nejstarší z 1.5.2004
Aktuality
I o letošních prázdninách se totiž bude moci vypravit na letní scénu, kde uvidí své oblíbené postavičky. Stejně jako vloni najde divadelní soubor své krátkodobé dočasné působiště v pražské ZOO, kde o víkendu 19. - 20.8. odehraje celkem čtyři představení nejnovější hry Hurvínek a král Blecha. Jak v sobotu, tak i neděli budou mít možnost malí i velcí nadšenci šanci zajít na tuto inscenaci ve dvou časech - od 14 hodin a 16:30 hodin. Vstupenky bude možné zakoupit od 15. června na divadelním webu www.spejbl-hurvinek.cz, nebo hodinu před představením ve vzdělávacím centru ZOO Praha. Ke vstupence na hru je nutné zakoupit rovněž lístek do ZOO.
V srpnu bude soubor hrát i na domácí scéně v Dejvické ulici. Oblíbené Grymovo představení Pohádky pro Hurvínka bude k vidění následující víkend po vystoupení v ZOO - 26. a 27.8. opět ve dvou časech od 14:00 a 16:30 hodin.
Patrně nejznámějším nositelem „kérky“ se Spejblem a Hurvínkem je český umělec Luděk "Pešek" Pachl dlouhodobě žijící v Berlíně. Jeho v barvě vyvedení Spejbl a Hurvínek se psem Žerykem natahujícím se po jitrnici mu zakrývají téměř celou hruď. Pachlovo tetování je nejenom "nejprofláklejší", ale zřejmě i největší. Není však jediným, kdo komu postavičky přirostly k srdci natolik, že se rozhodli nechat si jimi zkrášlit své tělo. Jiné zdobí vytetovaný Spejbl ve slávistickém dresu, Hurvínek s koloběžkou, kompletní dřevěná rodinka nebo naopak samotní Spejbl či Hurvínek - v barevném či černobílém provedení. Podívejte se s námi na nejrůznější tetování s motivy Spejbla a Hurvínka, která jsme našli na internetu a zařadili je do nově vytvořené galerie na stránce s uměleckými předměty a street-artovým uměním. Třeba někomu poslouží jako inspirace pro jeho vlastní tělesnou ozdobu. :-)
Naproti tomu jiní autoři se Skupovi hlásili sami. To je i případ známého skautského spisovatele Jaroslava Foglara, který pro Skupu v roce 1942 napsal scénku o rozbitém budíku, kterou mu nabídl jako text pro gramodesku. Skupa však jeho nabídku zřejmě nepřijal, respektive nikdy nedošlo k realizaci tohoto scénáře. Tato nová a poměrně překvapivá informace vyplynula z nedávného zjištění Skautské nadace Jaroslava Foglara, která ve Foglarově pozůstalosti rukopis scénáře scénky s názvem Hurvínek a rozbitý budík objevila. Bádání skautů dokonce zajistilo Foglarovu písemnou poznámku k této věci, když si dne 13.11.1942 zapsal: "...Deska Hurvínek - budík (můj text) ještě nebyla natočena! Prof. Skupa je prý pořád nemocný, říká Brainiška. Také mi říkají, že II. desky R. Š. ještě nejsou hotové, ale nahoře říkají, že už jsou...". K lepšímu pochopení Foglarova komentáře je třeba uvést, že jistá slečna Brainišková dělala sekretářku Oldřichovi Odvárkovi, který byl vedoucím pracovníkem gramofonové společnosti ESTA, s níž Skupa spolupracoval a kde i Foglar natáčel gramofonové desky s příběhy Rychlých šípů. Právě pan Odvárka a slečna Brainišová se jednou Foglarovi údajně zmínili, že profesor Skupa hledá vtipné scénáře a že za ně prý dobře platí. A tak Foglar neváhal a sepsal pro Skupu text o rozbitém budíku.
Jak to mezi Skupou a Foglarem přesně bylo, a proč scénka zůstala nevyužitá v šuplíku, se už asi nikdy nepodaří zjistit. Faktem ale je, že uvedený scénář se dochoval jako součást "Jestřábova" archivu, který je uložen v Památníku národního písemnictví. Odtud jej po letech vydoloval Roman "Bobo" Šantora, který jej poskytl redakci Foglarovského sborníku k otištění a čtenářům k radostnému podivení nad tím, čím se jejich oblíbený spisovatel ve svém tvůrčím zanícení rovněž zabýval. Právě od členů redakce sborníku se nám podařilo text scénáře získat, který s jejich laskavým svolením sdílíme na našich stránkách jako určitou kuriozitu. Bohužel nám nemohli poskytnout přímo sken vlastního rukopisu scénáře, a tak zveřejňujeme jen jeho přepis. I tak jde ale o zajímavé svědectví, které ukazuje, kolik neznámého kolem tvorby S+H stále existuje.
Na první pohled všední zpráva je pozoruhodná hned ze dvou důvodů. Předně není vůbec známo, o jaký filmový snímek by mohlo jít, neboť o něm nikde neexistuje žádný archivní záznam ani jiná zmínka. Je tedy možné, že ze spolupráce sešlo, Skupa na natáčení do Německa vůbec neodcestoval a film nikdy nespatřil světlo světa. Pokud by se ale prokázalo, že snímek vznikl a jeho natočení bylo realizováno už v roce 1930, jednalo by se první zvukový film s S+H. Tím by tento film předběhl snímek Spejblovo filmové opojení z roku 1931, který je dodnes považovaný za první zvukový filmový záznam se Spejblem a Hurvínkem. Už v roce 1930 sice vznikl propagační šot Spejblův případ jako reklama na litinové vany, ten byl však němý a opatřený slovenskými titulky. Pokud by kdokoliv měl jakékoliv informace k onomu berlínskému filmu, budeme rád, když nám napíšete.
Zvídavé otázky moderátorů se točily například okolo aktivit na den dětí, který byl pro dřevěnou rodinku dost náročný, ale také kolem divadelních představení ať už nejnovější inscenace Hurvínek a král Blecha či opery Hurvínek prodává nevěstu, připravované letní scény v ZOO či plánované přístavby nové scény domovské divadelní budovy v pražských Dejvicích. Při obdivném sledování loutkohereckého a interpretačního umu směřovaly otázky obou pánů také na to, jak složité je naučit se tomuto řemeslu a co všechno obnáší být loutkohercem a mluvičem.
Pohotová a velmi vtipná slovní improvizace podpořená vynikajícími interpretačními kvalitami Jany Mudrákové a Martina Trechy se musela divákům líbit, a z úsměvů a rozzářených očí moderátorů bylo zjevné, že i oni se dobře baví. Pod vedením mladých herců dostávají loutky nový náboj a zejména Hurvínek působí pod rukama a hlasem Martina Trechy velice energicky. Hurvínkova živost a přidrzlost, kterou mu Martin vtiskl, se líbí a baví všechny generace.
Pokud jste pořad neviděli v živém vysílání, máte možnost podívat se ze záznamu. Ale pozor – pokud nemáte předplatné na službu Voyo, neoddalujte shlédnutí příliš dlouho, neboť Nova nenechává na neplaceném úložišti záznamy příliš dlouho.
Dále upozorňujeme na vysílání dětských Zpráviček, kde se objevila pěkná reportáž z premiéry hry Hurvínek a král Blecha.