Rubrika: nahrávky

Supraphon na konci června resp. na začátku prázdnin vydá další dvě remasterované nahrávky se Spejblem a Hurvínkem. Tou první, která půjde do prodeje již v pátek 28.6., je třetí pokračování reklamních scének - Reklama ...vážně!? 3. Na této kompilaci najdeme hned čtyři propagační snímky s našimi hrdiny, ne všechny jsou však v digitálním formátu vydány poprvé. Prvním je Skupova upoutávka na film Všudybylova dobrodružství z roku 1936. Ta již byla vydána na CD výběru nejlepších Skupových scének "Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy 5". Druhou je scénka Hurvínek chce vyhrát z roku 1958, která je však na kompilaci špatně pojmenována jako Spejblův sběr II. Třetí je pak doposud znovu nevydaný snímek Spejblovo prohlédnutí (pro Svaz požární ochrany) Kirschnerem nahraný v roce 1959 a jako poslední je na výběr zařazena scénka z roku 1960 Hurvínek a tři mušketýři, kterou pod názvem Co je to Gasconěc? Supraphon znovu vydal již na v roce 2017.

První červencový týden pak Supraphon uvolní do prodeje digitalizovanou LP desku Hurvínek im Traumland, která byla na LP desce vydána v roce 1983. Jen pro úplnost dodejme, že jde o německou verzi nahrávky Hurvínek v říši snů. Na rozdíl od české LP verze v ní ale neuslyšíme excelovat Miloše Kopeckého, jenž v české verzi této původně divadelní hry namluvil hned několik postav (vyprávěč, Bumbum, oddávající úředník, příslušník VB, námořní kapitán). Současně jistě není bez zajímavosti, že česká verze na své znovuvydání v digitální podobě zatím stále čeká.

Detaily najdete v aktualizované diskografii.

Supraphon včera uvolnil do digitálního prodeje další kompilační nahrávku z cyklu Smích prodlužuje život. Jde již o sedmé pokračování výběru humorných povídek a scének, na kterém najdeme i jednu nahrávku se Spejblem a Hurvínkem. Z počáteční radosti se však záhy vyklubalo zklamání, neboť Supraphon na něj pod názvem Spejblův sběr znovu zařadil stejnou nahrávku, jako se počátkem roku objevila na výběru Reklama ...vážně!? 2, tehdy však pojmenovanou Hurvínek chce vyhrát (reklama pro Sběrné suroviny). Nutno však podotknout, že chyba vznikla zřejmě již v lednu, kdy byla nahrávka „Spejblův sběr“ mylně označena názvem „Hurvínek chce vyhrát“.

Obě zhruba tříminutové scénky vznikly v roce 1958 a byly v minulosti vydané na téže reklamní gramofonové desce a pojí je i to, že je napsal stejný autor - Josef Barchánek. Ale zatímco scénka „Hurvínek chce vyhrát“ je propagačním snímkem na losy, „Spejblův sběr“ sloužila k propagaci sběru papíru. Nahrávka s názvem „Hurvínek chce vyhrát“ pojednává o Hurvínkových tužbách pořídit si rozličné výdobytky tehdejší doby jako například vůz Spartak, ze kterého postupně přes motocykl slevuje na snění o televizoru, stanu či fotoaparátu. Spejbl mu oponuje nedostatkem financí, na což Hurvínek reaguje možností vyhrát v loterii na los.

Nahrávka Spejblův sběr byla tedy v digitalizované podobě vydána Supraphonem již dvakrát, nahrávka Hurvínek chce vyhrát zatím ne. Objevila se však v celé délce v Českém rozhlasu ve vysílání pořadu Padesátník 16.3.2008. Odkaz na něj najdete na našem webu v sekci Audio/Rozhlasové pořady a rozhovory.

Detaily najdete v aktualizované diskografii.

Dočkají se letos příznivci Spejbla a Hurvínka nového audio příběhu? Podle nedávno publikované výroční zprávy Divadla Spejbla a Hurvínka, kde se mj. píše o divadelních plánech na tento rok, by v srpnu mělo konečně dojít k natočení toužebně očekávané nahrávky, která zatím nese pracovní název Taťuldo, zhasni. Tato informace není sama o sobě nijak nová, neboť o tom, že D S+H plánuje natočit nový příběh z cyklu o báječných vynálezech, se mluví a píše již delší dobu (taktéž na našich stránkách jsme se tomu věnovali). Připomeňme, že poslední, skutečně novinkové CD s názvem Hurvajz, vyžvejkni se! vyšlo v roce 2015. Pokud se tedy na podzim nové nahrávky opravdu dočkáme, bude to po dlouhých čtyřech letech, což je nejdelší tvůrčí pauza v novodobé historii nahrávání Hurvínkových audio příběhů. Nutno však dodat, že plány do jisté míry "narušila" nečekaná, ale zato velmi radostná událost v podobě mateřství současné interpretky Máničky a Kateřiny paní Marie Šimsové.

Totéž platí o novém nastudování hry Past na Hurvínka, která měla mít obnovenou premiéru rovněž již vloni. Podle výroční zprávy se předpokládá, že zkoušky budou probíhat o letošních divadelních prázdninách s tím, že premiéra by měla být s příchodem nové divadelní sezóny. Hra z pera Miloše Kirschnera a Vladimíra Straky byla jako novinka uvedena v roce 1971 a úplně poprvé se v ní divákům představila nejmladší z naší pětice loutek - Kateřina Hovorková alias Bábinka. Past na Hurvínka je jeden z nejoblíbenějších titulů v historii D S+H a také proto se v roce 1975 hra dočkala vydání v audio podobě. Příběh vyšel jak na LP desce a MC kazetě, tak i po revoluci v mírně zkrácené verzi na CD a v loňském roce pak také jako kompletní re-edice v mp3. Tato hra právem patří do tzv. "Zlatého fondu" a je moc dobře, že po původních hrách určených dospělému publiku se na repertoár dostane i starší představení určené dětem.

Z výroční zprávy rovněž plyne, že Divadlo S+H se nechystá nastudovat pouze tuto hru, ale i další dvě z této známé trilogie, tedy Mánička v pasti a Žerykova past. Pokud by k tomu opravdu došlo, jednalo by se o skutečně brilantní počin a současně i o premiéry, neboť tyto dva příběhy nikdy na divadelních prknech diváci neměli možnost vidět.

Plány jsou to více než zajímavé, nechme se překvapit, jak to s nimi ve skutečnosti dopadne. A jakou starší hru ze Zlatého fondu byste rádi v divadle rádi viděli vy?

Jaká gramofonová deska byla v dosavadní devadesátileté historii vydávání mluveného slova se Spejblem a Hurvínkem úplně tou první? To je otázka, kterou si jistě někdy položil úplně každý, kdo má audio příběhy s Hurvínkem a jeho taťuldou Spejblem v oblibě. Odpovědět na ní se snaží i náš web v chronologicky řazeném seznamu nahrávek. Námi uváděná informace se ale liší od té, která byla zveřejněna na únorové tiskové konferenci Divadla Spejbla a Hurvínka, během níž bylo slavnostně pokřtěno nejnovější supraphonní kompilační album "Hurvínkův kouzelný gramofon" vydané právě jako připomínka devadesát let trvající spolupráce S+H s tímto vydavatelstvím resp. jeho předchůdci.

Jak to tedy vlastně je? Zatímco v přehledu na našem fan webu uvádíme, že prvně měli posluchači hlas Josefa Skupy v rolích Spejbla a Hurvínka možnost slyšet na šelakové desce Spejbl u radia, tisková zpráva divadla, stejně jako booklet k zmiňovanému CD, pracuje s verzí, že první Skupovou nahrávkou byly parodické písničky Sonny boy a Maminko, mámo a Pohádka o chcíplé vodě.

Nejedná se však o rozporné informace, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale pouze o použití odlišného kritéria při posuzování. A tak zatímco my pracujeme s datem vydání desky definovaného matričním a katalogovým číslem, Supraphon svou informaci zakládá na době nahrávání. Navíc do přehledu pravděpodobně nezapočítal nahrávky, které vyšly u vydavatelství His Master's Voice (což je případ právě desky Spejbl u rádia), které se na rozdíl od značek Esta a Ultraphon neřadí mezi předchůdce dnešního Supraphonu. Jen pro doplnění, značka His Master's Voice byla československou pobočkou anglické firmy The Gramophone Company Ltd.. Gramofonové desky se natáčely v Praze a československé pobočce tehdy šéfoval Karel Hašler. Pod His Master’s Voice natočil Josef Skupa pět Hurvínkových desek.

Jak se můžeme dočíst na webu Panáček v říši mluveného slova od konce roku 1929 organizovalo nově založené zastoupení německé gramofonové firmy Ultraphon pro ČSR natáčení původních českých snímků v berlínském ústředí Ultraphonu. Dělo se tak pod pražskou společností Ravitas. Od počátku roku 1930 se české snímky pro tuto etiketu, včetně Skupových, natáčely již v Praze na přenosné nahrávací aparatuře, s níž přijížděli němečtí technici. Do poloviny roku 1931 se gramodesky značky Ultraphon zpracovávaly a lisovaly v Berlíně.

Parodické písničky, které spadají právě do tohoto berlínského období, byly dle informací Supraphonu natáčeny v červnu roku 1929 (Supraphon u nich jako datum dokončení uvádí 3.6.1929), svého vydání na gramofonové desce se ale dočkaly zřejmě až v červenci 1930 (byť v jiných materiálech i Supraphon uvádí rok vydání 1929). Totéž platí i o dalších nahrávkách, včetně zmiňované Pohádce o chcíplé vodě, u nichž je jako datum vydání uváděn 31. červenec 1930. Oproti tomu scénka Spejbl u radia byla nahrána podle dochovaných záznamů „až“ 6.6.1929, ale z důvodu nižšího matričního i katalogového čísla (AM 2117) přisuzujeme prvenství jí. Je samozřejmě možné, že matriční čísla nebyla deskám přidělována přesně podle skutečného data vydání, ale z minulosti víme, že ani archivní záznamy Supraphonu nejsou ve všech případech vždy stoprocentně přesné.

Kdo ale ví, možná, že to bylo všechno trochu jinak a pravdu se nikdy přesně nedozvíme. Řekněte ale sami, nemá toto malé tajemno i své kouzlo? :-)

Supraphon jde ve svém archivu stále hlouběji a hlouběji. V případě scének a desek se Spejblem a Hurvínkem to znamená, že nabízí k prodeji nahrávky, jejichž znovuvydání se buď z různých důvodů delší dobu bránil, nebo je prostě jen neměl digitalizované. To je zřejmě případ i scénky pojmenované "Hurvínek a Spejbl - Taťuldo", kterou Supraphon zařadil na nejnovější výběr Smích prodlužuje život! 6. Pod nic neříkajícím názvem se skrývá čtrnáctiminutový rozhovor Spejbla a Hurvínka, který pro československý rozhlas v únoru roku 1950 natočil ještě Josef Skupa. Ani skutečným znalcům tvorby S+H tato scénka nepřijde podle ukázky na webu Supraphonu (album vychází až 22. března 2019) povědomá, jedná se tedy do jisté míry o určitou raritu a svým způsobem i "novinku". Zřejmě ani vydavatel přesně neví, jak se scénka původně jmenovala, proto ji na výběr zařadil pod tímto neutrálním názvem.

Detaily najdete v aktualizované diskografii.