Aktuality

Ve středu 4. listopadu 2020 odvysílá Česká televize sedmdesátiminutový dokument natočený k stoletému výročí pana Spejbla. Dokument Neobyčejný život Josefa Spejblamůžete sledovat na kanálu ČT ART ve 20:20 hodin. Film měl být původně uveden na připravovaném slavnostním večeru v dubnu v paláci Lucerna. Ten byl ze známých důvodů ale zrušen a premiéra byla přesunuta na 23. října do Divadla Spejbla a Hurvínka. Promítání bylo naplánované při příležitosti prvního setkání členů Klubu Hurvajz. Ani to se ale kvůli koronavirovým omezením nemohlo uskutečnit, a tak se Česká televize rozhodla již dále nečekat a dokument premiérově uvede tuto středu. Pro nedočkavé příznivce Spejbla a Hurvínka nabízí web ČT na navnadění několik nových povedených fotek včetně obrázků zachycujících natáčení a rovněž trailer. Čas si můžete zkrátit také přečtením zajímavých rozhovorů nejenom s oslavencem, ale i režisérkou dokumentu Adélou Sirotkovou. To vše najdete pod výše uvedeným odkazem.

Životní příběh Josefa Spejbla se započal jeho vyřezáním v roce 1919. Na divadle debutoval o rok později. Po počátečních neúspěších v roli akrobata v odpoledních přídavcích pro děti si Spejbl rychle získal respektované postavení v souboru Plzeňského loutkového divadla prof. Josefa Skupy a svými inovativními příslovími, jako třeba „kdo se směje naposled, ten se směje poslední“ získal srdce Plzeňáků. Raketový úspěch se dostavil krátce poté, co se po jeho boku objevil „malý Spejblík“, neboli Hurvínek. Popularita dvojice dřevěných plzeňských komiků byla ve své době srovnatelná s popularitou Vlasty Buriana, Ference Futuristy či Voskovce a Wericha.

Život a dílo Josefa Spejbla se v podstatě nijak zvlášť neliší od životů jeho nedřevěných kolegů, kterým se před časem věnoval cyklus Neobyčejné životy. Stejně jako jeho nedřevění generační souputníci prošel obdobím bouřliváckého mládí v okruhu avantgardy, následně dospěl, vyrovnal se se smrtí „otce“ Josefa Skupy, urovnal si vztahy s rebelujícím Hurvínkem, přizpůsobil se společenskému vývoji, stal se celebritou, prožil si „divoká devadesátá“ včetně vystěhování z Divadla v Římské ulici a následného budování nového divadla v Dejvicích, kde působí dodnes.

První stovka života Josefa Spejbla byla bezpochyby velmi úspěšná. Procestoval skoro celý svět, hrál v 16 cizích jazycích. V novém tisíciletí mu byl přiznán neoficiální statut národního bohatství a už dávno předtím se stal celebritou showbyznysu. Jeho ctižádost být slavným a oslavovaným se bezezbytku naplnila. Přesto se vkrádá otázka, jestli si svůj život nepředstavoval trochu jinak. Tenkrát před sto lety, s Josefem Skupou, kterému vděčí za život, a po kterém dostal i křestní jméno.

Poslední listopadový večer odvysílala Česká televize další díl z publicistického cyklu Historie.cs věnující se českému loutkářství. Pořadem s názvem Tělo dřevěné, duše česká provázela trojice fundovaných odborníků Pavel Jirásek, Nina Malíková a Jan Novák. V pořadu pochopitelně nechybí ani Spejbl s Hurvínkem ve spojení s jejich tvůrcem – Josefem Skupou a druhým adoptivním otcem – Milošem Kirschnerem. Autorům a loutkovým hercům S+H je věnována poslední třetina pořadu. Pro zkušené znalce tvorby S+H pořad sice nepřináší až tak nic úplně nového, přesto se jedná o velmi zajímavou sondu do počátků tvorby a za shlédnutí stojí už jen proto, že v něm jsou k vidění filmové ukázky, které ještě nebyly v novodobé historii odvysílány. Jedná s například o sestřih z Československého filmového týdeníku z roku 1979 či záběry z hry Past na Hurvínka. Pořad můžete ze záznamu shlédnout na webu ČT, odkaz najdete zde.

Jak jsme již před časem psali, vydavatelství Radiotéka patřící Českému rozhlasu připravuje k vydání další CD s hurvínkovskou tématikou. Tentokráte však nepůjde o Hurvínkovy příběhy, ale o seriál o českém jazyce s názvem Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého. Tento původně osmidílný cyklus, natočený v roce 1993, byl patrně posledním rozsáhlejším rozhlasovým počinem Miloše Kirschnera. V rozhlasovém archivu se z celkových osmi dílů zachovalo bohužel pouze šest s tím, že první tři o celkové délce 51 minut by nyní měly vyjít na chystaném CD. Datum přesného vydání zatím Radiotéka neuvedla. Vedle Miloše Kirschnera v rolích Spejbla a Hurvínka uslyšíte Helenu Štáchovou promlouvající za postavy Máničky a bábinky a dále Jana Bošelu, který trochu netradičně ztvárnil štěkajícího Žeryka. Ukázky, abyste se měli na co těšit, najdete na stránkách Radiotéky pod odkazem výše.
Edit 5.11.2020: CD stojí 199 Kč, ve formátu mp3 nahrávku pořídíte za 159 Kč.

Rozhlasových rozhovorů s herci souboru Divadla Spejbla a Hurvínka vzniklo na dobu existence divadla nespočet. Jen málokdy se ale stane, aby se do rozhlasového studia v jeden okamžik vypravili interpreti obou hlavních postav. A přesně to se v pátek 23. října přihodilo. Do pořadu Blízká setkání, který moderuje Tereza Kostková, zavítal Martin Klásek společně s Ondřejem Lážnovským, který s prvně jmenovaným v rolích Spejbla a Hurvínka už více než tři roky úspěšně alternuje. Příjemný rozhovor plný zajímavých informací a humoru zazněl na vlnách Českého rozhlasu Dvojky. Pokud jste jej nestihli v přímém přenosu, můžete si jej poslechnout ze záznamu z archivu ČRo. Odkaz na pořad najdete zde. Pustit si můžete buď jen audio, nebo i obrazový záznam. Každopádně vám tento milý rozhovor vřele doporučujeme - vždyť kdy zase budete mít možnost slyšet, že by si Spejbl s Hurvínkem skákali do řeči? :-)

Jen málokdo se může pochlubit, že má svůj časopis. Hurvínkovi se to poštěstilo. Byl sice vydáván pouze tři roky (v období let 1997 – 1999), ale i tak stihlo s jeho jménem vyjít 22 čísel. První bylo vydáno v září 1997, poslední prázdninové dvojčíslo potom v červenci roku 1999. V počátcích nesl časopis jméno Hurvajz (s podtitulem, že s jedná o časopis pro děti do 99 let), o rok později (od čísla 9/1998) byl mírně změněn design a byl přejmenován na Hurvajz plus. Jeho šéfredaktorkou byla nejprve B. Machová, kterou od ledna 1998 vystřídala Naďa Synková. Až do doby přejmenování časopisu se na jeho grafické podobě podíleli manželé Sotákovi – Naďa a Dušan (Naďa Sotáková byla dcerou Miloše Kirschnera). Od čísla 9/1998 se o grafiku starala Vlasta Dyrynková. Časopis vydávalo nejprve Vydavatelství K, po změně názvu vydávání přešlo pod firmu Hurvajz s.r.o., která jej připravovala ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka (Helena Štáchová byla členkou redakční rady a aktivní přispěvovatelkou). Zaměření časopisu zůstalo po celou dobu jeho existence stejné – komiksy, vystřihovánky, omalovánky, hádanky, křížovky, soutěže, příběhy a články ze světa zvířat, informace o historii divadla a z aktuálního divadelního dění atd. – zkrátka směsice zábavy a poznání a to nejenom o našich dvou ušatcích. Cena časopisu byla 25 Kč (dvojčíslo stálo 35 Kč). Náhledy obálek všech dostupných čísel, včetně nedávno objeveného (zřejmě) posledního dvojčísla z prázdnin roku 1999, najdete na našem webu.