Past na Hurvínka
Německý název:
Eine Falle für Hurvinek
Autor:
Miloš Kirschner - Vladimír Straka
Režie:
Jan Klos
Spoluautoři:
výprava: Zdeněk Juřena; hudba: Petr Skoumal; technologie loutek: Jan Klos; technologie loutek: Zdeněk Juřena; grafik: Zdeněk Juřena (plakát)
Obsazení:
Spejbl mluví: Miloš Kirschner; Spejbl vodí: Miroslav Vomela; Hurvínek mluví: Miloš Kirschner; Hurvínek vodí: Bohuslav Šulc; Bábinka mluví: Helena Štáchová; Bábinka vodí: Luboš Homola; Mánička mluví: Helena Štáchová; Mánička vodí: Radko Haken; Drsňák (vulgo Vousáč) mluví: Miloš Kirschner; Drsňák (vulgo Vousáč) vodí: Miloš Haken; Titěra mluví: Radko Haken; Titěra vodí: Klára Hakenová; SNB I. mluví: Miloš Haken; SNB I. vodí: Radko Haken; SNB II. mluví: Miroslav Vomela; SNB II. vodí: Luboš Homola; Žeryk mluví: Miroslav Černý; Žeryk vodí: Jan Klos
Premiéra:
12.9.1971
první provedení 12.9.1971 v Pardubicích, II. premiéra 19.9.1971 v Praze
první provedení 12.9.1971 v Pardubicích, II. premiéra 19.9.1971 v Praze
Repríz:
164
Popis děje:
Past na Hurvínka je civilním příběhem ze současnosti, bez kouzel a zázračných vynálezů. Pan Spejbl s paní Kateřinou, která se v této hře objevuje na jevišti vůbec poprvé, se rozhodnou postrašit Hurvínka, protože nehodný synek se již tradičně někde toulá a zabývá se vším možným, jen ne svými povinnostmi. Bábinka se převlékne za lupiče a neváhá zabavit Hurvínkovy hračky. Ten však rychle pochopí odkud vítr fouká, ale nechce dospělým jejich pedagogické snažení kazit. Raději se s Máničkou vypraví rovnou do školy, kde jsou hračky uschovány. Do hry se však zaplete skutečný lupič Drsňák vulgo vousáč, který je namaskované a převlečené bábince téměř k nerozeznání podobný. To zavdá příčinu k mnoha dalším záměnám, omylům a dramatickým nedorozuměním, až se vyleká i sám Hurvínek a zachráněn v poslední chvíli zásahem Veřejné bezpečnosti slibuje kajícně nápravu.
Během zájezdového turné v roce 1972 byla hra uváděna také ve francouzštině a v němčině. Berlínská televize dokonce pořídila celý televizní záznam hry.
Během zájezdového turné v roce 1972 byla hra uváděna také ve francouzštině a v němčině. Berlínská televize dokonce pořídila celý televizní záznam hry.
Foto z představení:
Recenze hry:
Referent Čs. loutkáře (OK, Čs. loutkář č. 11/1967) vytkl této dětské hře příliš zřetelný pedagogický záměr, který však byl od počátku vůdčím dějovým motivem celé hry.