Aktuality

Hurvínek se na přelomu letošního června a července vypraví do vesmíru. Oblíbenou loutkovou postavu vynese do stratosféry družice Planetum1, oznámili v neděli ředitelka divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová spolu s ředitelem Planetária Praha Jakubem Rozehnalem. Družice Planetum1 patří do třídy tzv. cubesatů – malých družic složených z "kostek" o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 cm. Planetum1 bude základní verzí s jednou jednotkou. Proto se se pro účely této cesty musel vyrobit Hurvínek speciální, skleněný. Dva centimetry vysokou skleněnou figurku vytvoří ve sklářské dílně Košler. Na oběžnou dráhu by ji tam měla vynést raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vesmírného průkopníka Elona Muska. Družice bude během své mise obíhat přibližně 550 km nad povrchem Země. Vystoupá tedy asi o 100 až 200 km výše než Mezinárodní kosmická stanice ISS. Prolétávat bude s periodou 90 minut a rychlostí téměř 28 000 kilometrů za hodinu.

Kdo by neznal pana Spejbla a jeho syna Hurvínka? Vyprávění o těchto postavách doprovázelo dětství řady z nás a je společníkem i dnešním dětem. Jak náročné je přinášet příběhy, které děti zaujmou? Jak moc se v nich odráží doba, ve které žijeme? O minulosti a současnosti Divadla Spejbla a Hurvínka si povídala Kateřina Rózsová jeho ředitelkou Denisou Kirschnerovou v rádiu Proglas. Rozhovor měl premiéru 7.4.2022 v 9 hodin.

V sedmdesátých letech minulého století se Spejbl a Hurvínek vyhřívali na vrcholu popularity. Velký podíl na tom měl Miloš Kirschner, jehož interpretace obou figur dozrála a stal se z něj opravdový mistr, před jehož mluvičským uměním se klaněl celý svět. V té době se Spejbl s Hurvínkem stali stálými hosty na televizních obrazovkách, natáčeli jednu úspěšnou gramodesku za druhou, byli zváni do rozhlasu a nebyl rok, aby nezavítali do zahraničí, zejména do Německa, kde jejich fanouškovská základna postupně dosáhla podobných rozměrů jako u nás. Účinkovali pravidelně v pořadech pro děti, s úspěchem ale bavili i dospělé publikum a to nejenom v divadle, ale i mimo něj.
Jejich popularita se zcela logicky odrazila i v tisku. Nabídka časopisů v době socialismu sice nebyla zdaleka tak široká, jako je tomu dnes, ale fotky obou hrdinů se pravidelně objevovaly na titulních stránkách většiny tehdejších magazínů pro děti a mládež. Mezi ně patřil i časopis Sedmička, záhy po založení přejmenovaný na Sedmička pionýrů, který vycházel od roku 1968. Na obálce tohoto časopisu se Spejbl s Hurvínkem objevili hned několikrát (z dochovaných vydání víme minimálně o dvojím zvěčnění S+H na titulní stránce). Na obálce čísla 39 vydaného na den dětí v roce 1973 je zachycen Miloš Kirschner ukazující loutku Spejbla mladé dívce oděné v pionýrském úboru. Dívence na obrázku může být okolo 12 let, dnes této dámě tedy bude zhruba 60 let. Pokud se tato žena na obálce poznala a náhodou sleduje náš web, budeme moc rádi, když nás osloví a vylíčí nám svůj příběh střetnutí s Milošem Kirschnerem.
Náhledy několika časopisů s S+H na obálce najdete pod odkazem níže. Pokud máte doma i jiný magazín s S+H, který v galerii není uveden, budeme rádi, pokud se s námi podělíte o jeho náhled, abychom jej mohli do přehledu přidat. Emailový kontakt pro poslání najdete zde.

Loutkoherci Květoslava Plachetková a René Hájek se řadí ke stálicím divadelního souboru a po odchodu Martina Kláska zkraje letošního roku jsou nejdéle působícími členy Divadla Spejbla a Hurvínka. René Hájek do divadla nastoupil 1. dubna 1973 a dnes je to tedy na den přesně 49 let, co v něm působí. Angažmá Květy Plachetkové je pouze o rok mladší. Jejich působení se do historie D S+H zapsalo naprosto nesmazatelně, a proto jsme jim nově věnovali prostor v naší sekci nejvýznamnějších osobností D S+H. Jejich medailonky najdete v odkazu.

„Spejbla a Hurvínka jsem hrál už v 18 jazycích. Vždycky to byla úžasná úleva, že nám rozumějí“, prozradil Martin Klásek v dnešním rozhovoru s Lucií Výbornou v jejím pořadu Host Lucie Výborné na vlnách Českého rozhlasu Radiožurnál. Právě na vystoupení v cizích jazycích mířily některé z otázek. Jak se od divadelního technika v montérkách dostal až k loutkoherectví, kdy už bezmála padesát let je spojen s postavami Spejbla a Hurvínka. V čem může být hraní v cizích zemích rizikové? Proč byl první divadelní výstup Martina Kláska neplánovaný? Jak rychle si loutkoherec nemůže hlasivky a ruce? Čím se loutkoherci udržují ve formě? Co se stane, když loutce praskne nit? Proč má Martin Klásek hned po českém publiku nejraději to německé? A jak zní Spejbl a Hurvínek v čínštině a arabštině? Odpovědi na všechny tyto otázky dostanete, když si poslechněte celý rozhovor, který je dostupný rovněž ve formě videa na platformě youtube. Odkaz na něj najdete v přiloženém odkazu. Na fotce Tomáše Černého Martin Klásek se svými svěřenci společně s Lucií Výbornou.