nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Mezitím se na rekonstrukci původního Divadla Spejbla a Hurvínka v Dejvicích pilně pracuje, jak dokládají čerstvé fotografie na stránkách D S+H. Vypadá to, že předpokládaný termín ukončení rekonstrukce - říjen 2009 - by měl být dodržen a my se můžeme pomalu těšit na všechny novinky, které se tam připravují - především bezbariérový výtah, velkou elevaci sedadel, nebo malé muzeum kde se uplatní spousta krásných loutek, které nyní odpočívají v divadelním skladu.
Dále si dovolíme citovat ze stránek Supraphonu: "Titul, který v dvanácti dílech "mapuje" měsíc po měsíci Hurvínkův rok, patří k tomu nejzdařilejšímu, co Miloš Kirschner se svými spolupracovníky za své dlouholeté éry natočil. Vtipně napsané scénky (Jiří Středa) dobře charakterizují jednotlivá údobí roku a dávají interpretům skvělou možnost se realizovat. K celkovému vyznění přispívá hudba Milana Baginského včetně partů pro dětský sbor. Titul byl natočen v r. 1976 a vydán v r. 1977. Od té doby se v různých Hurvínkovských kompilacích objevovaly pouze "jednotlivé měsíce", které mohou fungovat samostatně. Celý "kalendář" tak vychází po dvaatřiceti letech v první reedici."
Plně se se Supraphonem ohledně hodnocení ztotožňujeme a tuto nahrávku - která vychází 30.1. - rozhodně doporučujeme!
Pokud jsem správně vypozoroval, českoslovenští příznivci se sdružují hlavně v této skupině, zatímco ty zpoza hranic Československa najdete spíše v této facebook grupě.
Celý podzim tedy strávíme na cestách,“ říká k tomu ředitelka divadla Helena Štáchová. Většinou (až na dvě výjimky) bude k vidění hra Jak pan Spejbl prášil – známá i díky supraphonskému CD. „Je to naše novinka a podle ohlasu pražského publika se dá usuzovat, že se povedla a že se líbí jak malým, tak velkým. Chceme se s ní tedy pochlubit i v jiných městech,“ vysvětluje volbu umělecký ředitel divadla Martin Klásek.
Takové turné je přitom hodně náročnou záležitostí, divadlo je absolvuje se dvěma vlastními autobusy upravenými z poloviny pro umělecký soubor a techniku a z druhé půle pro jevištní výbavu a loutky. „V jednom vozíme dětské a v druhém večerní představení. Vzhledem k tomu, že hrajeme většinou dvakrát denně a to den co den v jiném městě, dovedete si jistě představit, že ani slovo ´náročné´ zdaleka nevystihuje tento způsob harcování,“ dodává Helena Štáchová.