Aktuality

Poslední květnový den bylo za dohledu Spejbla a Hurvínka v rezidenci primátora Prahy podepsáno memorandum o přístavbě divadla Spejbla a Hurvínka v Dejvické ulici. Za divadlo ho svým podpisem stvrdila paní ředitelka Denisa Kirschnerova, za Prahu primátor hlavního města Bohuslav Svoboda a v neposlední řadě za Prahu 6 Jakub Stárek, který je starostou této městské části. Jedná se o další důležitý krok na cestě za vysněnou přístavbou Divadla Spejbla a Hurvínka. Tu by měla v odhadované výši 16 milionů korun financovat Praha 6. Je to další důležitý krok k realizaci nové "malé scény", kde se budou konat zejména divadelní představení pro nejmenší děti (tzv. miminí hry), workshopy, kurzy loutkového divadla pro děti či zkoušky nových divadelnicích her a různé alternativní projekty. Rozšíření by mělo mít podobu přístavby do dvora domu.

První červnový den, na který připadá svátek všech dětí, budou mít naši hrdinové hodně napilno. Hned ráno pozdraví diváky v živém vyslání Snídaně s Novou, kde se diváci mohou těšit hned od 6:30 na tři vstupy. Potom je čeká přesun do Brna, kde se v Národním divadle pan Spejbl s Hurvínkem zúčastní od 15 hodin Dětského dne s Janáčkovou operou. Dámská část dřevěné rodinky – tedy Mánička s paní Kateřinou – za doprovodu psíka Žeryka přivítá děti u divadelní lavičky před Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze. Tam proběhne od 16 hodin akce, jíž se zúčastní i starosta Prahy 6 Jakub Stárek, jež je součástí oslavy Dne dětí na Praze 6. Celá dřevěná rodinka se pak sejde k večeru na zájezdovém představení Hurvínkova cesta do Tramtárie v Jindřichově Hradci.

Dne 31.5.2023 byla hostem ve studiu Českého rozhlasu nová interpretka Máničky a paní Kateřiny Jana Mudráková. Zavítala spolu s loutkovou Máničky do studia Dvojky, kde vedla s Mirkem Vaňurou zhruba dvacetiminutový rozhovor v pořadu Česko jako na dlani. Pořad začíná v čase 14:30. Pustit si ho můžete v odkazu.

Viva la Revolución! je první, co mi probleskne hlavou po shlédnutí nejnovější hry Divadla Spejbla a Hurvínek a král Blecha. Miki Kirschner jako autor námětu, výpravy a režisér v jednom spolu s textařem Robinem Králem a autorem hudby Janem Lstibůrkem nám nachystali další povedenou lahůdku. Už kdysi jsem psal, že hry, pod nimiž je tento tvůrčí tým podepsán, jsou vždy zárukou kvality a ani po návštěvě této inscenace na těchto slovech není třeba nic měnit. Autoři namíchali krásný loutkový koktejl vyváženě kombinující vše, co anotace hry slibovala – efektní loutky, loutkářské triky, poezii, hudbu, barvitou výpravu a také nové tváře v hlavních rolích. Ve hře nic nechybí a ani nepřebývá. Styl a forma vyprávění nepřebíjejí obsah a naopak. Všeho je tak přiměřeně – forbínových scének, stejně jako kukátkových, písně nedominují, ale ve vhodných momentech příběh dovtváří. Provedení loutek nemá primárně za cíl za každou cenu diváka ohromit nebo technologicky šokovat, ale moderně ukázat, že loutka nemusí být jen klasická dřevěná marioneta. Ani veršované vyprávění děje nepůsobí rušivě, rýmy naopak umožňují nejrůznější vtipné slovní hříčky. To vše pak dokresluje vynikající práce loutkoherců a naprosto fenomenální výkony všech tří interpretů. Těmi jsou mladé tváře divadelního souboru, pro které to byl velký křest ohněm.

Ač je hra učena primárně odrostlejším dětem, na své si v ní přijde i mládež a ani dospělí diváci se při sledování nebudou nudit. Děti budou nadšené z předscénové hyperaktivity neposedného Hurvínka v roli bubnujícího vypravěče, kterému sekunduje neméně aktivní Mánička s vozembouchem. Líbit se jim budou zcela jistě i další loutky a písně, jejichž melodie i texty jsou velmi chytlavé. Při rapově laděné si mohou i "zapařit" (což také nejedno dítko udělalo), při "drbacím" songu zase budou hledat, zda na ně náhodou blecha opravdu neskočila. Odrostlejší diváci se stejně jako dospělí mohou vedle příběhu kochat svítící a barvy měnící loutkou blechy, respektive krále Blechy, která opatřená „odpudivě“ zabarveným hlasem Jakuba Šafránka působí jako opravdu živý obtěžující parazit. A dospělí se zase mohou bavit slovními hříčkami a narážkami na politický establishment a současně se zamyslet, jak vážné téma vám vlastně autoři hry předkládají.

Český rozhlas si letos připomíná 100. výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Ve třicátých letech minulého století, kdy rozhlas vznikal, vynakládalo jeho tehdejší vedení na propagaci a popularizaci značné úsilí a natáčelo dokonce k těmto účelům i filmy. Jedním z nich je třináctiminutový snímek z roku 1936 Všudybylovo dobrodružství, kde rozhlas a jeho vysílání propaguje legendární Hurvínek.
„Tatík nakonec svolil, že smím své luzné tělo propůjčiti do kresleného filmu, jako má americká kolegyně Myška Mickey,“ říká na začátku černobílého snímku loutka Hurvínka na pódiu před mikrofonem. A rozhlasový archivář Miloslav Novák k tomu dodává: "Hurvínek, jako Všudybyl, na začátku filmu v podstatě říká: ‚Já jsem stejně slavný jako Myška Mickey.‘ Propagace v zahraničí se soustředila na aktualizaci těch známých Disneyho figurek. My jsme si mohli dovolit, jako rozhlasová společnost, s druhým vysíláním v Evropě a první na kontinentu, že budeme mít vlastní figurku. Kvůli tomu do toho, byl zapojen Ladislav Skupa, který s rozhlasem dlouho spolupracoval. Také Jiří Trnka, hudbou Jaroslav Ježek a hlavní autoři Karel a Irena Dodalovi.“
Film, který vyrobili Irena a Karel Dodalovi na zakázku pro rozhlasovou společnost Radiojournal, měl za úkol s pomocí už tehdy populárního Hurvínka představit divákům futuristickou vizi rozhlasu. Příběh je proto postaven na tom, že Hurvínek uslyší z Měsíce éterické zvukové vlny a o nich mu pak vypráví průhledná víla Královnička (té hlas propůjčila první představitelka Máničky Anna Kreuzmannová). Společně se vydávají do budoucnosti rozhlasu, který má podzemní metro a kilometry chodeb.
Film Všudybylovo dobrodružství byl vůbec první československý animovaný film nebo vůbec československý film, který byl uveden na festivalu filmů v Benátkách, kde získal Čestné uznání. Podrobnosti a zajímavosti o tomto snímku se můžete dozvědět kliknutím na název filmu.

Sportovní témata sice patří v tvorbě Divadla Spejbla a Hurvínka k okrajovým, tu a tam se ale sportu přeci jen scenáristé píšící pro S+H věnují. Patrně nejvíce se různé sportovní aktivity objevují v audionahrávkách, zmínky či narážky o sportu výjimečně zazní i v divadelních hrách či v tiskovinách.
V případě audionahrávek jako první každému naskočí oblíbená LP deska Hurá na olympiádu vydaná při příležitosti konání olympijských her v Moskvě v roce 1980. Spejbl se v ní touží dostat do centra dění a sportovcům nabízí své služby coby trenér, který však se sportem nemá žádné zkušenosti. Tato nahrávka, doplněná o další dvě scénky od Josefa Barchánka s Hurvínkem coby nadšeným sportovcem Hurvínek fotbalistou a Hurvínek závodníkem vydané původně na SP desce v roce 1969, vyšla znovu v roce 2004 na CD pod názvem Jak chtěl pan Spejbl na olympiádu. Vtipy o "sportování" v posteli objevující se už na zmíněné gramodesce Hurá na olympiádu jsou pak využity i ve scénce Sportovec Hurvínek na albu Další Hurvínkovy třesky plesky z roku 1993. Jako nadšený fotbalista je Hurvínek vylíčen ve scénce Spejbl se učí psí řeči, kde si před Spejblem vymýšlí, že musí jít za Máničkou na opakování z dějepisu, aby nemusel vysvětlovat, že pospíchá na důležitý školní fotbalový zápas. Kopaná je rovněž tématem scénky Spejblův parádní gól, v níž je Spejbl po kritice výkonů fotbalistů poslán na hřiště, aby ukázal svůj fotbalový um. Gól sice dá, ale do vlastní sítě. Ve výčtu nemůže chybět ani dvojdeska Spejbl sportovcem z roku 1955, která je však spíše parodií na sportovní výkony a to díky Spejblovi, jenž sám sebe vykresluje, byť značně pomateně, jako všestranného sportovce. Fotbal je pak okrajově zmíněn i ve Skupově scénce z roku 1954 Zapomenutá slova, kdy Spejbl řeší, zda centr bude kopat za Dynamo nebo za Sokol Transformátor Olympia. Nejnověji se Spejbl snaží podat důkaz své sportovní minulosti na poničeném věnci v nahrávce Taťuldo, zhasni! z roku 2019. Právě při zmínce o věnci pan Spejbl vzpomíná na své zásluhy ve fotbalovém zápase mezi týmy SK Mokropsy versus Arsenal Houbohledy.
Televizní fotbalové utkání za ustavičného vyrušování sleduje Spejbl v díle Sláva vítězům z video seriálu Hurvínkův rok. Tato scénka, byť ve dosti odlišném pojetí, je zachycena také v audioverzi těchto příběhů, které vyšly pod názvem Hurvínkovy večerníčky (podzim-zima) (2003). Jedná se konkrétně o scénku pojmenovanou Dárek k svátku věnovanou měsíci listopadu.
V případě divadelních her musíme zmínit jednu z nejnovějších inscenací Hurvínek a nezvaný host, kde pan Spejbl při nadšeném skandování „Bohemka Praha“ nenechává nikoho na pochybách jakému že fotbalovému klubu fandí. V ostrém kontrastu s jeho „klokaním“ srdcem v této hře je Spejblovo vyobrazení ve slávistickém dresu na titulní straně omalovánek z roku 1969. Ty ale dělí od zmíněné divadelní hry 50 let, a tak je možné, že pan Spejbl prostě jen mezitím přešel k druhému vršovickému klubu. :-) Jako sportovně zaměřenou bychom mohli označit i osvětovou brožurku z roku 1973 s názvem Buď fit, která s pomocí veršových textů nabádá děti ke sportování.
Zimním sportům se pak věnuje například původně rozhlasová scénka Hurvínkovi něco napadlo z roku 1984, která později vyšla na kompilačním výběru Hajaja se Spejblem a Hurvínkem (S+H 30). O výuce bruslení v podání pana Spejbla pak pojednává další rozhlasová nahrávka Spejbl na kluzišti vydaná na výběru Radioservisu Hurvínkovy příhody 2..
Ač jsou Spejbl s Hurvínkem původem Plzeňáci, v žádné nahrávce ani divadelní hře (aspoň z nedávné minulosti) překvapivě nezazní žádná zmínka na nějaký sportovní klub z jejich rodného města. Nebo se mýlíme? Chybí v našem přehledu nějaká sportovní nahrávka či cokoliv jiného z tvorby S+H vážící se ke sportu? Pokud ano, uvítáme vaše doplnění.