nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
Co bude přesně obsahem připravovaného CD v tuto chvíli neznáme, jisté ale je, že Radiotéka již vydání třetích Hurvínkovských příběhů začala avizovat na svém webu. Na vydání nebudeme snad muset až tak dlouho čekat. Nezbývá než doufat, aby příběhy doplnily scénky z rozhlasového archivu, které ještě v porevolučních letech nebyly vydány. Společně s vydáním Hurvínkových příběhů 3 bude e-shop Radiotéky nabízet také komplet všech tří CD (Hurvínkovy příběhy 1 - 3).
Naše subjektivní stručné hodnocení tohoto představení je ryze kladné, neboť hra je po všech stránkách velmi dobře propracovaná. Vybroušené, velmi vtipné a zcela nové dialogy, nápaditost technického řešení scény, skvělé propojení kukátkových a forbínových scén s vynikajícími hereckými výkony všech vodičů, vkusné ohlédnutí za historií S+H (například scénka se Spejblem na hrazdě), zakomponování stínových loutek (Spejbl rybářem) a javajek do hry (S+H v dialogu s ruským přízvukem) - to vše bylo naprosto vynikající a tvořilo krásně harmonický celek. Hra nás prostě nadchla a její návštěvu můžeme všem jenom vřele doporučit.
A co se o této nové hře pro dospělé diváky můžeme dočíst na webu Divadla S+H? Martin Klásek navazuje na princip autorského divadla svých předchůdců Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové. V duchu slavné československé tradice hovorů mezi V+W, H+W, S+Š,Š+G nebo L+S, komunikuje zásadní otázky dvojice S+H, totiž: „Kdo mě vede? Kam mě vede? Proč mě tam vede? Co ho k tomu vede? Kdo je šmankote, naved(l)?“ stojí na jevišti a nehnou se z něho.
V průběhu zcela originálních a novotou zářících myšlenkových ekvilibristik pana Josefa Spejbla a jeho vyřezaného syna Hurvínka, divák zjistí, že ani u této dvojice nejde život jako po drátkách, respektive po nitkách. Zásadní shrnutí celoživotního myšlenkového pnutí většiny z druhu Homo sapiens popsané v roce 1906 německým lékařem Aloisem Alzheimerem, totiž: "Vím, že.... Vím, že si na nic nemohu vzpomenout." (ne)zůstane (ne)uvolněno a vážený divák se bude spokojeně navracet domů s lakonickým konstatováním vzešlého jak jinak než dialogu mezi stále oblíbenou starověkou dvojicí P+S: "Vím že nic nevím."
Třetím pořadem o našich hrdinech pak bylo vysílání z cyklu Česká kronika, které se jmenovalo Rok 1926: Spejbl má syna. Jak již název napovídá, pořad se věnoval zrození malého neposedy a také tomu, jak si Hurvínek získal srdce diváků i samotného Josefa Skupy. V dokudramatu podle scénáře Adama Struhaly účinkují Pavel Oubram, Taťána Kupcová a Tomáš Drápela. A kdo vymyslel Hurvínkovi jméno? To se dozvíte z krátkého rozhovoru Ondřeje Ševčíka s Martinem Kláskem, který je rovněž součástí tohoto vysílání.
Odkazy nejenom na tyto tři pořady najdete v našem přehledu rozhlasových pořadů.
Informace o premiéře sice ještě není zveřejněna na oficiálním webu Divadla S+H, ale vyplývá z letáku, který Jan Wolf, radní hlavního města Prahy pro kulturu, rozdával na akci Smíchovské slavnosti – rodinný den na Dětském ostrově, kde právě i Spejbl s Hurvínkem vystoupili. Snad tedy nepůjde o fake news :-). Mimochodem na této akci S+H zahráli tři pěkné scénky proložené „kouzelnickým“ vystoupením Ondry Lážnovského a žonglérskou scénkou Matěje Kopeckého. Za Spejbla a Hurvínka promluvil Ondra Lážnovský a nutno uvést, že si vedl velice znamenitě. Videoreportáž Praha TV z této akce najdete v našem přehledu televizních vystoupení S+H.
Přestože je tento web primárně věnován Hurvínkově tvorbě, ani na tuto část nezapomínáme. Snažili jsme se proto aktualizovat stránku Sběratelství, na kterou umisťujeme všechny možné dostupné předměty, které mají nějakou spojitost s naším hrdinou. Obrázky nově zařazených přemetů je možné rovněž rozkliknout do větší velikosti. Tatáž funkcionalita byla přidána do stránky se seznamy knih.
Nejsou zde zcela jistě uvedeny zdaleka všechny výrobky s Hurvínkovou tématikou, proto narazíte-li na něco, co zde chybí, dejte nám vědět a my předmět do přehledu doplníme.











