nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: média TV
Dobu čekání si můžete zkrátit tak například s Hurvínkovými audio a videonahrávkami. Kromě šesti divadelních představení, která jsou dostupná na Dramoxu, je to nově i podcast Divadla Spejbla a Hurvínka. Ten si můžete přehrát na oficiálních stránkách D S+H. Prvním hostem byl Martin Klásek, který k mikrofonu zavítal přesně v den jeho 64 narozenin. V podcastové více než půlhodince uslyšíte vzpomínání na Martinovy začátky, ale i jeho divadelní přání a plány do budoucna. Ve zvukových ukázkách zazní vedle písniček Spejbla s Hurvínkem i Martinův osmnáctiletý hlas.
Zpět do minulosti se budete moci vrátit 9. března, kdy na programu ČT3 poběží pořad 30 májů s ČST z roku 1983, v němž se můžete těšit na neznámou (či při nejmenším znovu objevenou) scénku se Spejblem, Hurvínkem a Máničkou. Velký estrádní pořad k jubilejnímu 30. výročí Československé televize začíná ve 14:15 hodin. Edit 10.3.: Scénku na youtube najdete zde.
Členům Klubu Hurvajz připomínáme, že všechna vydání zpravodaje klubáků, a to včetně nejčerstvějšího únorového čísla, jsou dostupná na našich stránkách v sekci věnované právě Klubu Hurvajz.
Připomínáme, že video stream s představeními na Dramoxu mají možnost shlédnout pouze registrovaní uživatelé. Měsíční předplatné stojí pouhých 299 Kč, což je pouze o něco málo vyšší cena, než byste dali za jeden lístek a to se může dívat celá rodina a ještě opakovaně! Zážitek z osobní účasti v divadle to pochopitelně nenahradí, ale v současné době je to naprosto ideální příležitost, jak zůstat s divadlem a našimi dřevěnými hrdiny v kontaktu i v této "blbé" době. Pokud se vám představení líbí, můžete i poskytnout finanční příspěvek, který poputuje v plné výši Divadlu Spejbla a Hurvínka. Přejeme příjemný zážitek.
Video najdete spolu s dalšími, včetně nově zařazeného odkazu na vystoupení Spejbla, Hurvínka a Máničky z pořadu Ples ČST z roku 1984, na této stránce.
Životní příběh Josefa Spejbla se započal jeho vyřezáním v roce 1919. Na divadle debutoval o rok později. Po počátečních neúspěších v roli akrobata v odpoledních přídavcích pro děti si Spejbl rychle získal respektované postavení v souboru Plzeňského loutkového divadla prof. Josefa Skupy a svými inovativními příslovími, jako třeba „kdo se směje naposled, ten se směje poslední“ získal srdce Plzeňáků. Raketový úspěch se dostavil krátce poté, co se po jeho boku objevil „malý Spejblík“, neboli Hurvínek. Popularita dvojice dřevěných plzeňských komiků byla ve své době srovnatelná s popularitou Vlasty Buriana, Ference Futuristy či Voskovce a Wericha.
Život a dílo Josefa Spejbla se v podstatě nijak zvlášť neliší od životů jeho nedřevěných kolegů, kterým se před časem věnoval cyklus Neobyčejné životy. Stejně jako jeho nedřevění generační souputníci prošel obdobím bouřliváckého mládí v okruhu avantgardy, následně dospěl, vyrovnal se se smrtí „otce“ Josefa Skupy, urovnal si vztahy s rebelujícím Hurvínkem, přizpůsobil se společenskému vývoji, stal se celebritou, prožil si „divoká devadesátá“ včetně vystěhování z Divadla v Římské ulici a následného budování nového divadla v Dejvicích, kde působí dodnes.
První stovka života Josefa Spejbla byla bezpochyby velmi úspěšná. Procestoval skoro celý svět, hrál v 16 cizích jazycích. V novém tisíciletí mu byl přiznán neoficiální statut národního bohatství a už dávno předtím se stal celebritou showbyznysu. Jeho ctižádost být slavným a oslavovaným se bezezbytku naplnila. Přesto se vkrádá otázka, jestli si svůj život nepředstavoval trochu jinak. Tenkrát před sto lety, s Josefem Skupou, kterému vděčí za život, a po kterém dostal i křestní jméno.