Aktuality

S využitím novoročenky Divadla Spejbla a Hurvínka, která vznikla ve spolupráci s nadaným ilustrátorem Danem Poharyskyim, a motta na něm uvedeným Ke hvězdám..., přejeme všem milovníkům Spejbla a Hurvínka úspěšný Nový rok 2024. Společně s celým divadlem i Spejblovic rodinkou vám přejeme, ať se při cestě za zlatým prasátkem neztratíte, ať jste při všech dobrodružstvích obklopeni svými blízkými a ať své štěstí najdete, i kdybyste při jeho hledání museli zdolat víc než sto věží. V odkazu níže si můžete prohlédnout i některá starší PFka. Které se vám líbí nejvíce?

Před půl rokem jsme na tomto fan webu publikovali článek o tom, že spisovatel Jaroslav Foglar, ve skautské komunitě přezdívaný Jestřáb, napsal v roce 1942 pro Spejbla a Hurvínka scénku o rozbitém budíku, kterou Josefu Skupovi nabídl jako text pro gramodesku. Ten však jeho nabídku zřejmě nepřijal, respektive nikdy k realizaci tohoto scénáře nedošlo. Jak se ukázalo, nebyl jediným, kdo chtěl své tvůrčí schopnosti nabídnout slavné loutkové scéně. Rovněž Ondřej Sekora – autor dodnes oblíbených příběhů o Ferdovi Mravencovi či Broukovi Pytlíkovi – nabídl loutkovému divadlu S+H spolupráci, když pro lipové hrdiny napsal divadelní hru pro dospělé publikum s názvem Hurvínek má svátek. Ani ta ale nikdy světlo světa nespatřila. Tyto informace uvedl v odborném příspěvku "K reflexi postavy Hurvínka v publicistické, výtvarné a literární tvorbě Ondřeje Sekory" Ing. arch. Tomáš Prokůpek, který se při svém bádání zaměřuje mj. právě na tvorbu tohoto populárního dětského autora. Tuto zajímavou epizodu v umělcově díle se mu podařilo zmapovat díky tomu, že Moravskému zemskému muzeu, kde pracuje, byla v roce 2015 svěřena Sekorova pozůstalost, z níž tyto poznatky shromáždil a v roce 2016 je publikoval ve výše zmíněné práci. Prokůpek v závěru své studie na základě prostudování dochované části Sekorova strojopisného scénáře uvádí, že Sekorova hra pro S+H k vrcholům Sekorovy tvorby nepatřila a není třeba tedy litovat toho, že se nedočkala jevištního zpracování. Význam nalezeného torza scénáře je tak zejména dokumentární a můžeme díky němu o něco zpřesnit představu o Sekorově autorském i názorovém vývoji a zároveň tím doplnit do mozaiky tvorby S+H z předválečných let další zajímavý dílek.

Modernizovaná podoba fan webu Planetka Spejbla a Hurvínka byla spuštěna před dvěma lety těsně před Vánoci. Stránky se snažíme neustálé doplňovat a rozvíjet, a proto máme i letos pro všechny čtenáře drobný dáreček. Tím je rozšíření sekce divadelních her o recenze. Hlavním určujícím prvkem úspěšnosti inscenace je vždy samozřejmě divácký zájem, přesto odborné kritiky a komentáře od nepaměti patří k divadelní tvorbě, a proto jsme považovali za vhodné jim u každé hry vyčlenit samotnou část. U představení uváděných před sametovou revolucí jsme využili detailní poznatky Pavla Gryma, který reakce divadelních kritiků systematicky sledoval, analyzoval a ty nejpodstatnější zkráceně podchytil ve své knize Klauni v dřevácích. Ne vždy se autoři textů o tvorbě D S+H vyjadřovali pouze pochvalně, ale ani negativní reakce archivář Pavel Grym nezamlčoval a do knihy je zpracoval ve snaze vytvořit co nejhodnověrnější obraz vnímání tvorby D S+H v daném čase. Kromě využití statí z Grymovy knihy jsme přidali rovněž několik úplných příspěvků. Krásnou recenzi jedné ze stěžejních her tvůrčí skupiny Salamandr - Velegrandteátr Spejbl (1959) - sepsal pro Literární noviny Antonín Jelínek; k další inscenacím pro dospělé obecenstvo - Srdečné metamorfóry (1964) a Spejbl na Venuši (1956) - pak pěkné komentáře připravili František Černý resp. Erik Kolár.
U novějších inscenací čerpáme recenze primárně z tisku a internetu, vždy s uvedením zdroje. Velmi obsáhlé a podrobné reakce psala například Nina Malíková pro časopis Loutkář - její fundované komentáře najdete nově třeba u představení Jak s Máničkou šili všichni čerti (2014), Hurvínek mezi osly (2011) nebo Jak pan Spejbl Prášil (2008). Přidali jsme i dostupné příspěvky redaktorů z různých deníků či amatérské postřehy fanoušků Divadla Spejbla a Hurvínka. U novějších her najdete recenze například u inscenací pro dospělé diváky Hotel Spejbl (2020), Spejbl a město hříchu (2017), O myších a loutkách (2002), nebo u her určených dětskému publiku Spejbl, Hurvínek a já (2022) a Hurvínek a král Blecha (2023). Nejvíce reakcí, navíc zcela zaslouženě výhradně kladných, jsme shromáždili u nejnovější operní novinky Hurvínek prodává nevěstu (2023). Pokud u některé inscenace recenzi nenajdete, je to buď tím, že o ní nevíme, nebo žádná nikdy ani nevznikla. Za doplnění budeme samozřejmě rádi. Stačí, když nám napíšete.

Divadlo Spejbla a Hurvínka pro své fanoušky připravilo nejen představení o vánočních prázdninách, ale i vánoční překvapení. Potěšit své blízké, a to ty malé i ty větší, můžete dárkovými vstupenkami, které budou platné až do konce roku 2024. Už 15. prosince začal předprodej na uvedení inscenace Hurvínek prodává nevěstu na pražské scéně. Se svými oblíbenými hrdiny se diváci mohou setkat i o vánočních prázdninách, od 28. do 30. prosince při představení Hurvínek a král Blecha. Kromě toho má divadlo pro všechny příznivce zcela nový, speciální dárek. Spustilo svůj vlastní YouTube kanál. A jaké by to byly Vánoce bez stromečku? Již tradičně je u bronzové lavičky se Spejblem a Hurvínkem před divadlem umístěn vánoční stromeček, který si mohou děti, které půjdou do divadla nebo jen okolo při procházce, krásně ozdobit.

Vánoce mohou všechny děti i dospělí tradičně oslavit i s Divadlem Spejbla a Hurvínka. "Ráda bych pozvala všechny naše diváky na představení Hurvínek a král Blecha, které je na programu našeho divadla během vánočních prázdnin. Pod stromeček jsme letos příznivcům slavné dvojky nadělili náš vlastní YouTube kanál, který bude plný vzpomínek. Za celé divadlo i všechny naše hrdiny bych malým i velkým divákům chtěla popřát krásné Vánoce plné zdraví, pohody, ale i humoru a hezkých zážitků. V roce 2024 se opět budeme se všemi těšit na viděnou," říká Denisa Kirschnerová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka.

Neměli jste zatím příležitost shlédnout nejnovější operní inscenaci Hurvínek prodává nevěstu, kterou připravila Janáčkova opera v Brně v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka? Pak Vás možná vedle mnoha pochvalných recenzí navnadí i pěkně zpracovaná videa, která natočila Janáčkova opera a zveřejnila je na svém youtube kanálu. Prvním a nejdelším z nich je desetiminutový dokument, ve kterém se z úst herců a autorů dozvíte o hře všechny podrobnosti. Vystupují zde samozřejmě i členové Divadla Spejbla a Hurvínka, kteří rovněž prozradí nejednu zajímavost okolo vzniku této inscenace. Dalším z videí je půlminutová upoutávka a dále dvě ankety. V jedné z nich se autor ptá herců a autorského týmů jaká je jejich nejoblíbenější scéna, ve druhé z nich pak mají za úkol popsat inscenaci jedním slovem. Prostor k vyjádření dostanou i lipoví hrdinové a jejich odpovědi pobaví jistě každého milovníka D S+H.
Pražská premiéra této inscenace je naplánována na 16. března 2024 od 18 hodin. Na toto slavnostní uvedení je připraven omezený počet míst se skvělým výhledem a spoustou výhod: setkání s hlavními hrdiny a prohlídkou zákulisí po premiéře, dárky od Spejbla a Hurvínka a možnost zajít na premiérový raut. VIP vstupenka do šesté řady může být Vaše už za 650 Kč. Zveřejněny jsou nově i termíny dalších pražských repríz. Ty jsou na programu v následujících dnech a časech: 17.3. (10:30 + 14:00), 12.4. (10:00 + 19:00), 13.4. (14:00 + 16:30), 14.4. (10:30), 18.5. (14:00 + 16:30), 19.5. (10:30 + 14:00), 1.6. (14:00 + 16:30) a 2.6. (10:30 + 14:00). Brněnská scéna pak v roce 2024 tuto mimořádně úspěšnou operní novinku uvede v těchto datech: 12.2. (11:00 + 18:00), 13.2. (11:00), 26.6. (11:00 + 18:00) a 21.6.2024 (11:00).