nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: divadlo S+H
Jak pan Spejbl, tak i paní Kateřina na sobě mají historické kostýmy a scéna za nimi připomíná středověké stavení. To by mohlo vést k úvaze, že jde o výjev ze hry Hurvínek a lupiči, v níž Hurvínek s ostatními členy dřevěné rodinky zůstanou uvězněni na hradě, který se rozhodnou vykrást vychytralí zlodějíčci. Ano, čtete správně, oblíbená audionahrávka Hurvínek a lupiči se měla dostat i na divadelní prkna. Stejně jako v případě audiopříběhu mělo mít o zlodějskou a současně i strašidelnou komedii, kterou prožívá Spejblovic rodina na starém hradu. Hru měla zpestřit nejen dvojice lupičů, ale i sbor skotačivých strašidýlek. Pro časovou tíseň a hereckou náročnost byla však hra odložena a zkrácený text později vyšel využití na LP desce. K realizaci divadelního provedení, které bylo naplánované na konec května 1976, však nikdy nedošlo. Škoda, že?
Ale správná odpověď na naší otázku je jiná – jde o fotku ze hry V Praze je blaze určené dospělému publiku, která měla premiéru 24.6.1981. Autoři textu – Miloš Kirschner a Jiří Středa – se velkorysým a výpravným způsobem za pomoci padesáti loutek převážně varietního typu obraceli do minulosti, současnosti a dokonce i předjímali budoucnost. Nosným dějovým motivem byl Spejblův konflikt s kartářkou, která předpovídá Spejblovi úspěch, pokud třikrát neprokleje svůj velkopanský frak, který si na její výzvu z její bohaté garderoby sám vybral. Řadou mluvených, zpívaných a hudebních scén se pak rozvíjí částečně pravdivá, částečně groteskně zkreslená historie D S+H od setkání Spejbla se Švejkem a éry plzeňských kabaretů přes zrození Hurvínka, dobu krize a nástup fašismu až po radostné poválečné "divadlo národů", období schematismu a současné úvahy, jak dál.
Do Litvy poprvé, a do dnešních dnů zatím i naposledy, Hurvajz zavítal před dlouhými 89 lety, kdy současně vycestoval i do dalších dvou pobaltských států: do Lotyšska a Estonska. Pro Hurvínka tedy půjde o druhou litevskou zkušenost, pro Máničku, která se zájezdu v roce 1935 neúčastnila, a její tehdejší interpretka Anna Kreuzmannová na toto rozhodnutí reagovala odchodem ze souboru (byť dočasným), půjde o premiéru. Ačkoliv bez Máničky, jednalo se tehdy o první opravdové zahraniční turné, a to navíc do oblasti, s níž nebyly žádné zkušenosti a kde loutkové divadlo prakticky neznali.
Jak píše ve své knize Národní umělec Josef Skupa Jan Malík, zájezd to byl po umělecké stránce opravdu povedený a znamenal mimořádný ohlas, ale skončil neslavně ekonomicky: „Zájezd, kterého se jako host desetičlenného souboru zúčastnil také 23letý Jiří Trnka vyzněl přímo bouřlivými ovacemi, znamenitě posloužil propagaci české divadelní kultury - ale co naplat, finančně skončil schodkem, pro jehož úhradu ne měla československá úřední místa pochopení. Není divu, že Plzeňské loutkové divadélko - s výjimkou jednodenního zájezdu do Vídně v roce 1936 - po těchto zkušenostech se rozpakovalo znovu podstoupit takové riziko, třebaže o svůdná pozvání nebylo nouze.“.
Pavel Grym v publikaci Klauni v dřevácích k tomuto měsíc dlouhému zahraničnímu turné připojuje: “Skupův soubor vyjel na sever po vlastní ose 19. května a vrátil se do Plzně 18. června 1935. Zájezd obsáhl Kaunas a Klajpedu v Litvě, Rigu v Lotyšsku, Tallin, Paernu a Tartu v Estonsku; s vystoupením na čs. Vyslanectví v Rize bylo uvedeno celkem 25 představení. Ze zájezdového programu byla pak pro domácí potřebu sestavena dětská a večerní verze pořadu Hurvínek na Baltu, který vyplnil repertoár domácích zájezdů nejen do konce sezóny 1934/35, ale i celou následující sezónu. 315 repríz (156 pro děti, 159 pro dospělé) ukázalo desetitisícům československých diváků, čím čeští loutkáři v pobaltských republikách tolik zaujali, a přineslo reprezentativní výběr toho, co loutky dovedou.“
Současní loutkáři tak mají na co navazovat a zcela jistě litevské diváky oslní stejně jako před téměř devadesáti lety profesor Skupa s jeho kolegy.
Zápletka však zůstává stále stejná: Stejně jako před padesáti lety, i nyní se pan Spejbl pouští do skládání muzikálu, který ho má zbavit dluhů. V přízračné atmosféře pařížské mansardy, která je svědkem Spejblových tvůrčích muk, nechybí upírobijec Hurvínek, podnikavá nymfoMánička, pes baskervilský alias Žeryk a paní Kateřina, která svede boj o Spejblovu přízeň s francouzskou dekadentní zpěvačkou Poulet. A když se k nočnímu životu probere i hrabě Drákula, je o zábavu postaráno.
Pokud všechno vyjde jak má, nového uvedení se diváci dočkají poprvé snad už 31. května 2024.
„Město Plzeň je významným bodem na české i světové loutkářské mapě. Svou uměleckou kariéru tu zahájily takové osobnosti jako Jiří Trnka a Josef Skupa. Druhý jmenovaný zde založil první profesionální loutkové divadlo v České republice. Dnes v Plzni sídlí nejen špičkové loutkové Divadlo ALFA, ale i mnoho dalších pozoruhodných loutkářských skupin. Skupova Plzeň je přirozenou platformou českého loutkářství a je nám ctí, že můžeme tento nejstarší český festival profesionálních divadel již bezmála 60 let pořádat,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.
Skupova Plzeň se poprvé uskutečnila v roce 1967 jako slavnostní akce k výročí Josefa Skupy. „V soutěži se snažíme představit tu nejinspirativnější a žánrově co nejrůznorodější tvorbu v rámci oboru, kterou je možné v Čechách a na Slovensku sledovat v období dvou let. A to v kontextu zahraničních trendů. Festival je důležitý také jako výběrová přehlídka pro dramaturgy místních, a hlavně zahraničních festivalů,“ uvedla dramaturgyně Skupovy Plzně Petra Kosová.
Předprodej vstupenek začíná už 2. května v 9 hodin prostřednictvím systému Plzeňská vstupenka. Kompletní program najdete na webu festivalu Skupova Plzeň.