Nové nastudování slavného swingového horor muzikálu pro dospělé. Pan Spejbl se - stejně jako před čtyřiceti lety - opět pustí do skládání muzikálu, který ho má zbavit dluhů. V přízračné atmosféře pařížské mansardy, která je svědkem Spejblových tvůrčích muk, nechybí upírobijec Hurvínek, podnikavá nymfoMánička, pes baskervilský alias Žeryk a paní Kateřina, která svede boj o Spejblovu přízeň s francouzskou dekadentní zpěvačkou Poulet. Jak vše dopadne, když se k nočnímu životu probere i žoviální hrabě Drákula?
Autorkou textu i písní byla rozhlasová režisérka a autorka (jedna z iniciátorů vzniku Járy Cimrmana) Helena Philippová. Její dialogy jsou svěží, jemně sarkastické a stejně kvalitní jsou i písňové texty. Představení skvělou hudbou à la Broadway opatřil Ivan Štědrý a nahrál ji velký orchestr Václava Zahradníka.
V roce 2021 bylo toto divadelní představení zfilmováno pro internetovou platformu Dramox a týž rok také pro virtuální realitu pro projekt Brejlando.
31. května 2024 proběhlo první uvedení v interpretaci Martina Trechy a Jany Mudrákové.

Spejbl s Drákulou po čtyřiceti letech
S velkou slávou uvedl režisér Martin Klásek do Divadla Spejbla a Hurvínka obnovenou premiéru "swingového horor muzikálu pro dospělé" Spejbl versus Drákula. Před čtyřiceti lety napsala hru Helena Philippová, hudbu a písničky k ní složil Ivan Štědrý. Helena Štáchová přenesla text přes čtyři desetiletí s noblesou paní ředitelky, která se rozhodla čas od času vrátit na jeviště tituly z tzv. Zlatého fondu Divadla S + H, například Dějiny kontra Spejbl. Premiéru věnovala osmdesátinám autora hudby, a také jubileím a narozeninám spletitě rozvětvené rodiny Kirschnerů a Štáchových.
Divadlu pomohly Dejvice. Hraje se hned naproti Semaforu, který majitelé nemovitostí také vytlačili ze středu Matičky Stolice Stověžaté. A hraje se už pro pátou generaci dětí i věrných rodičů. Od roku 1930, v Praze pak hned po válce.
Paní Kateřinu a fatální Poulet Noir hraje Helena Štáchová a Hurvínka Spejbla a Drákulu Martin Klásek. Žerýka Ondřej Lážnovský. A marionety asi na patnácti nitích, aby i očima koulet mohly, četa loutkovodičů, jeden/jedna šikovnější než druhý/druhá.
Štáchové se povedly inovace s odkazy na polistopadovou řadu muzikálů, nejlépe ta se "šumařem na střeše". S jemnou ironií k oněm českým, dost pokulhávajícím za Broadwayí i za West Endem. Proč by se o tvůrčích mukách jejich autorů nemohli zmínit právě u Spejblů, vlastně tatík osobně, když dluhy za elektřinu se rozhodl umořit pilnou muzikálovou tvorbou. Z Máničky se v tom střetu s temnými mocnostmi stane Nymfománička, z paní Kateřiny neodolatelná wampkonkurentka černé krásky, z Hurvínka v boji s upíry česnekový hrdina a ze Žeryka pes baskervillský. Pamětníci slzeli, kritičky přišly kvůli věnečkům a rakvičkám, a budiž výzvou: Spejbl versus Drákula vůbec nejsou jen pro dospěláky.
Autor: Jiří P. Kříž, 15.10.2014, zdroj: Právo

Když dva dělají totéž aneb horor po letech
Po čtyřiceti letech uvedli ve středu 8. října v Divadle Spejbla a Hurvínka obnovenou premiéru muzikálu Spejbl versus Drákula. V době kdy vznikl, byl muzikál v naší zemi v plenkách, takže si tato parodie s hudbou Ivana Štědrého získala velkou oblibu a záhy byla ve skvělém provedení členů Divadla S+H a orchestru Václava Zahradníka se sborem Lubomíra Pánka vydána na gramofonové desce.
Vím, že srovnávat zkrácenou verzi z gramofonové desky a verzi divadelní, není zcela fér. Nechci se zabývat hudebním nastudováním, to může nejlépe posoudit sám autor hudby Ivan Štědrý, který v sále na obnovené premiéře seděl, a s ním mnoho dalších hudebních znalců i pamětníků původního uvedení. Dovolím si srovnat pouze mé očekávání, které navnadila znalost zmíněné nahrávky a textu z přebalu LP. Na něm totiž Pavel Grym uvádí, že Helena Philippová napsala pro Divadlo Spejbla a Hurvínka laskavou parodii hororu a muzikálu, satiru, která se vrací k původní tradici postavy Spejbla, který začínal svou kariéru u prof. Skupy jako zpěvák pikantních šansonů a spolu s Hurvínkem se pěvecky a muzikantsky producírovali v dlouhé řadě revue a frašek se zpěvy.
Přiznám se, že jsem byl zvědav, jakým směrem se vydá současná úprava, kterou, jak píše její autorka Helena Štáchová, si vyžádal čas. Půjde po linii satiry současných autorů, parodie hororů nebo zvolí kritiku přebujelosti současných muzikálů?
V přívalu zbytečných slov ve formě hospodských vtípků, záměn slov jako polila–poblila, narážek na lifting či život důchodců se však žádný záměr poznat nedal. Zůstal mi jen velký otazník. Bylo nutné původní text autorsky aktualizovat?
Očekával jsem, že u Spejblů půjdou ke kořenům svých postav, k nějaké hlubší myšlence. Nesplněným náznakem byla loutka Máničky podobná Madoně nebo výjevy v přední části jeviště, které se snažily o loutkové glosy známých muzikálů. Bohužel zůstalo pouze u náznaků, které žádné zásadní téma nepřinesly, stejně jako promítání obrazů na zadním plátně. Například marihuany při zpěvu „květinové Máničky“.
Potěšení z toho, že ještě někdo umí zahrát javajkou (houslová kreace Spejbla na střeše) nebo slušně vodit marionety, bylo pro mne jako diváka, který se těší na osvědčený kus, málo. Snad někdy příště.
Autor: Michal Drtina, 12. 10. 2014, zdroj: Loutkář

Divadlo S + H mělo i při dalším výběru hry ze svého archivu šťastnou ruku. Na jeviště se tak po čtyřiceti letech dostal muzikál, který má zajímavý příběh, vtipné dialogy a také líbivé písně, jež jsou v některých případech (zejména závěrečný song zpěvačky Poulet) až šansonového charakteru. H. Štáchová navíc text mírně upravila, aby více rezonoval s dneškem, J. Škorpík se zase postaral o nové uchu lahodící hudební nastudování. Jak M. Klásek, tak H. Štáchová propůjčili svým svěřencům přiměřeně profesionální zpěv, takže vznikla příjemná inscenace, na niž mohou zajít klidně i starší děti.
Autor: Jiří Landa, 16.10.2014, zdroj: www.i-divadlo.cz

Ze záznamu, ale přesto nádherně explozivní, bravurně zvládnutý muzikál, který má paradoxně živější postavy a dialogy, než kdejaká muzikálová scéna, a že mnohdy i zapomínáte, že jste v Čechách na marionetovém divadle. Klobouk dolů před loutkářským umem! Jediné, co mě jako důvěrného znalce původní nahrávky zaráželo byl fakt, že těžila více z Kirschnerovi choleričnosti, kdežto Klásek hraje Spejbla, který propadl šílenství, daleko klidněji a pak některé pasáže působí přespříliš rozvlekle. I tak, přestavení neztrácí drive a úžasný zápal a divákovi nedovolí vydechnout. Víc takových kusů.
Autor: Jára Tým, 28.7.2023, zdroj: www.i-divadlo.cz

Uslyšet dobře známé melodie hlasů živě je nostalgicky lákavé a zároveň plné obav, jestli to nebude spíš zklamání. Myslím, že by i zarputilý konzervativec při prvních replikách pookřál. A to i díky původní a nestárnoucí hudbě. Pro mě byla zbytečná aktualizace v textu, ale chápu, že to je nutné. Naprosto mě nadchla vynalézavost loutkářského světa, že bych si hned zašla na nějaké další představení.
Autor: Karla Červenková, 25.10.2019, zdroj: www.i-divadlo.cz

Že to ale ti dřevění loutkoví braši svedou skvěle roztočit, panečku! Hned mě napadá několik jejich poněkud prkenných živých kolegů z pražských muzikálových scén, kterým by prospělo zavítat do Dejvic na přiučenou.
Autor: Helena Grégrová, 25.2.2016, zdroj: www.i-divadlo.cz