Aktuality

Josef Skupa a jeho blízký přítel Frank Wenig tvořili od zrodu loutkové dvojice páteř autorské linky při psaní divadelních her, knih i scének pro gramodesky. Frank Wenig se ale po několika letech spolupráce odmlčel a Skupa tak musel začít hledat nové autory. Prostřednictvím časopisu Loutkář proto vyhlásil soutěž „na veselohry a revuální texty“. S výjimkou Augustina Kneifela, který na tuto výzvu reagoval, a jenž se posléze stal úspěšným scenáristou pro S+H, se však tento způsob náboru nových autorů příliš neosvědčil. Skupa proto přešel k jiné taktice a začal oslovovat potenciální autory napřímo. Jedním z nich byl i Karel Čapek. Ten sice Skupovi odpověděl téměř okamžitě, ale zamítavě. Sešlo i ze zamýšlené spolupráce s Voskovcem a Werichem...
Naproti tomu jiní autoři se Skupovi hlásili sami. To je i případ známého skautského spisovatele Jaroslava Foglara, který pro Skupu v roce 1942 napsal scénku o rozbitém budíku, kterou mu nabídl jako text pro gramodesku. Skupa však jeho nabídku zřejmě nepřijal, respektive nikdy nedošlo k realizaci tohoto scénáře. Tato nová a poměrně překvapivá informace vyplynula z nedávného zjištění Skautské nadace Jaroslava Foglara, která ve Foglarově pozůstalosti rukopis scénáře scénky s názvem Hurvínek a rozbitý budík objevila. Bádání skautů dokonce zajistilo Foglarovu písemnou poznámku k této věci, když si dne 13.11.1942 zapsal: "...Deska Hurvínek - budík (můj text) ještě nebyla natočena! Prof. Skupa je prý pořád nemocný, říká Brainiška. Také mi říkají, že II. desky R. Š. ještě nejsou hotové, ale nahoře říkají, že už jsou...". K lepšímu pochopení Foglarova komentáře je třeba uvést, že jistá slečna Brainišková dělala sekretářku Oldřichovi Odvárkovi, který byl vedoucím pracovníkem gramofonové společnosti ESTA, s níž Skupa spolupracoval a kde i Foglar natáčel gramofonové desky s příběhy Rychlých šípů. Právě pan Odvárka a slečna Brainišová se jednou Foglarovi údajně zmínili, že profesor Skupa hledá vtipné scénáře a že za ně prý dobře platí. A tak Foglar neváhal a sepsal pro Skupu text o rozbitém budíku.
Jak to mezi Skupou a Foglarem přesně bylo, a proč scénka zůstala nevyužitá v šuplíku, se už asi nikdy nepodaří zjistit. Faktem ale je, že uvedený scénář se dochoval jako součást "Jestřábova" archivu, který je uložen v Památníku národního písemnictví. Odtud jej po letech vydoloval Roman "Bobo" Šantora, který jej poskytl redakci Foglarovského sborníku k otištění a čtenářům k radostnému podivení nad tím, čím se jejich oblíbený spisovatel ve svém tvůrčím zanícení rovněž zabýval. Právě od členů redakce sborníku se nám podařilo text scénáře získat, který s jejich laskavým svolením sdílíme na našich stránkách jako určitou kuriozitu. Bohužel nám nemohli poskytnout přímo sken vlastního rukopisu scénáře, a tak zveřejňujeme jen jeho přepis. I tak jde ale o zajímavé svědectví, které ukazuje, kolik neznámého kolem tvorby S+H stále existuje.

"Hurvínek se Spejblem v mluvícím filmu" hlásá titulek krátké zprávy, která byla uveřejněna v roce 1930 v časopisu Rozkvět č. 11. Text dále pokračuje sdělením: "Populární loutky Hurvínek a Spejbl byly angažovány se svým autorem prof. Josefem Skupou do Berlína k nahrání několika zajímavých scén do mluvícího filmu. Hurvínek se Spejblem budou mluviti česky, německy a francouzsky. Karikatura malíře Voborského, spolupracovníka prof. Skupy, představuje oblíbenou dvojici před filmovým aparátem."

Na první pohled všední zpráva je pozoruhodná hned ze dvou důvodů. Předně není vůbec známo, o jaký filmový snímek by mohlo jít, neboť o něm nikde neexistuje žádný archivní záznam ani jiná zmínka. Je tedy možné, že ze spolupráce sešlo, Skupa na natáčení do Německa vůbec neodcestoval a film nikdy nespatřil světlo světa. Pokud by se ale prokázalo, že snímek vznikl a jeho natočení bylo realizováno už v roce 1930, jednalo by se první zvukový film s S+H. Tím by tento film předběhl snímek Spejblovo filmové opojení z roku 1931, který je dodnes považovaný za první zvukový filmový záznam se Spejblem a Hurvínkem. Už v roce 1930 sice vznikl propagační šot Spejblův případ jako reklama na litinové vany, ten byl však němý a opatřený slovenskými titulky. Pokud by kdokoliv měl jakékoliv informace k onomu berlínskému filmu, budeme rád, když nám napíšete.

Spejbl, Hurvínek a Mánička byli první červnový den hosty ranního vysílání v pořadu Snídaně s Novou. Do studia je doprovodili umělecký šéf D S+H David Janošek, interpretka Máničky Jana Mudráková a hlas Spejbla a Hurvínka Martin Trecha. V průběhu tří vstupů měl David Janošek možnost diváky seznámit se všemi důležitými novinkami týkající se aktuálního dění v D S+H. Vyzpovídávali ho moderátoři pořadu Johan Mádr a Ondřej Havel, kteří rozhovory prokládali ukázkami z divadelních her. Davida Janoška doplňovali svými komentáři Mánička, Spejbla a zejména pak Hurvínek, kterému pusa jela jako kulomet. :-)
Zvídavé otázky moderátorů se točily například okolo aktivit na den dětí, který byl pro dřevěnou rodinku dost náročný, ale také kolem divadelních představení ať už nejnovější inscenace Hurvínek a král Blecha či opery Hurvínek prodává nevěstu, připravované letní scény v ZOO či plánované přístavby nové scény domovské divadelní budovy v pražských Dejvicích. Při obdivném sledování loutkohereckého a interpretačního umu směřovaly otázky obou pánů také na to, jak složité je naučit se tomuto řemeslu a co všechno obnáší být loutkohercem a mluvičem.
Pohotová a velmi vtipná slovní improvizace podpořená vynikajícími interpretačními kvalitami Jany Mudrákové a Martina Trechy se musela divákům líbit, a z úsměvů a rozzářených očí moderátorů bylo zjevné, že i oni se dobře baví. Pod vedením mladých herců dostávají loutky nový náboj a zejména Hurvínek působí pod rukama a hlasem Martina Trechy velice energicky. Hurvínkova živost a přidrzlost, kterou mu Martin vtiskl, se líbí a baví všechny generace.
Pokud jste pořad neviděli v živém vysílání, máte možnost podívat se ze záznamu. Ale pozor – pokud nemáte předplatné na službu Voyo, neoddalujte shlédnutí příliš dlouho, neboť Nova nenechává na neplaceném úložišti záznamy příliš dlouho.

Dále upozorňujeme na vysílání dětských Zpráviček, kde se objevila pěkná reportáž z premiéry hry Hurvínek a král Blecha.

Poslední květnový den bylo za dohledu Spejbla a Hurvínka v rezidenci primátora Prahy podepsáno memorandum o přístavbě divadla Spejbla a Hurvínka v Dejvické ulici. Za divadlo ho svým podpisem stvrdila paní ředitelka Denisa Kirschnerova, za Prahu primátor hlavního města Bohuslav Svoboda a v neposlední řadě za Prahu 6 Jakub Stárek, který je starostou této městské části. Jedná se o další důležitý krok na cestě za vysněnou přístavbou Divadla Spejbla a Hurvínka. Tu by měla v odhadované výši 16 milionů korun financovat Praha 6. Je to další důležitý krok k realizaci nové "malé scény", kde se budou konat zejména divadelní představení pro nejmenší děti (tzv. miminí hry), workshopy, kurzy loutkového divadla pro děti či zkoušky nových divadelnicích her a různé alternativní projekty. Rozšíření by mělo mít podobu přístavby do dvora domu.

První červnový den, na který připadá svátek všech dětí, budou mít naši hrdinové hodně napilno. Hned ráno pozdraví diváky v živém vyslání Snídaně s Novou, kde se diváci mohou těšit hned od 6:30 na tři vstupy. Potom je čeká přesun do Brna, kde se v Národním divadle pan Spejbl s Hurvínkem zúčastní od 15 hodin Dětského dne s Janáčkovou operou. Dámská část dřevěné rodinky – tedy Mánička s paní Kateřinou – za doprovodu psíka Žeryka přivítá děti u divadelní lavičky před Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze. Tam proběhne od 16 hodin akce, jíž se zúčastní i starosta Prahy 6 Jakub Stárek, jež je součástí oslavy Dne dětí na Praze 6. Celá dřevěná rodinka se pak sejde k večeru na zájezdovém představení Hurvínkova cesta do Tramtárie v Jindřichově Hradci.

Dne 31.5.2023 byla hostem ve studiu Českého rozhlasu nová interpretka Máničky a paní Kateřiny Jana Mudráková. Zavítala spolu s loutkovou Máničky do studia Dvojky, kde vedla s Mirkem Vaňurou zhruba dvacetiminutový rozhovor v pořadu Česko jako na dlani. Pořad začíná v čase 14:30. Pustit si ho můžete v odkazu.