Rubrika: fan web

Nouzový stav, který v České republice platí od 12. března 2020, bude mít velký dopad do příjmů divadel a dalších uměleckých souborů, které musely ze dne na den zavřít. Lidé však k této situaci nejsou lhostejní a tak vznikají nejrůznější projekty, jak mohou lidé svému oblíbenému divadlu, galerii, umělci či kapele finančně pomoci tuto nelehkou koronavirovou dobu ustát. I na našem webu jsme se o těchto iniciativách a jednotlivých možnostech zmiňovali (viz níže) a vyzývali fanoušky dřevěné rodinky k troše solidarity. Pokud chcete našemu milovanému Divadlu Spejbla a Hurvínka pomoci, máte v zásadě tři možnosti. Jednou z nich je na základě darovací smlouvy (ke stažení zde - soubor MS Word) poskytnout divadlu finanční dar převodem na jeho účet. Dalším způsobem je nenárokovat vrácení vstupného za zrušené představení, což je hlavním cílem výzvy Nevracej vstupenku, zachraň divadlo!.

Nyní vznikla další aktivita, kdy si máte možnost koupit virtuální, symbolickou vstupenku na představení s názvem NIC 2020, tedy na neexistující představení. Přidat se ke sbírce je strašně jednoduché. Vyberete si na GoOut kulturní instituci svého uměleckého souboru a ve virtuálním sále si klasicky koupíte vstupenku - od první VIP řady za 5 tisíc korun až po galerii za dvacku. Vybrané peníze pak budou předány dané instituci, na jejíž virtuální představení jste si vstupenku koupili. K této záchranné akci, která běží od 1. dubna až do 1. května, se zatím Divadlo Spejbla a Hurvínka nepřipojilo, ale třeba se tak ještě stane.

Novinkou však je zapojení Divadla S+H do projektu #kulturažije, který je společnou aktivitou internetové televize Mall a firmy Donio. Na webu mall.tv jsou k dispozici nejrůznější online představení s možností poskytnutí dobrovolného finančního příspěvku. Divadlo Spejbla a Hurvínka zde má založenu sbírku s příznačným názvem Peníze na dřevo!. Ke shlédnutí zde bude oblíbený dětský muzikál Jak s Máničkou šili všichni čerti, který vyšel i na audionosiči a v divadle patří k nejoblíbenějším hrám vůbec. Online představení startuje 2. dubna 2020 ve 14 hodin a shlédnout ho můžete pod tímto odkazem. Věříme, že se k jedné ze tří možností jak Divadlu S+H přispět připojíte! Děkujeme za podporu.

V úterý 16. března 2020 jsme si připomněli 93 let do narození druhého adoptivního táty Spejbla a Hurvínka Miloše Kirschnera. Právě při příležitosti nedožitých narozenin zveřejnil server naposlech.cz již třetí díl seriálu o zvukové historii naší dřevěné dvojice. Březnový díl mapuje začátky mladého Miloše Kirschnera v jeho audio tvorbě od jeho prvních nahrávek (první Kirschnerovou deskou je scénka z roku 1957 s názvem Čím bude Hurvínek) až po jeho vrcholné období v sedmdesátých letech, které je charakteristické skvosty z pera Františka Nepila jako například Tajenka pro Spejbla a Hurvínka, Hurvínek krmí ptáčky, Hurvínkova záloha na výplatu, Mléko, Peníze či Oldřich a Božena. Obdobné scénky stejného autora založené na neuvěřitelné hře se slovy najdeme i na LP desce Hovory u Spejblů. Celý díl si můžete spolu s ukázkami z audio tvorby vychutnat zde.

V roce 1966 přichází do divadla Helena Šáchová a díky její Máničce vzniká nová průlomová éra nejen ve zvukové historii S+H. Více se o ní dočtete 19. dubna, kdy si připomeneme devadesátiny Máničky a Žeryka.

Spejblova stovka je natolik významné jubileum, že si vyžádala i změnu grafiky, kterou se Divadlo Spejbla a Hurvínka prezentuje. Prvně jí mohli vidět Pražané a návštěvníci našeho hlavního města na reklamních plakátech, které jsou rozmístěné po celé Praze, nyní byl nový design použit na divadelní letáčky s programem. Ty lákají návštěvníky na divadelní představení, která se uskuteční od března do konce divadelní sezóny, tedy do června.

Kromě divadelního programu zde naleznete i pozvánky na nejrůznější akce, které se s oslavami Spejblova výročí budou pojit – ať už je to připravovaná výstava ve Ville Pellé (1.12. 2020 – 21.2. 2021), Dny otevřených dveří Divadla S+H (10. 5. 2020) či Klub Hurvajz neboli zážitkový klub pro fanoušky (březen 2020). A pochopitelně nechybí ani upoutávka na premiérové představení Hotel Spejbl, které by diváci měli mít možnost poprvé shlédnout 1. 10. 2020.

Letáčky si v tištěné podobě můžete vyzvednout například na pokladně divadla, v elektronické formě jsou dostupné buď na oficiálních stránkách Divadla Spejbla a Hurvínka.

V roce 2020 slaví legendární Divadlo Spejbla a Hurvínka řadu významných výročí. Spejbl má 100 let, Mánička se Žerykem 90, stejný počet roků bude divadlo profesionálním souborem, 75 let sídlí v Praze a právě dnes je 25 let v Dejvicích. Po celou dobu existence vznikaly vedle divadelních inscenací také zvukové záznamy, které ukazují nejen vývoj charakterů loutek, ale mapují také vlastně i audioknižní průmysl. Seriál s názvem Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie se věnuje právě nahrávkám Divadla Spejbla a Hurvínka. Právě dnes byl zveřejněn jeho druhý díl.

Celý druhý díl z tohoto dvanáctidílného cyklu včetně audioukázek, několika dobových fotografií si můžete přečíst, prohlédnout a poslechnout na webu www.naposlech.cz. Zde najdete odkaz také na první díl. Autorem tohoto seriálu je Kamil Fajmon.

Již nyní se můžete těšit na další díl. V něm se podíváme na začátky Miloše Kirschnera. Třetí díl bude zveřejněn v den jeho narození, tedy 16. března. A i tentokrát děkujeme Divadlu Spejbla a Hurvínka za laskavé poskytnutí obrazového materiálu.

Divadlo Spejbla a Hurvínka není jediné, které se rozhodlo uspořádat oslavné akce na počest stoletého výročí od uvedení loutky Spejbla na scénu. Jako první na Spejblovo výročí zareagovalo Muzeum loutek Západočeského muzea v Plzni, které připravilo venkovní výstavu v plzeňských Smetanových sadech. Výstava pojmenovaná 36 500 dní Josefa Spejbla na divadelní scéně mapuje změny, kterými během své stoleté existence pan Spejbl prošel. Ty jsou spíše kosmetické a patrné jsou zejména na jeho hlavě - různě se mu špičatěly uši, zkracoval nos, brada, ale díky minimální změně podoby ho dnes poznávají diváci všech věkových kategorií.

Postava pana Spejbla, která vstoupila do dějin českého loutkářství, se zrodila na konci roku 1919 v plzeňské dílně Karla Noska. Loutka byla vyřezaná dle návrhu Josefa Skupy, který jej načrtl na balicí papír. Sám Josef Skupa v programové brožuře Plzeňského loutkového divadla (1931) ke zrodu Spejbla uvedl: "Chtěl jsem vymyslet typ takový, který by nebyl nikým ze společenských tříd, ale jakýmsi extraktem všech. Aby byl výtažkem všeho ze všech, aby se v něm shrnovaly všechny směšnosti a slabosti všech lidí. Měl býti postaven jako protiváha ke Kašpárkovi, šlo mi o dialogy a situace, kde by ze zdánlivě povrchních psin vylézalo cosi podvědomě nabádavého, odsuzujícího i ironizujícího… Je to Spejbl, souhrn slabostí a směšností lidských". Vzestup a popularita Spejbla však nebyla vůbec jednoduchá. Už Spejblův samotný vzhled vyvolával rozpaky a diváci nejvíce vítali scény, ve kterých Spejbl dostával „na frak“. Dlouho také nemohl najít vhodného jevištního partnera, a tak až do roku 1926, kdy se mu postavil do cesty syn Hurvínek, vystupoval po boku dřevěných kolegů Kašpárka či Švejka, s nimiž si ale na scéně spíše konkuroval.

Autory výstavy jsou Tomáš Pfejfer z Muzea loutek Západočeského muzea v Plzni a Pavel Vašíček z Divadla Alfa. Potrvá do konce ledna 2020.

Reportáž České televize o této výstavě najdete zde.