nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: divadlo S+H
Podobně jako Spejbl s Hurvínkem má i Mánička za svou devadesátiletou historii několik generací "maminek". Tou úplně první byla Anna Kreuzmannová. Ve Skupově souboru mluvila nejprve Kašpárka, ale když jako partner S+H přestal vyhovovat, vytvořil na Skupovo přání Gustav Nosek loutku holčičky. Tu s několika pauzami mluvila Anna Kreuzmannová od roku 1930 až do roku 1943. Po ní následovala od roku 1946 až do roku 1967 Božena Weleková. Její hlasový projev Máničky byl již mnohem přirozenější, navíc paní Weleková byla i výborná zpěvačka. Mánička byla stále slušná, trochu udivená holčička, ale stala se stálou Hurvínkovou partnerkou.
Zmínit můžeme i to, že za Boženu Welekovou někdy zaskakovala Blanka Macková. Krátce po svém příchodu do Divadla Spejbla a Hurvínka převzala roli Máničky Helena Štáchová. Ta z ní udělala takovou Máničku, jakou známe dnes. Nejen, že jí přivedla Bábinku, takže i Mánička má konečně své útočiště, ale ustálila se i Mániččina podoba. Po dlóóóuhééé řadě různých vzhledů nakonec přetrvala dnešní brýlatá intelektuálka od Zdeňka Juřeny. Mánička je Hurvínkovým skutečně rovnocenným partnerem i oponentem. Po předčasném odchodu Heleny Štáchové před třemi lety adoptovala Máničku za svou Marie Šimsová. A to je Mánička dnes!
Neradi bychom zapomněli také na dlouhatánskou řadu tetiček a strýčků, kteří Máničce vdechli život přes loutkářské vahadlo. V prvních letech se vahadlo často předávalo z ruky do ruky, ale jakmile se postava Máničky ustálila, přivlastnila si vlastního vodiče. U vahadla se tak vedle maminek, protože všechny maminky byly zároveň zdatnými loutkářkami, objevila i celá řada excelentní loutkářů "vodičů". Když budeme jmenovat, bude to velmi nespravedlivé, ale jmenujme alespoň Jana Klose, Luboše Homolu, Reného Hájka, a v posledních letech se o Máničku stará Květoslava Plachetková a především Michaela Jandlová.
Milá Máničko všechno nejlepší!
Nejvíce současná omezení poznamenají grandiózní setkání, které se mělo konat již tento měsíc v pražském Paláci Lucerna. Toto setkání za účasti mnoha gratulantů z řad známých osobností se z původního termínu 23. dubna 2020 posune buď na září, nebo dokonce hrozí, že se neuskuteční vůbec. Je to smutné, ale pan Spejbl to jistě přijme s pochopením. Do zpěvu mu není ani při pomyšlení, že i jeho oslavná výstava ve Ville Pellé vezme za své, ale naštěstí ne úplně. Pouze se přesune z krásného prostředí novorenesanční galerie do neméně líbivých a moderních prostor Divadla Spejbla a Hurvínka. A konečně dlouho připravovaný Klub Hurvajz, který se měl rozjet na Josefův svátek, se taky posune. Ale jen do doby, než se aktuální zákazy rozvolní a budou se moci zase lidé scházet tak, jak tomu bylo dřív. Milé to není, ale co se dá dělat, říká si v duchu pan Spejbl. Koneckonců, je to velezkušený a světem protřelý chlapík zvyklý na ledacos, takže podobné nepříjemnosti ho nemohou zase tak moc rozhodit. A jak ho známe, jistě už v hlavě spřádá plány na to, že si to vrchovatě vynahradí, až bude slavit dvoustovku. Těšte se, oslavy budou o to velkolepější! :-)
Divadelní a další umělecké aktivity se v době uzavření divadel kvůli pandemii koronaviru přesouvají na internet. Právě o tom byla reportáž odvysílána v hlavních zprávách TV Prima. Reportáž si můžete v čase 27 minut pustit zde.
Možná jste zaznamenali, že Spejbl a Hurvínkem vystoupili včera v živém přenosu koncertu Kapka naděje, který odvysílala TV Prima. Pokud jste to nestihli, můžete se podívat na záznam. Odkaz na něj najdete spolu s desítkou dalších televizních pořadů na této stránce.
Závěrem už jen dovolte popřát vám všem krásné a pohodové Vánoce a úspěšný start do Nového roku 2020, v němž pan Spejbl oslaví významné jubileum.