
Za poskytnutí náhledu plakátů děkujeme archivu D S+H a také sběratelům, bez jejichž přispění by byl přehled o dost chudší. Pokud máte ve své sbírce nějaký plakát, který zde není uveden, budeme rádi, pokud se s námi o něj podělíte, abychom jej mohli do přehledu přidat. Děkujeme za spolupráci.

Po loňské úspěšné výstavě Dnes a denně zázraky věnované Josefu Skupovi, připravuje plzeňské muzeum loutek další výstavu. Ta bude tentokráte věnovaná osobě slavného řezbáře - Gustavu Noskovi. Výstava s názvem Gustav Nosek – Muž ve stínu si klade za cíl připomenut návštěvníkům významnou osobnost českého loutkářství, která zůstala celý život upozaděna svým vlastním dílem.

Přestože loutky z dílny Gustava Noska dodnes znají a obdivují diváci nejen v Česku, ale i za hranicemi naší země, on sám prožil svůj život ve skromných, někdy až nuzných podmínkách. Přitom spoluvytvářel profil několika západočeských loutkových divadel od první světové války až po první léta normalizace, a to jako řezbář i jako loutkoherec. Jeho nejslavnějším dílem je bezesporu Hurvínek, zásluhou kterého našel Spejbl konečně svého rovnocenného jevištního partnera. Loutka Hurvínka, díky Noskovu důvtipu obdařená řadou technických „fíglů“, je jedinečným dokladem jeho vynalézavého a citlivého přístupu k řezbě dřevěných herců. Důkladnost řemesla je u něho spjata i s mimořádnou tvůrčí aktivitou. Během svého života totiž dle vlastních slov zhotovil více než šest set loutek (připomeňme ještě alespoň Máničku a psa Žeryka), z nichž mnohé vybavil originálními pohybovými mechanismy.

Výstava Muž ve stínu představí zlomek Noskovy práce členěný dle jeho tvůrčích období. Návštěvník bude mít možnost seznámit se s výsledky jeho řezbářského umu z doby první světové války, první republiky a poté i s loutkami od doby poválečné do šedesátých let. Celá výstava je tematicky začleněna do té části stálé expozice, v níž jsou představeni Noskovi spolupracovníci, a vsazena tak do širšího umělecko-časového kontextu.

V souvislosti s výstavou Gustav Nosek – Muž ve stínu a festivalem Skupova Plzeň budou do Muzea loutek v Plzni zapůjčeny loutky Spejbla a Hurvínka z Moskvy. Původní loutková dvojice byla do Obrazcovova divadla v Moskvě věnována roku 1949 samotným Gustavem Noskem, který byl, stejně jako Josef Skupa, Obrazcovovým přítelem. Obrazcovovo divadlo tak získalo vzácný artefakt v podobě našich dvou nejslavnějších loutek. Ovšem situace se po rozsáhlém zkoumání dokumentů a fotografických materiálů stala podstatně zajímavější, když vyšlo najevo, že Spejbl byl v průběhu let vyměněn za jinou kopii. Tím dostává zapůjčení Spejbla a Hurvínka z Moskvy úplně nový rozměr, protože v rámci této výstavy se nejen její autoři, ale také laická i odborná veřejnost pokusí dopátrat skutečnosti, kam se Spejbl z Moskvy vrátil a kde se v současnosti nachází. A který z mnoha Spejblů vlastně nyní z Moskvy do Plzně dorazí.

Tak hurá na výstavu! Muzeum najdete na adrese náměstí Republiky 23, 301 00 Plzeň (email: muzeumloutek@zcm.cz, tel: 378 370 801). Otevřeno mají od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Dospělí za vstup do muzea zaplatí 60 Kč, zlevněné vstupné stojí 30 Kč, rodinná vstupenka pak vyjde na 130 Kč.

zdroj: Muzeum loutek Plzeň

Prohlíželi jste si někdy opravdu pečlivě obsah skleněných vitrínek rozmístěných po celém Divadle Spejbla a Hurvínka? Pokud ano, tak jste jistě narazili také na knihu Hogyan került meg Fickó?. Na obrázku je sice Hurvínek a Žeryk, ale co ten prapodivný název? Pokud nevíte, tak vám prozradíme, že Hogyan je v maďarštině Hurvínek a Ficko je maďarské jméno pro pejska Žeryka. Jedná se tedy o maďarskou verzi leporela Hurvínek hledá Žerýka, které bylo vydáno v roce 1963. Vedle české verze a této maďarské mutace byla tato dětská kniha o 10ti obrazech vytištěna i ve slovenském jazyce. Ale zatímco česká a slovenská verze této knihy pro nejmenší byla vydána v 75.000 výtiscích, maďarská verze vyšla jen v nákladu 5.000 kusů, navíc v tiskárně ve slovenském Martine. Z toho lze usuzovat, že nebyla určena pro celý maďarský trh, ale pouze maďarské menšině žijící na Slovensku.
Příběh v leporelu vyšel původně v knize Příhody a čtveráctví Hurvínka a Máničky (1947) jako kapitola Hurvínek hledá Žerýka. Objevuje se však i v reedici O Spejblovi a Hurvínkovi z roku 2003. Všechny tyto knihy najdete v aktualizovaném přehledu publikací s Hurvínkovskou tématikou.

Některé z novinek pro letošní rok, a částečně i ten následující, nastínili představitelé Divadla Spejbla a Hurvínka v nedávném vystoupení v rámci pořadu Dobré ráno vysílaného Českou televizí (odkaz na jeho shlédnutí najdete zde). Z divadelní výroční členské zprávy se však můžeme dočíst i další zajímavosti, co pro diváky a příznivce divadlo pro nejbližší měsíce připravuje.

Jednou z novinek bude nové představení pro dospělé s názvem #SaH - "Ve dvou se to lépe..." o kterém jsme již informovali. Začátkem příštího roku by pak mělo divadlo začít zkoušet další hru pro dospělé, která by se v repertoáru měla objevit na jaře roku 2019. Tuto hru, jejíž název zatím není znám, připravuje osvědčený tým tvůrců ve složení Miki Kirschner, Robin Král a Jan Lstibůrek. Tito pánové stojí například i za noir muzikálem Spejbl a město hříchu či dětským muzikálovým představením Jak s Máničkou šili všichni čerti. To je samo o sobě zárukou kvalitní podívané.

Neméně zajímavou novinkou je pak i informace o tom, že v polovině příštího roku divadlo plánuje začít zkoušet první představení z legendární trilogie „Pastí“ s drsňákem Vulgo vousáčem. Hra Past na Hurvínka a audio nahrávky dalších dvou her (Mánička v pasti a Žerykova past) patřily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století k těm nejoblíbenějším. Půjde tedy o znovunastudování představení ze Zlatého fondu Divadla S+H, tentokráte poprvé věnovaných dětem. Všechny tři příběhy vyšly na gramofonových deskách a magnetofonových kazetách, později je Supraphon vydal v digitalizované podobě i na CD a mp3. Z nahrávek je zná drtivá většina příznivců divadla, málokdo měl ale možnost hru vidět na divadelních prknech. Premiéra je naplánována na podzim 2019. I kdyby se jí však nepodařilo dodržet, je to vynikající zpráva a jistě se vyplatí počkat, neboť jak praví klasik – na dobrou věc se nemá spěchat!

Pozitivní informací je také zpráva o vydání novinkového CD. Hurvínkových kompilačních výběrů chrlí Supraphon jeden za druhým, novinkové CD však vyšlo naposledy v roce 2015 (Hurvajz, vyžvejkni se!). To by se mělo podle původních plánů změnit v srpnu, neboť na konci prázdnin by mělo začít divadlo natáčet pro Supraphon další příběh z cyklu o báječných objevech – tentokráte věnovaný žárovce. Pracovní název je zatím Taťuldo, zhasni!.

Za dva roky oslaví 100. narozeniny pan Spejbl. Přesné datum jeho uvedení na scénu není známo, nejčastěji se ale hovoří o podzimu roku 1920. Při příležitosti tohoto výjimečného jubilea již nyní začíná divadlo připravovat velkolepou výstavu, která by měla být otevřena na podzim roku 2020. Ani Česká televize nezůstane pozadu – ta by měla letos začít natáčet o této legendární postavě dokument, který by měl mít premiéru zřejmě také v roce 2020.