Aktuality

Po Praze a Plzni je Cheb dalším městem, které zdobí lavička s postavičkou Hurvínka. Ta byla instalována 11. srpna 2023 v sousedství Písečné brány pod Chebským hradem. Vznikla v rámci projektu chebského participativního rozpočtu Mega nápady podle návrhu Igora Kukučky z Chebu. Myšlenku zrealizoval slovenský sochař Miroslav Žáčok od roku 1999 trvale žijící v České republice. Náklady na zhotovení činily zhruba 360 tisíc korun. Dílo je připomínkou významného loutkáře a řezbáře Gustava Noska, autora Hurvínka, který v tomto západočeském městě v letech 1960 až 1974 žil a tvořil. Augustýn Nosek, kterému však nikdo neřekl jinak než Gusta, byl blízkým přítelem a spolupracovníkem Josefa Skupy. Za svůj život zhotovil stovky loutek, v roce 1930 vyřezal podle Trnkova návrhu loutku Máničky a rovněž psa Žeryka, kterého ve Skupově souboru také štěkal a vodil. Poslední část života Nosek prožil v chebské Dlouhé ulici čp. 5. Po bustě umístěné na fasádě domu, kde žil, a pojmenování jedné z chebských ulic po tomto tvůrci, tak vzniklo další místo, které ho připomíná.
Sochu s lavičkou vyráběli autoři skoro dva roky. Žáčok vytvořil dvě pískovcové lavičky dlouhé 150 cm umístěné naproti sobě v jejichž středu je pískovcový válec na němž se tyčí 70 centimetrů vysoká bronzová socha Hurvínka. Tím vznikl uzavřený prostor, ve kterém si mohou nejen rodiny s dětmi sednout a prohlédnout si Hurvínka. V plánu by měla být i informační cedulka o Gustavu Noskovi umístěná na podstavci. Kombinace kamene a ušlechtilého kovu podtrhuje prostor kolem unikátní historické památky, jakou Chebský hrad je. Původně měla být namísto pískovce využita žula, ale přišla válka na Ukrajině, všechno podražilo, a tak autoři nakonec zvolili jiný materiál.
Slavnostní křest Hurvínkovy lavičky se bude konat v prostoru umístění lavičky v pátek 18. srpna 2023 od 14 hodin. Pozvání přijali autor nápadu Igor Kukučka, zhotovitel díla MgA. Miroslav Žáčok a poskytovatelka autorských práv - ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

V dnešní době je už nemyslitelné, že by autoři, resp. majitelé práv, propůjčili Spejbla s Hurvínkem k reklamě na alkoholický nápoj. V minulosti však byly poměry jiné, a tak když dřevěná dvojice propagovala ve 30. letech Fernet Stock, nikdo se nad tím nijak zvlášť nepozastavoval. Krátce po rozjezdu výroby známého hořkobylinného likéru v Božkově u Plzně se totiž Spejbl s Hurvínkem jako rození Plzeňané pod heslem "důvěřujte i Vy této světoznámé značce, která se po půl století osvědčila a ještě nikoho nezklamala" do propagace také zapojili. Aby výrobce Fernetu dostal svůj likér do povědomí široké veřejnosti, vsadil na masivní inzerci nejrůznějšího typu, v níž využil i popularity Spejbla a Hurvínka. K tomu pochopitelně potřeboval svolení od Josefa Skupy. Byl to právě duchovní otec obou loutek, který si byl velmi dobře vědom komerčních možností narůstající obliby lipové dvojice a začal jí umně využívat k zajištění přivýdělku v podobě příjmů z inzerce. Divadelní brožury vydávané v době před druhou světovou válkou jsou doslova "nabušené" inzercí všeho druhu a v ničím si v tomto ohledu nezadají s dnešními tiskovinami. Někdy šlo o jednoduchý textový inzerát bez vazby na postavičky, jindy byly k propagaci výrobků využity i samotné loutky. Šlo o reklamy na nejrůznější pochutiny (například bonbóny Spejblovky aj.), benzín, ošacení, elektroniku či automobily Škoda. Inzerát byl spolu se sloganem doprovázen obrázkem, které maloval většinou buď sám Josef Skupa, či Jiří Trnka. My jsme pro vás nyní tyto reklamy se Spejblem a Hurvínkem oprášili a nabízíme vám je v ucelené galerii.

Před nedávnem jsme na našem webu vyhlásili anketu o nejlepší album, scénku a interpreta. Dvanáctiletý fanoušek Šimon nyní připravil jednoduchý kvíz, ve kterém si můžete ověřit, jak dobře znáte divadelní hry, které jsou aktuálně na repertoáru, nebo na něm donedávna byly. Kvíz obsahuje 11 otázek a za každou správnou odpověď můžete získat jeden bod. Věříme, že vás tato hádanková soutěž na odreagování pobaví. Pokud se do ní zapojí větší množství respondentů, připravíme další, třeba na téma audionahrávek Spejbla a Hurvínka. Tak hurá do toho a mnoho štěstí!

Řádný upír pochrupává ve své rakvi, kolébán autorovou fantazií, a vstává o půlnoci, aby pobavil diváka či čtenáře. Toliko úvodní věta autorky z programové brožurky ke hře Spejbl versus Dracula. Je to neuvěřitelné, ale na jaře příštího roku uplyne už 50 let od doby, kdy mohli diváci na tento hororový muzikál ve swingovém stylu poprvé do Divadla Spejbla a Hurvínka zajít. Napsala ho divadelní a rozhlasová režisérka a autorka Helena Phillipová, skvělou hudbou ho opatřil Ivan Štědrý a k dokonalosti dovedl orchestr Václava Zahradníka. Zásadní podíl na úspěchu měla samozřejmě vynikající interpretace obou hlavních protagonistů – Heleny Štáchové a Miloše Kirschnera, kteří se bravurně zhostili všech mluvičských i pěveckých partů (s výjimkou psa Žeryka).
Není tedy divu, že se pod počeštěným názvem Spejbl versus Drákula a v novém nastudování, avšak s původní hudbou a originálním orchestrovým doprovodem, dostal tento kousek na divadelní prkna o čtyřicet let později znovu. Stejně jako tehdy, i nyní se pan Spejbl pouští do skládání muzikálu, který ho má zbavit dluhů. V přízračné atmosféře pařížské mansardy, která je svědkem Spejblových tvůrčích muk, nechybí upírobijec Hurvínek, podnikavá nymfoMánička, pes baskervilský alias Žeryk a paní Kateřina, která svede boj o Spejblovu přízeň s francouzskou dekadentní zpěvačkou Poulet. A když se k nočnímu životu probere i žoviální hrabě Drákula, je o zábavu postaráno.
Pro Helenu Štáchovou, která účinkovala v obou verzích, má tato inscenace pikantní a skoro až osudový nádech. Několik týdnů po premiéře se jí narodila dcera Denisa, současná ředitelka D S+H, která před devíti lety iniciovala znovuuvedení této parafráze hrůzyplné vampíří podívané. Autorská úprava textu šla ruku v ruce se změnou vzhledu loutek, kdy nejmarkantnější proměnou prošla marioneta hraběte Drákuly, který má v novém provedení vyjížděcí zuby a tajemně zeleně svítící oči. Pokud by chtěl mít někdo tuto loutku od řezbáře Antonína Müllera doma, může si jí zakoupit na této stránce. Musí si však připravit téměř 55 tisíc korun.

Nádherné písně z tohoto muzikálu se objevovaly také v televizním vysílání - v silvestrovském hudebně laděném pořadu A ještě trochu swingu z roku 1978 si paní Kateřina spolu se Spejblem střihla duet Kdybych znala tisíc tváří. Právě k této písni z tohoto pořadu se podařilo mladému fanouškovi Spejbla a Hurvínka, dvanáctiletému Šimonovi, získat z archivu České televize sken originální notové partitury, kterou ale bohužel nemůžeme veřejně sdílet. Kdo by chtěl slyšet více ukázek a písní z originální divadelní verze hry s Milošem Kirschnerem (nikoliv audionahrávky), dokonce i v němčině, nechť si poslechne rozhlasový pořad Vypravěči s Ondřejem Lážnovským z roku 2017. V něm zazní hned několik raritních záznamů původní verze z divadelního audioarchivu poskytující zajímavé srovnání s aktuálně uváděným nastudováním v interpretaci Martina Kláska. Pro úplnost dodáváme, že nejbližší příležitostí, kdy na tuto hru budete moci zajít do divadla, bude 6. října 2023 od 19 hodin.

Jelikož se jedná o jeden z vrcholů tvorby D S+H, nikoho nepřekvapí, že ani ne rok od divadelní premiéry vyšla tato hra ve zkrácené podobě také na LP desce (nahrána byla dokonce dřív, než byla uvedena v divadle). Znovuvydání se dočkala v roce 1999, kdy byla spolu s dalšími dvěma příběhy nahrána na kompilační reediční CD. Velkému zájmu posluchačů se těší dodnes a také proto titul obdržel zlatou desku za 15.550 prodaných audionosičů. V roce 2021 bylo toto divadelní představení, s Martinem Kláskem a Marií Šimsovou v hlavních rolích, zfilmováno pro internetovou platformu Dramox. A týž rok také pro virtuální realitu v rámci projektu Brejlando, kdy se děj odehrává všude kolem vás a na herce (loutky) si můžete skoro sáhnout.

Pro fajnšmekry jsme sestříhali všechny čtyři dostupné verze písně Kdybych znala tisíc tváří do jednoho mp3 souboru, který si můžete poslechnout pod tímto odkazem. Jako první zazní píseň ve verzi z LP desky, následuje verze z divadelního představení, třetí je zařazena skladba z televizního pořadu a jako poslední je tato píseň ve verzi z roku 2021.

Počátkem srpna tomu bude 70 let, kdy Spejbl s Hurvínkem poprvé promluvili cizím jazykem. Stalo se tak v Bukurešti, kam soubor vyrazil na IV. mezinárodní festival mládeže a studentstva, jenž se za účasti 30000 návštěvníků ze 111 zemí konal v rumunské metropoli v době od 2. do 16. srpna 1953. Namísto Josefa Skupy, který v té době ležel v nemocnici, na zájezd narychlo vycestoval nastupující interpret S+H Miloš Kirschner, pro něhož to byla první zahraniční zkušenost. Traduje se historka o tom, kterou vyprávěl i sám Kirschner, jak se před cestou vypravil za nemocným Skupou do nemocnice, aby se s ním poradil, jak Spejbla a Hurvínka tamnímu publiku představit. Skupa mu na jeho dotaz odvětil: "Víš co?! Hraj si to jak chceš! Oni ti budou stejně hovno rozumět!" Tato vpravdě nečekaná odpověď přivedla Kirschnera na myšlenku nechat Spejbla s Hurvínkem promluvit nad rámec běžné zdravice. Cestou do Bukurešti mu s překladem dialogů do několika světových jazyků pomohli cestující z vlaku - proslulí cestovatelé Hanzelka a Zikmund a také houslový virtuóz Josef Suk, kteří na festival do Rumunska také mířili. A tak když se Spejbl s Hurvínkem během svých představení rozpovídali v celé řadě jazykových variací, hrálo se místo plánovaných osmi představení hned třináct. Tento mimořádný úspěch přinesl divadlu a jeho postavičkám velké uznání, které ocenil jak zahraniční tisk, tak i československá média. Mezi nimi byl i Československý rozhlas, který přímo v dějišti festivalu natočil reportáž věnující se právě famóznímu úspěchu loutkového divadla. Tuto sedmdesát let starou pochvalnou zmínku nyní v Českém rozhlase oprášil redaktor Pavel Hlavatý a v rámci pořadu Archiv plus jí odvysílal. Jak uslyšíte, jasně líčí, že tato výprava byla pro Divadlo Spejbla a Hurvínka skutečně veleúspěšná. Spejblovi a Hurvínkovi se díky tomuto riskantnímu kroku otevřel svět a současně se zrodila tradice zahraniční cizojazyčné interpretace textů. Do jakých všech koutů světa se Spejbl s Hurvínkem od svého vzniku podívali se můžete dočíst na stránce věnované zahraničním turné.

O tomto mezinárodním festivalu mládeže a studentstva natočil režisér Čeněk Duba více než hodinu a půl trvající hudebně-taneční dokument Setkání v Bukurešti, který měl v kinech premiéru v březnu 1954. Zda v něm byla zachycena i část vystoupení Spejbla a Hurvínka ale nevíme. Propagandisticky laděnou dobovou televizní reportáž ze zahajovacího ceremoniálu bukurešťského festivalu si pak můžete připomenout v pořadu Trojkové srpny z cyklu Archiv ČT24.