Rubrika: fan web

Tento fan web je určen a otevřen všem milovníkům naší dřevěněné rodiny. Jsme proto rádi, že se do jeho tvorby zapojují i další fanoušci, než jen hlavní správce webu. Jedním z takových příspěvků je i polemika Kamila Fajmona, v níž vyjadřuje názor na obsáhlou analýzu Luďka Horkého rozebírající Divadlo Spejbla a Hurvínka, která vyšla v posledním čísle časopisu Loutkář.

Luděk Horký je český divadelní režisér, dramaturg a manažer vývoje centra dramaturgie tvorby pro děti a mládež České televize, externí pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zaměřením na teorii a historii dramatického umění pro děti, místopředseda českého národního střediska nevládní organizace ASSITEJ (světová organizace divadel pro děti a mládež) a člen Dramaturgické rady PerformCzech Institutu umění/Divadelního ústavu Praha.

Autor se zamýšlí nad pozicí divadla v oblasti hledání nových tvůrčích postupů, tvrdí, že Hurvínek je opředen mnoha mýty od izolace přes absenci ve hledání nových autorů až po tvrzení, že Helena Štáchová "divadlo zakonzervovala do přeslazeného kompotu zábavně vzdělávacích programů, jednoduchých didaktických hříček bez ambice provokovat a zlobit“. Analýza volá po satiře, touží po Spejblovi, který se v dobách 50. - 80. let stával jádrem příběhů a stýská si, že dnes se Spejbl objevuje převážně na začátcích a koncích jednotlivých inscenací. Hurvínek s Máničkou jsou hlavními hybateli děje, což dokládá na Mikiho vzhlédnutí se v Disneyovkách, kterým se Hurvínek v současném repertoáru víceméně podřizuje. Analýza je s tímto repertoárem nespokojená, touží po jakémsi návratu starých pořádků ve smyslu kvalitních scénářů, což dokládá na rozboru několika her. Autor analýzy je přesvědčen, že "Kdo nechápe fatální důležitost Spejbla pro smysl Hurvínkova jevištního života, nikdy správně neporozumí ani Hurvínkovi. Dramaticky funkční párovost mezi Hurvínkem a Spejblem nelze stejně účelně nahradit párovostí mezi Hurvínkem a Máničkou nebo kýmkoli jiným" a odvolává se na několik studií. Co ale říká historie Divadla? Skutečně je tak černobílá, jak ji autor líčí? Luděk Horký je o generaci starší nežli já, je proto logické, že více inklinuje ke Kirschnerově éře stejným způsobem jako tvůrci Kirschnerovy éry se porovnávali se Skupou. Já naproti tomu jsem vyrůstal za éry Heleny Štáchové a Martina Kláska a právě na základě tohoto generačního vymezení si dovoluji s analýzou polemizovat.

Ačkoliv za stoletou existenci Spejbla a Hurvínka byla spousta příležitostí k sepsání vánoční divadelní hry, kupodivu vyloženě vánoční představení jsou v repertoáru D S+H skutečnou výjimkou. Vlastně za jediný opravdu ryze vánoční titul se dá pokládat jen hra Ondřeje Lážnovského a Denisy Kirschnerové Štědrý den u Spejblů, která měla premiéru v roce 2013. Ta ale byla bohužel již stažena z repertoáru. Mezi vánoční tituly bychom mohli částečně počítat také klauniádu Vánoce u Spejblů autorského tria Jiří Středa – Luboš Homola – Pavel Grym, jenž měla premiéru v roce 1985. Částečně proto, že mimo prosinec se pak s malou obměnou vizuálních čísel hrála pod názvem Hip, hip, hurá, Hurvínek!. Můžeme přidat i inscenaci s výstižným názvem Hurvínkův vánoční dýchánek + Spejblova sylvestriáda, což byl jednorázový projekt uvedený na Silvestra roku 1926, kdy Hurvínkovi bylo nějakých sedm měsíců. Samozřejmě Vánoce byly i součástí her, které primárně o Vánocích nebyly. Například v revuální hře Historky z cestovního kufru z roku 1963 se poprvé objevila oblíbená kirschnerovská scénka s vánočním lovením kapra z necek, později přebírána do dalších revuálních pořadů. V roce 1977 pak měla premiéru hra Hurvínek a dvanáct měsíců, která popisovala lidové obyčeje v průběhu celého roku a v níž Vánoce samozřejmě nemohly chybět.

Na den přesně před rokem byl spuštěn náš modernizovaný web určený všem fanouškům a milovníkům dřevěné rodinky. Roční jubileum i nadcházející Vánoce si zaslouží i jedno překvapení a drobný dáreček pro všechny naše čtenáře! Tím je exkluzivní rozhovor s uměleckým šéfem souboru Divadla Spejbla a Hurvínka Davidem Janoškem, který nám velice ochotně poskytl pro naše stránky. V jeho odpovědích o aktuálním dění, ale zejména budoucnosti Divadla Spejbla a Hurvínka nás nechal nakouknout do divadelní kuchyně a vy tak máte možnost dočíst se informace, které se jinde nemáte možnost dozvědět.

Rok se s rokem sešel a webové stránky se i s pomocí fanoušků za poslední rok opět výrazně rozrostly a obsahově nabobtnaly. Přibyly nové sekce (např. rozhovory a reportáže), stávající části byly doplněné či aktualizované. Oblíbená audio sekce se rozrostla z 375 různých nahrávek gramofonových desek, MC kazet, CDček, ale i fonokaret na dnešních 415 položek! Video část už nenabízí „pouhých“ 356 záznamů, ale najdete v ní podrobnosti o 461 nejrůznějších pořadech z televize, DVD, VHS či internetu. Databáze divadelních her včetně detailů o autorech a obsahu her, případě i fotek, čítá už 298 her (byla přibyla zájezdová představení a nerealizované hry). Tiskovin nejrůznějšího typu od dětských či faktografických knih, přes časopisy až po propagační letáky na novém webu najdete 161. Dramaticky se rozrostla galerie fotek, kterých je momentálně na webu už neuvěřitelných 2586. Nezaháleli jsme ale ani při psaní nových aktualit. V době loňského spuštění nové verze bylo na stránkách k mání 433 zpráviček, dnes už to je 536 novinek.

Přejeme všem našim čtenářům, milovníkům Spejbla a Hurvínka, ale i všem lidem dobré vůle krásné Vánoce a šťastný Nový rok.

V minulém vydání e-zpravodaje pro členy Klubu Hurvajz autoři dopodrobna zmapovali filmové Večerníčky, prosincové číslo, které dnes bylo členům klubu odesláno, obsahuje detailní výčet knih a dalších publikací pojících se s Hurvínkem a Spejblem (v počátcích jen se Spejblem, protože ucelená první kniha Franka Weniga z roku 1928 Kašpárek, Spejbl a spol. byla ještě bez Hurvínka). Informace o všech knihách, brožurkách a jiných tiskovinách, kterých je už více než 160, najdou sice čtenáři na našem webu, přehled ve zpravodaji je však zpracován velmi pěkně a přehledně, a navíc obsahuje minimálně jeden bonus, který na našich stránkách nenajdete. A už jen to je důvod, proč se do zpravodaje začíst. Přehled knih však není to jediné, co v posledním letošním vydání najdete. Nechybí ani divadelní program na leden a únor 2023 (na webu D S+H je nově k dispozici program až do konce března) či ukázka ze scénáře – tentokráte z oblíbené Grymovy hry Pohádky pro Hurvínka, které se poprvé hrála už v roce 1985 a úspěchem se uvádí dodnes.

To však není vše. Pro všechny milovníky, badatele a znalce Spejbla a Hurvínka D S+H nachystalo také pokračování podcastu s prasynovcem Josefa Skupy Pavlem. Jeho zajímavé vyprávění vás seznámí s mnohými detaily o životě a tvorbě otce zakladatele.

Divadlo Spejbla a Hurvínka připravilo pro členy Klubu Hurvajz nové vydaní klubového zpravodaje. To je v dosavadní historii asi nejobsáhlejší a to zejména díky ucelenému přehledu, jenž dopodrobna mapuje Hurvínkovské večerníčky. Od prvního ještě černobílého cyklu Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka (1972), přes již barevný a dodnes asi nejpopulárnější Znovu u Spejbla a Hurvínka (1974), porevoluční vydání Hurvínek vzduchoplavcem (1993) až po zatím poslední seriál Hurvínkův rok (2003), který vlastně ani večerníčkem nebyl, neboť byl původně vysílán jen v rámci ranního dětského pásma pohádek Pohádková neděle. Přehled obsahuje mnohé detaily včetně dobových kritik či neznámých snímků z natáčení. Nechybí ani informace o jejich vydání na videonosičích, ať už to byly v té době nejvyužívanější VHS kazety či později DVD disky. Fandy textů z archivu D S+H pak jistě potěší scénář příběhu Sněhulák jako živý z roku 1972. Tento námět byl využit i v jednom z dílu zmiňovaného večerníčku. Oba příběhy se ale mírně liší. Zatímco audio verze vygraduje Hurvínkovým nastuzením a emotivním prozřením směrem ke starostlivému otci, v televizní verzi pan Spejbl předstírá, že Hurvínka opravdu považuje za sněhuláka a přiměje ho nanosit uhlí na celý týden. Pokud nejste ještě členy Klubu Hurvajz, máte možnost to za pouhých 200 korun za rok napravit. Zpravodaj klubu je pouze jedním z bonusů.