nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: fan web
Jak již bylo uvedeno - od doby, kdy byla téměř před sto lety na trh uvedena první audionahrávka Spejbl u radia (1929), jich světlo světla spatřily stovky. Nikdo se však doposud nepokusil detailněji zmapovat, jaké album či scénka s S+H patří v dlouhé historii k nejoblíbenějším. Určitým vodítkem jsou sice počty prodaných nosičů, ty ale úplně neodrážejí skutečnou oblíbenost té které nahrávky (v celé historii nahrávek je nejprodávanější deskou německá Spejbl und Hurvínek zum Geburtstag, které se prodalo 101.403 kusů; z bohatého katalogu českých titulů byla prodejně nejúspěšnější SP deska Vánoční kapr u Spejblů, které se prodalo celkem 92.939 kusů).
S využitím Google formuláře jsme proto připravili anketu, ve které se pokusíme zjistit, jaké nahrávky patří u fanoušků k nejoblíbenějším a to včetně výběru nejpopulárnějšího interpreta. Formulář s několika jednoduchými otázkami, jejichž vyplnění vám zabere jen několik málo minut, je rozdělen do čtyř sekcí - výběr nejoblíbenějšího interpreta S+H, nejlepšího alba, nejlepších scének a také nejlepších hlášek. Byli bychom rádi, pokud by se do této neformální ankety zapojilo co nejvíce milovníků S+H (od dětí a jejich rodiče až po prarodiče) a pomohli nám tak získat dostatečný počet odpovědí pro reprezentativní vyhodnocení tohoto neformálního "šetření". Nejedná se o žádný exaktní vědecký průzkum a získaná data nebudou použita jinak, než pro účely zveřejnění zprůměrovaných výsledků na tomto fan webu. Nejpopulárnější hlášky pak také přidáme do záhlaví na webu. Děkujeme a budeme se těšit na vaše reakce.
Ale i u loutky Hurvínka podle Pavla Jiráska existují pochybnosti, že by se z Moskvy na výstavu do Plzně vrátil ten původní. Proč? Svůj názor opírá o první fotografii Hurvínka na koloběžce, která se objevila už v září 1927 v časopise Loutkář. Postavička Hurvínka má na ní zašpičatělou myší hlavu, dlouhý nos, výrazné uši, oči blízko nosu a robustní paže. To naznačuje, že z Moskvy nejstarší Hurvínek přivezen nebyl a že jde až o některou "zušlechtěnou" variantu ze třicátých let.
Kurátor Muzea loutek v Plzni, Tomáš Pfejfer, se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a napsal k této problematice nejeden článek. Jeden z nich byl publikován v roce 2018 v časopisu Loutkář (č. 4/2018, s. 78–79) a jelikož jde o detailní sondu do této záhady, dovolujeme si s autorovým laskavým svolením zajímavé výsledky jeho pátrání použít i na našich stránkách.