nejstarší z 1.5.2004
Rubrika: nahrávky
Jak to tedy vlastně je? Zatímco v přehledu na našem fan webu uvádíme, že prvně měli posluchači hlas Josefa Skupy v rolích Spejbla a Hurvínka možnost slyšet na šelakové desce Spejbl u radia, tisková zpráva divadla, stejně jako booklet k zmiňovanému CD, pracuje s verzí, že první Skupovou nahrávkou byly parodické písničky Sonny boy a Maminko, mámo a Pohádka o chcíplé vodě.
Nejedná se však o rozporné informace, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale pouze o použití odlišného kritéria při posuzování. A tak zatímco my pracujeme s datem vydání desky definovaného matričním a katalogovým číslem, Supraphon svou informaci zakládá na době nahrávání. Navíc do přehledu pravděpodobně nezapočítal nahrávky, které vyšly u vydavatelství His Master's Voice (což je případ právě desky Spejbl u rádia), které se na rozdíl od značek Esta a Ultraphon neřadí mezi předchůdce dnešního Supraphonu. Jen pro doplnění, značka His Master's Voice byla československou pobočkou anglické firmy The Gramophone Company Ltd.. Gramofonové desky se natáčely v Praze a československé pobočce tehdy šéfoval Karel Hašler. Pod His Master’s Voice natočil Josef Skupa pět Hurvínkových desek.
Jak se můžeme dočíst na webu Panáček v říši mluveného slova od konce roku 1929 organizovalo nově založené zastoupení německé gramofonové firmy Ultraphon pro ČSR natáčení původních českých snímků v berlínském ústředí Ultraphonu. Dělo se tak pod pražskou společností Ravitas. Od počátku roku 1930 se české snímky pro tuto etiketu, včetně Skupových, natáčely již v Praze na přenosné nahrávací aparatuře, s níž přijížděli němečtí technici. Do poloviny roku 1931 se gramodesky značky Ultraphon zpracovávaly a lisovaly v Berlíně.
Parodické písničky, které spadají právě do tohoto berlínského období, byly dle informací Supraphonu natáčeny v červnu roku 1929 (Supraphon u nich jako datum dokončení uvádí 3.6.1929), svého vydání na gramofonové desce se ale dočkaly zřejmě až v červenci 1930 (byť v jiných materiálech i Supraphon uvádí rok vydání 1929). Totéž platí i o dalších nahrávkách, včetně zmiňované Pohádce o chcíplé vodě, u nichž je jako datum vydání uváděn 31. červenec 1930. Oproti tomu scénka Spejbl u radia byla nahrána podle dochovaných záznamů „až“ 6.6.1929, ale z důvodu nižšího matričního i katalogového čísla (AM 2117) přisuzujeme prvenství jí. Je samozřejmě možné, že matriční čísla nebyla deskám přidělována přesně podle skutečného data vydání, ale z minulosti víme, že ani archivní záznamy Supraphonu nejsou ve všech případech vždy stoprocentně přesné.
Kdo ale ví, možná, že to bylo všechno trochu jinak a pravdu se nikdy přesně nedozvíme. Řekněte ale sami, nemá toto malé tajemno i své kouzlo? :-)
Detaily najdete v aktualizované diskografii.
Kompilační album Hurvínkův kouzelný gramofon s 13 scénkami vychází 8. března 2019 na CD i jako mp3/flac. Detaily najdete v aktualizované diskografii.
Detaily najdete v aktualizované diskografii.
Původní LP album pod katalogovým číslem 1 18 2048 a totožným názvem vydal Supraphon poprvé v roce 1977. Několik scének z něj bylo použito na různých kompilačních CD albech (např. S+H 13 - Hurvínek skloňuje kočku či S+H 31 - Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl), v původní podobě vychází tento titul digitálně poprvé.
Detaily najdete v aktualizované diskografii.