nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: fan web
Rok se s rokem sešel a webové stránky se i s pomocí fanoušků za poslední rok opět výrazně rozrostly a obsahově nabobtnaly. Přibyly nové sekce (např. rozhovory a reportáže), stávající části byly doplněné či aktualizované. Oblíbená audio sekce se rozrostla z 375 různých nahrávek gramofonových desek, MC kazet, CDček, ale i fonokaret na dnešních 415 položek! Video část už nenabízí „pouhých“ 356 záznamů, ale najdete v ní podrobnosti o 461 nejrůznějších pořadech z televize, DVD, VHS či internetu. Databáze divadelních her včetně detailů o autorech a obsahu her, případě i fotek, čítá už 298 her (byla přibyla zájezdová představení a nerealizované hry). Tiskovin nejrůznějšího typu od dětských či faktografických knih, přes časopisy až po propagační letáky na novém webu najdete 161. Dramaticky se rozrostla galerie fotek, kterých je momentálně na webu už neuvěřitelných 2586. Nezaháleli jsme ale ani při psaní nových aktualit. V době loňského spuštění nové verze bylo na stránkách k mání 433 zpráviček, dnes už to je 536 novinek.
Přejeme všem našim čtenářům, milovníkům Spejbla a Hurvínka, ale i všem lidem dobré vůle krásné Vánoce a šťastný Nový rok.
To však není vše. Pro všechny milovníky, badatele a znalce Spejbla a Hurvínka D S+H nachystalo také pokračování podcastu s prasynovcem Josefa Skupy Pavlem. Jeho zajímavé vyprávění vás seznámí s mnohými detaily o životě a tvorbě otce zakladatele.
Diváci domovské scény D S+H v pražských Dejvicích si jistě všimli velkoplošné malby na boční fasádě domu v Dejvické ulici č. 397/34, na níž je neznámým autorem zvěčněna celá dřevěná rodinka. V tomto případě sice asi nejde přímo o klasické graffiti, ale v rámci zjednodušení tuto malbu do této kategorie snad můžeme zařadit (odborníci nám to jistě prominou).
Dalším příkladem, kde můžeme nalézt Spejbla s Hurvínkem zvěčněné akrylovými fasádními barvami, štětci a spreji na zdi, je středočeská obec Chýně. Právě zde v roce 2018 vznikl unikátní projekt s názvem 100 let hrdosti národa v obrazech. Šedesátimetrová koláž zachycuje významné momenty a osobnosti našeho národa za poslední století, mezi kterými vedle mnoha person ze světa politiky, sportu, vědy, kultury nechybí ani Spejbl s Hurvínkem v náručí.
V covidové době pak vzniklo další povedené graffiti, které se nachází u železniční stanice v Praze-Klánovicích. Na něm je na podkladě české vlajky ztvárněn tentokráte samotný Hurvínek kopající do viru covidu s nápisem 'Spolu to dáme', který je parafrází původního motta během pandemie.
Víte ještě o nějakém dalším graffiti či jiné podobné malbě znázorňující naše hrdiny? Napište nám a my obrázek zařadíme do přiložené galerie.
Na téže stránce jako obrázky s graffiti najdete rovněž fotografie mnoha různých uměleckých předmětů souvisejících s S+H - od kreseb samotného Josefa Skupy, Rudolfa Brachtla či Radko Hakena, přes fotky pomníků a laviček až po nejrůznější sošky a sochy (kamenné, ale i ledové) či intarzované obrázky vytvořené nadšenými amatéry.
Při pátrání se musíme se vrátit do hluboké minulosti, konkrétně do roku 1967. V tomto roce totiž Divadlo S+H hostovalo nejenom v Německé demokratické republice, ale vydalo se rovněž přes oceán do zemí, kde v té době byli Spejbl s Hurvínkem neznámí. Soubor vycestoval na svůj dosud nejdelší zájezd v historii do několika států světa, konkrétně zavítal do Norska, Kanady, USA, Egypta a také Indie (viz přehled zahraničních turné). Ze všech zemí si přivezlo velké uznání, ale ne vždy probíhaly přípravy zahraničních cest hladce. To byl případ i zájezdu do Kanady a USA, který byl spojen s vystoupením na festivalech ve Waterloo v Ontariu a ve Washingtonu, a rovněž reprezentací naší vlasti na Světové výstavě EXPO v Montrealu. Československé úřady, které výjezdy v té době musely povolovat, tuto cestu zamítly, resp. odmítly souboru poskytnout dostatečné finanční krytí. To však Miloše Kirschnera a jeho devět kolegů od výjezdu neodradilo, a jak uvádí Pavel Grym v publikaci Klauni v dřevácích (1988), rozhodli se za velkou louži vydat de facto soukromě na vlastní náklady. Zájezd se i přes organizační útrapy nakonec podařilo realizovat a výdaje byly z velké části pokryty honorářem za natočení šesti půlhodinových programů pro kanadskou televizi CBC, které dohodlo vedení D S+H. Jak v rozhovoru pro Rudé právo, resp. jeho sobotní přílohu Haló sobota, v říjnu 1983 vzpomínal principál divadla, bylo to právě ono kanadské natáčení, které bylo jako první v historii televizních vystoupení S+H realizováno v barevném provedení (celý rozhovor je online dostupný na této stránce). Kanadská CBC existuje dodnes, a proto jsme se ní obrátili s žádostí, zda by bylo možné se k tomuto filmovému materiálu dostat. Pokud nám přijde pozitivní odpověď, v což upřímně příliš nedoufáme, čtenáře webu s ní samozřejmě seznámíme.
Pro úplnost dodejme, že během Světové výstavy EXPO67 soubor na kanadském území odehrál 18 představení v československém reprezentačním pavilonu a též na ostrově La Ronde. Posléze se divadelníci přesunuli do USA, kde odehráli v prestižním washingtonském Smithsonian Institution 22 vystoupení. Jak píše ve své knize Spejbl a Hurvínek... na nitkách osudu (2010) Denisa Kirschnerová, dobrodružství, ke kterému se Miloš Kirschner odhodlal, nakonec dobře dopadlo. Při návratu na pražské letiště přivítali úspěšné divadlo za přítomnosti televizních kamer právě ti političtí činitelé, kteří odjezdu D S+H bránili. O tomto cestovatelském dobrodružství, které nakonec dobře skončilo, včetně vzpomínek na první barevné televizní natáčení, se Miloš Kirschner kromě výše uvedeného rozhovoru svěřil také v interview „Amerika objevuje Spejbla a Hurvínka - soukromá komerční cesta“, jenž byl otištěn v Divadelních novinách č. 2/1967 a který je online dostupný zde.