Aktuality

Opera Národního divadla Brno připravila pro malé diváky velmi speciální představení Prodané nevěsty. Dramaturgyně Patricie Částková dokázala skvěle spojit divadelní ikony – Smetanovu nejoblíbenější operu Prodaná nevěsta a originální postavičky Josefa Skupy. Vzniklo tak představení pod názvem Hurvínek prodává nevěstu. Při příležitosti vzniku této netradiční inscenace vznikl s Patricií Částkovou rozhovor, který jsme rovněž převzali na tento web. Originální příspěvek najdete na webu www.operaplus.cz. V něm poodhaluje detaily kolem vzniku této hry, včetně omezení, která s sebou přináší účinkování loutek, ale i o tom, jak je koncipována hudba či pěveckých partů, kde autoři dílo krátili, aby byly stravitelné i pro děti atd. Každopádně jedno je jisté - diváci nebudou ochuzeni o žádné slavné a krásné hudební kousky, které jsou známé z tradičního nastudování tohoto ikonického operního díla. Brněnská premiéra se odehraje 24. listopadu 2023 v divadle Reduta, pražské první uvedení je potom 16. března 2024 v Divadle S+H. Pokud se do Brna na žádnou z repríz nedostanete a na pražské uvedení se vám nechce čekat, máte možnost podívat se na předpremiérové kukátko, které se uskuteční 21. listopadu. Shlédnout jej bude možné i on-line na platformě YouTube.

Brňanka, ani z Plzně, ani z Prahy – jak se přihodilo, že vás dramaturgická inspirace přivedla právě ke Spejblovi a Hurvínkovi? Je to reakce na hostování Divadla Spejbla a Hurvínka v Brně, nebo inspirace přišla od kolegy Davida Janoška, který je nově uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka?
Vlastně to byl souběh více okolností. Představení pro děti se snažíme pravidelně rozšiřovat a po velké inscenaci Zámečníkova Ferdy Mravence jsme uvažovali o novém titulu do Reduty, která je pro tyto projekty ideální, protože přeci jen umožňuje mnohem lepší kontakt s malými diváky. S tím se časově potkal nástup Davida Janoška do pozice uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka s jeho přáním vytvořit pro jejich divadlo inscenaci spojenou s operou. Od nás přišel nápad vyjít ze Smetanovy Prodané nevěsty. Její inscenace je v Brně velmi oblíbená i u mladších diváků, ale pro ty nejmenší je to přece jen náročnější představení, hlavně svou délkou. A spojení s loutkovými postavami, které ač jak správně říkáte, nejsem ani z Prahy ani z Plzně, mě provázely dětstvím především prostřednictvím gramofonových nahrávek, mi přišlo jako dobrý nápad, jak tuto českou klasiku dětem představit a zároveň jim dát nahlédnout do operního žánru jako takového.

I letos se Divadlo Spejbla a Hurvínka připojí k akci Noc Divadel, která tento rok připadá na 18. listopadu 2023. Pro jedenáctý ročník si pro vás soubor připraví představení Hurvínek mezi osly a k tomu bude pro diváky s platnou vstupenkou na představení od 16:30 připravena možnost prohlédnout si zákulisí. Tuto nevšední příležitost budou mít diváci buď před představením, o přestávce a nebo po skončení představení. Vzhledem k omezené kapacitě je ale třeba se k prohlídce předem rezervovat. Učinit tak můžete v divadelní pokladně nebo na telefonu 224 316 784 nebo 607 911 458.

Připojená krásná propagační fotka ke hře Hurvínek a Přeslička je součástí říjnového čísla e-zpravodaje Klubu Hurvajz, který před pár dny přišel do emailových schránek všech "klubáků". Zřizovatelem tohoto klubu, který slouží jako platforma pro všechny nadšené diváky a milovníky S+H bez rozdílu věku, je Divadlo Spejbla a Hurvínka. Tato fotka však nepochází ze hry, ale byla vytvořena jako propagační snímek ještě v době, kdy nikdo netušil, že interpretku Máničky – Helenu Štáchovou – postihne těžká autohavárie, která jí na delší čas znemožní účinkování. Na poslední chvíli proto Máničku v této hře (a několika dalších) dočasně nahradila nová kamarádka Karolínka Kropáčková. Karolínčinou vychovatelkou – pěstounkou byla paní Justýna Pindryčová, kterou mluvil Radko Haken. Postavičku dívenky obdobného věku jako Mánička narychlo vytvořil Dušan Soták, hlas jí dala Květoslava Plachetková, která loutku také vodila. Ta v této roli poprvé vystoupila právě ve hře Hurvínek a Přeslička (premiéra 3.5.1984) a pak také v klauniádě Vánoce u Spejblů (premiéra 6.12.1985) a taktéž v letní verzi, která se hrála pod názvem Hip, hip, hurá Hurvínek (poprvé 28.5.1986). Karolínka, nebo někdy také zkráceně Karolinka, byla oděna do bílého sportovního kostýmku s červenými lemy, na nohou měla dlouhé bílé ponožky a sportovní boty.

Společně s Karolinkou se ve hře Hurvínek a Přeslička představil i pan Flóda. Pro něj to však nebyla první jevištní příležitost. Tato figura našla své uplatnění poprvé ve hře Hurvínkova diskotéka, která měla premiéru 17. října 1979. Od počátku byl zcela jednoznačně určen jeho charakter. Pana Flóda, nahrbeně číhající a nervózně se kroutící cholerik s doutníkem v ústech, byl profesí pohřební trumpetista a i to ho předurčovalo být nositelem negace, představitelem lidské špatnosti, iniciátorem nepříjemností, osobou vyhledávající konflikt. Jako nájemník bytu v témže domě, kde bydlí Spejblovi, byl se Spejblem a Hurvínkem ve stálém kontaktu, a proto se také počítalo s jeho trvalejším uplatněním. To se však nakonec nestalo a postava pana Flódy se uplatnila jen v několika dalších hrách: Hurvínek na šikmé ploše (premiéra 29.6.1983), Hurvínek a Přeslička (premiéra 3.5.1984) a Hurvínek a duchové (premiéra 6.5.1986). Interpretace postavy se výborně zhostil Miroslav Polák.

Soutěž o kompilační album CD-MP3 Hurvínkovy dobrodružné výlety do minulosti je u konce. Jako pátá v pořadí na všechny soutěžní otázky správně odpověděla Michaela Dudková z Prahy, které tímto gratulujeme a za odměnu jí zasíláme toto album. To do naší soutěže ochotně věnovalo vydavatelství Supraphon, jenž je dlouholetým partnerem Divadla Spejbla a Hurvínka v oblasti mluveného slova. Jak již bylo několikrát zmíněno, na CD najdete ve formátu mp3 všech sedm oblíbených historických výletů Hurvínka a zbytku dřevěné rodinky z řady "Hurvínek v českých dějinách", které byly natočeny v letech 1997 až 2003. Jedná se konkrétně o tyto příběhy: Hurvínek mezi Přemyslovci (1997), Hurvínek na dvoře lucemburském (1998), O Hurvínkovi a králi husitském (1999), Císařův Hurvínek a Hurvínkův císař (2000), Jak Hurvínek vyvdal Marii Terezii (2001), Jak Hurvínek potkal Mozarta (2002) a Hurvínkova Babička (2003).
A jaké byly správné odpovědi na pět soutěžních otázek souvisejících s těmito příběhy?

Jméno Nosek je a vždy bude nerozlučně spjato se zrodem loutkové dvojice Spejbla Hurvínek. Karel Nosek vytvořil na základě návrhu Josefa Skupy první loutku Spejbla, jeho synovec Gustav pak stojí za vznikem Hurvínka, ale také Spejblovy zušlechtěné verze – nejprve opravil původní strýčkovu loutku poničenou častým otloukáním a souboji se psem a posléze ji na Skupovu žádost nahradil novou a navíc Spejbla vybavil typickými bílými rukavičkami. V roce 1930 Gustav Nosek vyřezal podle Skupova návrhu také loutku Máničky a psa Žeryka, kterého nejen vytvořil, ale také mluvil a vodil. Na zrod obou slavných postaviček byl Gustav Nosek nejednou dotazován, například i v rozhovoru s redaktorem Svobodného slova Petrem Kovaříkem. Toto interview, které nezmiňuje ani Pavel Grym ve své obsáhlé faktografické knize Klauni v dřevácích, bylo otištěno 15. ledna 1972. Originální článek naskenovaný přímo z novin si můžete prohlédnout zde (jpg soubor); nejdůležitější pasáže z rozhovoru jsme pro vás přepsali:

“Ve čtrnáctém roce, když se rozpadl odbor loutkového divadla Spolku feriálních osad, byl pro Plzeň angažován lidový loutkář Karel Novák, jeden z nejlepších loutkářů českých. Skupa chodil k němu do divadla jako host, ale nesměl na loutky ani sáhnout. To byla doména rodiny. Jedinou výjimkou jsem byl já, když jsem se vrátil z vojny, protože, já jsem byl z loutkářské rodiny. Skupu moc mrzelo, že si nemůže zahrát. A tak přišel na nápad, že si dá udělat loutku, se kterou by mohl dělat, co by chtěl.“
Prof. Skupa tedy namaloval návrh a požádal strýce Gustava Noska, mistra Karla Noska, aby mu takovou loutku vyrobil. “Pane profesore, tak jak jste to namaloval, to vám nemůžu udělat. Já nemám ten vercajk, abych tam tu plastiku provedl, a potom, podívejte se na to, vždyť se toho budou děti bát“ , řekl mistr Nosek Josefu Skupovi. A vyrobil loutku, jak uměl. Gustav Nosek o loutce, jíž se později dostalo jméno Spejbl, vypráví:
“To byla jeho loutka. Hned si ji nechal obléknout. Tvrdil: to nesmí být ani dělník, ani měšťák ani sedlák, to musí být něco mezi všemi vrstvami. Se Spejblem pak hrál vždy na konci loutkového představeni: přidával a bavil dětičky. Spejbl dělal dětem kotrmelce a skákal a houpal se na hrazdě, až se rozbil a Skupa mi řekl: Udělej mi nového podle toho starého, ale důkladně, aby něco vydržel. Třeba z dubového dřeva.“ Pan Nosek vyrobil nového Spejbla, důkladnějšího, a ten starý zůstal ležet v koutě mezi smetím. Ale jak došlo k tomu, že se narodil Spejblův syn, Hurvínek?
“Při jednom zájezdu do Prahy šel jsem se ve volném čase podívat do Arény na Ference Futuristu a Járu Kohouta. Tehdy ještě nebyl Voskovec a Werich. A řekl jsem si: vida, jeden druhému přihrává, to je veliká pomoc. Spejbl to taky potřebuje, aby se mohl s někým bavit, kdo by mu dodával šťávu, kdo by ho inspiroval. Cely týden jsem drapal, až jsem udělal loutku a přinesl ji Skupovi. To byl Hurvínek. Já jsem ho vyrobil, já jsem ho vodil, já mu dal pohyb. Tenkrát ještě byl v košilce, vzadu ji měl rozepnutou...“
A jak to dopadlo s první loutkou Spejbla, která zůstala porouchaná ležet někde v koutě mezi smetím? Pan Nosek ji opravil a celá léta opatroval jako oko v hlavě. V roce 1948 ji spolu se svým Hurvínkem z upřímného přátelství věnoval na památku sovětskému loutkáři Obrazcovovi, ale loutka nakonec stejně zůstala v Československu.