Rubrika: fan web

Hurvínek se Spejblem toho v nedávné době stihli více než dost. Zavítali například do Paříže, kde sehráli dvě úspěšná představení, o kterých se zmínila i Česká televize v hlavní zpravodajské relaci Události. Více se o zájezdovém představení Le rendez-vous musical de Spejbl (Spejblovo hudební dostaveníčko) můžete dočíst zde. 18. května pak bylo na oficiálních facebookových stránkách D S+H zveřejněno krátké video Den paměti obětí krymsko-tatarského národa natočené při příležitosti tohoto pro krymské Tatary tolik významného dne. Zajímavou sondu do života Martina Kláska přinesl Petr Bělík v magazínu České televize Gejzír. Všechna tato videa najdete na našem webu v části Video.

Nelenili jsme ale ani my. Opět jsme aktualizovali naší diskografii, kdy jsme s pomocí fanoušků například doplnili obaly etiket k některým z již uvedených desek, ale výrazně jsme rozšířili i vlastní přehled nahrávek. Ten již čítá více než 400 titulů. Mezi nově přidané se řadí třeba neprodejné vzorkové desky s nahrávkou Znáte snad pana Spejbla?, Spejblova milostná bilance, Spejbl a Hurvínek - Zkoušení X, Silvestrovská scénka pro televizi, dále Skupovy Divadelní efekty, Rozhlasový přenos z divadla S+H nebo pod vydavatelstvím Esta vydaná oblíbená scénka Jak vzniká velké technické dílo, jež vyšla i na deskách značek Ultraphon a Supraphon.

Doplněna byla rovněž celá řada kompilačních výběrů, na nichž Spejbl s Hurvínek vystupovali. Jedná se nejenom o nejrůznější novodobé výběry vydané na CD či jako mp3, ale také starší gramofonové desky vydávané pod názvem „Pohádkové album“ (XIII, XII, XI, X, VII, V, IV - další výběry pod tímto označením VIII a VI již na webu byly uvedeny dříve), a dokonce několik MC kazet s mixem nejrůznějších pohádek (Pohádky (V) a Pohádky (VI)).

Etikety gramofonových desek jsou nově přidány například u propagačních nahrávek Kravička pana Spejbla a Hurvínek a tři mušketýři či Skupou namluvených titulů Spejblova milostná bilance a Hurvínkova píseň o slanečku vydané pod značkou Ultraphon.

Bohatší je i sekce plakátů. S laskavým svolením Divadla Spejbla a Hurvínka jsme do ní přidali dva nové přírůstky dosud na webu neuvedené. První z nich je plakát ke hře Hurvínek a přeslička (1984), druhým pak To je něco pro Hurvínka (1973). Němečtí organizátoři představení S+H vyslyšeli naší prosbu a zaslali nám plakáty k turné S+H pořádané u našich západních sousedů od roku 2013. Všechny tyto a mnohé další plakáty najdete zde.

Po nedávno přidaných plakátech jsme tuto sekci našeho webu znovu rozšířili o další přírůstky. Jde například o zajímavý plakát Josefa Skupy z roku 1981, jenž vydalo Ministerstvo kultury v nakladatelství Svoboda v edici Doba a osobnosti. Autoři jsou Hellebrand a Ing. Fingl. Neméně zajímavý je i plakát z časopisu Báječná školka (viz náhled) či plakát staršího, avšak blížeji neurčeného data, s názvem „Divadlo Spejbla a Hurvínka v Plzni“. Doplnili jsme rovněž několika zajímavých plakátů ze zahraničních cest Divadla Spejbla a Hurvínka, zejména německých plakátů s upoutávkami na představení.

Máte-li ve vašich sbírkách cokoliv, čímž byste mohli k dalšímu rozšíření a zkvalitnění obsahu webu přispět, uvítáme vaše příspěvky.

Divadelní hra Tajemství cirkusového klauna a jeho sedmi špagátů, která měla premiéru jeden den po Hurvínkových 40. narozeninách (tedy 3.5.1966), sice nepatří s pouhými 36 reprízami mezi ty stěžejní v tvorbě S+H, ale my se o ní zmíníme hlavně z důvodu, že se nám podařilo získat v elektronické podobě divadelní plakát k této dětské hře. Ten je asi dosti raritní, neb ho ve svém archivu nemá ani samotné Divadlo S+H. Plakát byl předmětem aukce na portálu Aukro, kde se vydražil za 1251 Kč. Stejně jako v případě ostatních divadelních plakátů z té doby je autorem grafiky Zdeněk Juřena. Plakát si spolu s dalšími můžete prohlédnout v naší galerii. Připomeňme pro zajímavost, že na stejné aukční stránce se nedávno vydražila reklamní gramofonová deska Kravička pana Spejbla z roku 1971 za neuvěřitelných 32.200 Kč. Jak nám však prozradil fanoušek seznámený s detaily této aukce, původní výherce odmítl cenu uhradit s tvrzením, že šlo o chybu Aukra. Deska tedy putovala jinému zájemci, který za ní zaplatil 12 tisíc korun.
Máte-li ve svých sbírkách nějaký předmět, který na našem fan webu schází, budeme rádi, když nám pošlete obrázky a připojený komentář a my ho na stránky zařadíme. Kontakt najdete zde.

Vydavatelství Českého rozhlasu Radiotéka stojí za vydáním šestice úspěšných CD s rozhlasovými nahrávkami Spejbla a Hurvínka. Nejprve to byly Hurvínkovy příhody 1 – 4, jenž vycházely v letech 2016 až 2019, nejnověji pak vyšla dvě CD s titulem Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého. Radiotéka podpořila prodeje cédéček pěkným plakátem, který se nám díky vstřícnosti vydavatelství podařilo v elektronické podobě získat, a my se tak s vámi o něj můžeme podělit.

Právě dnes si připomínáme nedožité 95. narozeniny druhého adoptivního otce Spejbla a Hurvínka Miloše Kirschnera. Kirschner se narodil 16. března 1927 v rodině úředníka v pražské Libni. Jeho tatínek byl nadšený amatérský loutkář a tak není divu, že malý Miloš tíhl k loutkám od dětství. Skutečné loutkové začátky však přišly až v pubertě pod otcovým vedením. V sále libeňské školy Na Korábě (dnes ZŠ Bohumila Hrabala) mluvil čtrnáctiletý Miloš celou řadu postav včetně populárního libeňského Kašpárka. Zde také došlo k prvnímu setkání se Skupou, který přišel navštívit Kirschnerova otce a při té příležitosti se poznal také s malým Milošem. Jejich cesty se protnuty až o několik let později znovu v roce 1951, kdy Kirschner posílil Skupův profesionální soubor, kam nastoupil po absolvování vojenské služby. Už od roku 1952 se Skupou alternoval hlavní role a v roce 1956 ho prof. Josef Skupa jmenoval svým nástupcem. O deset let později byl jmenován ředitelem divadla. Pod vedením Miloše Kirschnera se vyvíjel charakter dvojice loutek Spejbla a Hurvínka. Přijal tradici a současně přišel s inovacemi jevištními a tematickými. Na rozdíl od Josefa Skupy interpretoval své role i v cizích jazycích. Jeho zásluhou bylo, že se Spejbl s Hurvínkem vydali úspěšně do světa. Právě on dovedl Spejbla s Hurvínkem i v zahraničí z klubových scén až do vyprodaných operních domů. Natočil několik řad televizních Večerníčků, počet zlatých a platinových desek, které získal za audio nahrávky, je nevídaný. Za svou práci získal také řadu ocenění, mimo jiné národní umělec. Do posledních chvil pečoval o divadlo, což se negativně podepsalo na jeho zdravotním stavu. Zemřel 2. července 1996.
Více o Milošovi Kirschnerovi se lze dočíst v odkazu níže či na něj můžete zavzpomínat v pěkném televizním dokumentu Dřevěný mikrokosmos, který je dostupný online v archivu České televize.