Rubrika: média TV

Tvorba Divadla Spejbla a Hurvínka padesátých let minulého století je spojena s takovými klenoty jako je Barchánkova Hurvínkova čarovná vlaštovka, Janovského Spejbl na Venuši či společné dílo několika autorů Šestý den je sobota. Všechny tyto hry byly k vidění nejenom na divadelních prknech, ale také v televizním provedení, a to v době, kdy bylo obrazové vysílání u nás ještě v plenkách. Podařilo se nám to zjistit při bádání v archivu rozhlasových a televizních programů.
Veřejné zkušební televizní vysílání pro přibližně pět set majitelů rozhlasových přijímačů vybavených malou obrazovkou bylo zahájeno 1. května roku 1953, pravidelně začala televize vysílat až na konci února 1954. Spejbl s Hurvínkem se spolu se svým „tatínkem“ Josefem Skupou na televizních obrazovkách poprvé objevili jen o několik dní později. Premiéru v televizi si odbyli zřejmě v pořadu Radostné odpoledne v divadélku Spejbla a Hurvínka odvysílaném 11. března 1954. Od té doby byl Skupa a s ním i jeho dva ušatí svěřenci v televizi „jako doma“. Skupa se s loutkami účastnil natáčení nejrůznějších komponovaných pořadů jako třeba Televise dětem (11.11.1954), předsilvestrovského pásma Děda mráz (30.12.1954), Těšíme se na prázdniny (16.6.1955), Televisní trojlístek (27.1.1957) a mnohých dalších (přehled videopořadů najdete zde). V posledně jmenovaném byla odvysílána i scénka "Vánoce u Spejblů", jenž byla poslední, kterou Josef Skupa před dvou smrtí stihl natočit. I po mistrově odchodu byli Spejbl s Hurvínkem na televizních obrazovkách nezřídka k vidění. Ba co víc, jejich vystupování se už neomezovalo jen na scénky či ukázky z pořadů. 14. května 1958 televize v přímém přenosu odvysílala v celé délce devadesáti minut hru pro dospělé Spejbl na Venuši. Ani děti nebyly o „televizního“ Hurvínka ochuzeny - 27. ledna 1959 mohly v podvečer sledovat kompletní uvedení hry Hurvínkova čarovná vlaštovka.
Vzhledem k omezenému počtu lidí, kteří v té době byli natolik majetní, že si mohli dovolit vlastnit televizní přijímač (v padesátých letech stál televizor okolo 4000 Kč), nebyl divácký dopad vysílání nijak masivní a hry v televizním provedení tedy nevidělo příliš mnoho diváků. Jen pro zajímavost: podle údajů na Wikipedii se v roce 1953 se v ČSR prodalo pouze 355 televizorů a vysílání sledovaly desítky či později maximálně stovky tisíc lidí. Nárůst byl patrný až od šedesátých let, kdy koncesi mělo 1 milión majitelů televizních přijímačů, v roce 1963 jich bylo o dalších půl milionu víc a teprve až v roce 1978 překročil počet hlášených přijímačů 4 miliony. Televizní pořady s S+H z počátků televizního vysílání tak spolu s množstvím gramofonových desek a nespočtem odvysílaných rozhlasových nahrávek dokládají, jaké obrovské popularitě se Divadlo Spejbla a Hurvínka v té době těšilo.
Spolu s video záznamem inscenace Dějiny kontra Spejbl z roku 1984 šlo v předrevoluční éře zřejmě o tři ojedinělé případy, kdy byly v televizi odvysílány divadelní hry v plné délce. Po revoluci a zejména pak s nástupem internetu se mediální možnosti skokově rozšířily, ale zároveň také roztříštily. První vlaštovkou, a na dlouhou dobu bohužel i jedinou, byl po sametové revoluci zkrácený záznam hry Spejblova East Side Story z roku 1994, který vysílala kabelová televize Kabel plus. Na VHS a DVD a poměrně nově i na streamovací platformě Dramox pak jsou k vidění další celá divadelní představení. To už ale je jiná kapitola...

Chcete vyhrát předplatné na službu Dramox, kde můžete sledovat také představení s neposedným Hurvínkem a jeho taťuldou Spejblem? Pak není nic snazšího, než navštívit facebookovou stránku Divadla Spejbla a Hurvínka a k tomuto příspěvku do komentáře napsat jaká divadelní loutková inscenace je ze sedmi na Dramoxu dostupných vaše nejoblíbenější a proč? Soutěžit můžete do pondělní půlnoci 19. srpna, tři výherci získají předplatné Dramoxu, kde budou moct online sledovat největší výběr divadelních záznamů, včetně dobrodružství Spejblovic rodinky. Tak neváhejte a nenechte si ujít tuto zajímavou příležitost! Připomínáme, že ke shlédnutí je čtveřice dětských her natočených speciálně pro tuto videoslužbu: Jak s Máničkou šili všichni čerti, Hurvínkova nebesíčka, Hurvínek mezi osly a Hurvínkovo přání, dále starší záznam hry Hurvínkova kouzelná flétna, který v roce 2005 vyšel na DVD/VHS a konečně dvě představení pro dospělé publikum resp. mládež nad 12 let: Spejbl ve versus Dracula a Hotel Spejbl, rovněž natočená výhradně pro Dramox.

Třebaže měly barevné večerníčky Znovu u Spejbla a Hurvínka premiéru už v roce 1974, přitahují svým humorem nové a nové generace nejmladších diváků dodnes. Kdo by neznal epizody jako Ranní rozcvička se Spejblovým kloubeňákem vzad, Závod do vrchu s mechanikem Gublínkem nebo Syslus modrobulvus, kterou milovníci S+H mají naposlouchanou i z gramofonové desky (1972). O režii druhé série se stejně jako v předchozí černobílé řadě z roku 1972 postarala Libuše Koutná a humorem jiskřící scénáře napsal nejen Miloš Kirschner, ale i Pavel Grym, Josef Barchánek či Vladimír Straka. Natáčení probíhalo v bruselském pavilónu PKOJF (dnešní Výstaviště) v improvizovaném ateliéru. Třináctidílná série příhod se oproti Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka vymanila z tradičního domácího prostředí a cesty hrdinů tu vedly do lesů a na hory, ale i na starý hrad či do venkovské rekreační chalupy. Tento seriál bývá obecně mezi fanoušky označován jako nejoblíbenější. Vysoké kvality zpracování potvrzuje i dobová recenze z časopisu Československý loutkář: "Bravurní technika vodění marionet, tradičně kvalitní hlasový přednes i skvělé filmové zpracování je dobrou vizitkou práce nejen naší přední scény, ale celého našeho loutkářství. Šťastně se zde podařilo rozřešit převedení stylizovaných, v podstatě divadelních prvků, do filmového reálu. V té souvislosti je nutné vyzvednout zásluhy režisérky Libuše Koutné a zejména výtvarníka a scénografa Zdeňka Juřeny".
Některé zdroje jako premiérové vysílání prvního dílu tohoto seriálu uvádí datum 3. ledna 1974, jiné pracují s datem prvního vysílání v období od 23. prosince 1974 do 5. ledna 1975. Ať už je správně první či druhé datum, vy si můžete seriál pustit kdykoliv na webu České televize, nebo ho najdete rovněž na YouTube kanálu Divadla Spejbla a Hurvínka.
Přes nespornou popularitu seriálu si na další televizní loutkové příhody museli diváci počkat hodně dlouho - sedmidílný Hurvínek vzduchoplavcem vznikl v roce 1993, o dalších deset let později pak bylo v režii Tomáše Petráně natočeno třináct epizod seriálu Hurvínkův rok. Zda se budeme moci těšit na nové loutkové večerníčky s S+H se ukáže v následujících měsících. Že se ale něco chystá, naznačila Denisa Kirschnerová v nedávném rozhovoru pro Rádio Junior.
Zbývá dodat, že hlasy loutkám propůjčila ostřílená dvojice Miloš Kirschner a Helena Štáchová, která v jednom z rozhovorů přiznala, že ani jí Hurvínek neprozradil tajemství věčného mládí a dobré nálady. "Hurvínek si své výrobní tajemství nechává pro sebe. Já osobně si myslím, že u jeho kolébky stály velkorysé sudičky, které mu daly do vínku dlouhý život, bezva taťuldu, smysl pro legraci, lásku diváků a štěstí na lidi, kteří si péči o něj vzali za své životní poslání. Proč by pak kluk neměl mít dobrou náladu? Zvláště když prasklou nit je možné vyměnit, právě tak jako pelichající čupřinku vlásků a o ostatní se postará plastický řezbář. Kdybychom to my lidé měli tak jednoduché", povzdechla si Helena Štáchová v roce 2016, jen rok před svým odchodem.

Spolupráce Divadla Spejbla a Hurvínka s pražským planetáriem neskončila vysláním skleněného Hurvínka na družici Planetum-1 do vesmíru, ale pokračuje dalším zajímavým projektem. Jak již v několika mediálních výstupech zmínili zástupci divadla, připravují společně vzdělávací film s oběma hrdiny, který by měl být uveden při příležitosti otevření nově zrekonstruovaného planetária. To již od roku 2023 prochází největší modernizací dosud nevídaného rozsahu. Důvodem je zejména výměna projekčního systému, jemuž skončila životnost, a který nahradí nejnovější technologie, která udělá z pražského planetária světovou špičku. Otevření zmodernizovaného planetária se plánuje na jaře roku 2025. Na Facebooku se nyní objevily první zajímavé fotky, ze kterých je možné poodhalit, jak natáčení filmu probíhá. Autorem trojice fotek, ze kterých jsme vytvořili přiloženou koláž, je Foto Škoda resp. Jakub Toman .

Chtěli byste vidět, jak si vedli divadelníci na turné v Litvě, kde ve dnech 29. a 30. června v přístavním městě Klaipėdą na Mezinárodním festivalu nehmotného kulturního dědictví "Lauksnos" sehráli komponovaný pořad Spejblovo hudební dostaveníčko? Pak máte štěstí, neboť organizátoři tohoto festivalu vybraná vystoupení streamovali na Facebooku, díky čemuž máte možnost nejenom shlédnout celé představení, ale také aspoň přeneseně nasát přátelskou atmosféru, která zde panovala.
Po krátkém úvodu v češtině začíná program dialogem mezi Spejblem a Hurvínkem v litevštině následovaný hudebním vystoupením moravské loutkové cimbálovky. Další část produkce již probíhá v anglickém jazyce. V první části se divákům představí roboti následovaní tanečkem Hurvínka a Máničky, na který naváže operní vložka ze hry Hotel Spejbl s loutkou zamilované lady ve vaně s hlasem operní pěvkyně Vandy Šípové. Hra pokračuje slavným dialogem mezi Spejblem a Hurvínkem "O lásce", performancí plameňáků, po kterých se na scénu dostává také postava paní Kateřiny vedoucí dialog se Spejblem. Na jejich rozhovor naváže zpívající Maurice Chevalier, po kterém se na jeviště vrací paní Kateřina rozmlouvající s Máničkou. Po nich přichází na scénu ve známém tanečním čísle Michal Barták s loutkovou taneční partnerkou v životní velikosti. Na závěr zhruba třicetiminutového přestavení nechybí osvědčené hudební číslo se Spejblem u harfy a Hurvínka u xylofonu hrající slavný úryvek ze Smetanovy tvorby.