Rubrika: fan web

Modernizovaná podoba fan webu Planetka Spejbla a Hurvínka byla spuštěna před dvěma lety těsně před Vánoci. Stránky se snažíme neustálé doplňovat a rozvíjet, a proto máme i letos pro všechny čtenáře drobný dáreček. Tím je rozšíření sekce divadelních her o recenze. Hlavním určujícím prvkem úspěšnosti inscenace je vždy samozřejmě divácký zájem, přesto odborné kritiky a komentáře od nepaměti patří k divadelní tvorbě, a proto jsme považovali za vhodné jim u každé hry vyčlenit samotnou část. U představení uváděných před sametovou revolucí jsme využili detailní poznatky Pavla Gryma, který reakce divadelních kritiků systematicky sledoval, analyzoval a ty nejpodstatnější zkráceně podchytil ve své knize Klauni v dřevácích. Ne vždy se autoři textů o tvorbě D S+H vyjadřovali pouze pochvalně, ale ani negativní reakce archivář Pavel Grym nezamlčoval a do knihy je zpracoval ve snaze vytvořit co nejhodnověrnější obraz vnímání tvorby D S+H v daném čase. Kromě využití statí z Grymovy knihy jsme přidali rovněž několik úplných příspěvků. Krásnou recenzi jedné ze stěžejních her tvůrčí skupiny Salamandr - Velegrandteátr Spejbl (1959) - sepsal pro Literární noviny Antonín Jelínek; k další inscenacím pro dospělé obecenstvo - Srdečné metamorfóry (1964) a Spejbl na Venuši (1956) - pak pěkné komentáře připravili František Černý resp. Erik Kolár.
U novějších inscenací čerpáme recenze primárně z tisku a internetu, vždy s uvedením zdroje. Velmi obsáhlé a podrobné reakce psala například Nina Malíková pro časopis Loutkář - její fundované komentáře najdete nově třeba u představení Jak s Máničkou šili všichni čerti (2014), Hurvínek mezi osly (2011) nebo Jak pan Spejbl Prášil (2008). Přidali jsme i dostupné příspěvky redaktorů z různých deníků či amatérské postřehy fanoušků Divadla Spejbla a Hurvínka. U novějších her najdete recenze například u inscenací pro dospělé diváky Hotel Spejbl (2020), Spejbl a město hříchu (2017), O myších a loutkách (2002), nebo u her určených dětskému publiku Spejbl, Hurvínek a já (2022) a Hurvínek a král Blecha (2023). Nejvíce reakcí, navíc zcela zaslouženě výhradně kladných, jsme shromáždili u nejnovější operní novinky Hurvínek prodává nevěstu (2023). Pokud u některé inscenace recenzi nenajdete, je to buď tím, že o ní nevíme, nebo žádná nikdy ani nevznikla. Za doplnění budeme samozřejmě rádi. Stačí, když nám napíšete.

Na aukčním portálu Aukro.cz se po čase opět objevil zajímavý sběratelský předmět s tematikou Spejbla a Hurvínka. Byla jím obálka s obrázkem Spejbla a Hurvínka od Jiří Trnky obsahující pohlednice s S+H. Ta byla v době svého vydání prodávána s deseti pohlednicemi za cenu 3 Kčs, aukční prodejce nabízel obálku pouze se šesticí dochovaných pohlednic. Ani tato nekompletnost však zájemce od nákupu neodradila, a tak se cena předmětu nakonec vyšplhala až na 2100 korun. Pohlednice z této kolekce byly v elektronické verzi na tomto webu zveřejněné již dříve, nově jsme proto přidali pouze obálku, která je vedle zmíněné kresby a doprovodného textu zajímavá také tím, že rubová strana obsahuje rovněž původní ochrannou známku Josefa Skupy. Náhled obálky spolu s pohlednicemi a také nově přidanými podepsanými fotografiemi Josefa Skupy najdete v přiloženém odkazu, kde si můžete prohlédnout i další pohlednice a podpisové kartičky se Spejblem a Hurvínkem.

Jsme velicí příznivci divadla Spejbla a Hurvínka, a proto, když se v repertoáru divadla objeví jednou za čas nějaká ta novinka, všichni se už moc těšíme na premiéru. Nikdy žádnou nevynecháme. Obdobně tomu bylo i s netradičním přestavením Hurvínek prodává nevěstu, které pro nás bylo výjimečné zejména tím, že jsme se za Hurvínkem na premiéru vypravili z Prahy až do Brna.
Útrapy cestování nás ale v žádném případě neodradily, spíše naopak. Pro děti to byl o to větší zážitek, že jsme se do nově zrekonstruovaného divadla Reduta v Brně vypravili na představení všichni společně vlakem. Premiéra připadla na pátek 24.listopadu od 18:00, a tak jsme museli vyrazit z Prahy vlakem hned po škole, abychom to včas stihli. Cesta nám vesměs rychle ubíhala a sem tam nám za oknem prolétla první sněhová vločka. To nám připomnělo, že se vánoční svátky už kvapem blíží a že se máme skutečně na co těšit. V plném rozsahu nás zasáhla vánoční atmosféra na Zelném trhu v Brně, kde se nachází budova divadla Reduta, protože právě v den premiéry tam začaly vánoční trhy a rozsvěcoval se tam stromeček.
Docela jiný svět překvapení, úžasu a nádherného zpěvu, ale také vybraného humoru a nenuceného veselí, na nás čekal uvnitř divadla Reduta v Mozartově sále. Sehnali jsme si sice už jen volné lístky nahoru na galerii, což mohl být pro moje čtyři malé děti problém a bály se, aby na jeviště dohlédly, nicméně pohodlí sedaček, nadhled nad scénou a krása divadla nám brzy zaplašili všechny naše prvotní obavy, takže jsme se začali v divadle cítit jako doma. Představení začalo a rychle upoutalo celou naši pozornost.
Hurvínek s panem Spejblem vyskočili na scénu a najednou bylo všude veselo. A hned úvodní scéna byla originální a nečekaná. Herci ještě nebyli připraveni, a proto zůstalo na panu Spejblovi a jeho synkovi Hurvínkovi, aby diváky v sále zaměstnali a pobavili, zatímco se budou operní herci v zákulisí připravovat. Vtipné glosy a zmatky s rozmisťováním kulis a rekvizit po jevišti pak chytře a nenásilně vtáhly všechny malé a velké diváky do děje opery. Příběh slavné Smetanovy opery Prodané nevěsty byste ale vlastně ani nemuseli předem vůbec znát, stačilo se jen pořádně dívat a pozorně poslouchat.
Spejbl s Hurvínek a samozřejmě i Mánička s Žerykem zde totiž po celou dobu představení působili jako operní průvodci, nejdříve v roli pouhých návštěvníků opery, později pak již jako plnohodnotná součást operního sboru, takže pokud jste dosud o opeře něco nevěděli, oni vám to vysvětlili nebo zazpívali. Jako průvodci postupně představili všechny operní zpěváky a herce na scéně (Tomáše Kořínka ve dvojroli Jeníka a Vaška, Pavlu Vykopalovou v roli Mařenky, Jana Šťávu v roli Kecala a Evu Esterkovou ve dvojroli hospodské či Esmeraldy), jejichž pěvecké výkony byly jedinečné, a nezapomněli ani na čtveřici muzikantů a jejich hudebních nástrojů (kontrabas - Jindřich Konvalinka, housle - Barbara Tolarová, klarinet - Zdeněk Kužela a klavír - Ondrej Olos).

Zřejmě úplně nejstarší pohlednice, na nichž je vyobrazen Hurvínek, se nedávno dostaly na aukčním portále Aukro do prodeje. V ní uspěl jeden zapálený sběratel předmětů s S+H, který se o jejich digitální verze s námi ochotně podělil a my je tak mohli zařadit do naší online sbírky. Jde o dvě dopisnice Hurvínka na červeném pozadí doprovázené textem „To jsem já!“, které byly vydány jako příloha loutkářského magazínu Loutkář. Vyšly pravděpodobně někdy okolo roku 1928 a jak je uvedeno na rubové straně dopisnice, autorem rytiny je jistý pan Kočura. Zdá se, že ten se při tvorbě pohlednice s Hurvínkem na koloběžce inspiroval první fotografií Hurvínka, která se objevila v září 1927 právě v časopise Loutkář. Postavička Hurvínka má na ní zašpičatělou myší hlavu, dlouhý nos, výrazné uši, oči blízko nosu a robustní paže a grafické ztvárnění pohlednice je této fotce nápadně podobné. Podle těchto charakteristik této konkrétní loutky odborníci usuzují, že z Moskvy v roce 2018 nejstarší Hurvínek přivezen nebyl a že šlo tehdy až o některou "zušlechtěnou" variantu Hurvínka ze třicátých let minulého století.

Soutěž o kompilační album CD-MP3 Hurvínkovy dobrodružné výlety do minulosti je u konce. Jako pátá v pořadí na všechny soutěžní otázky správně odpověděla Michaela Dudková z Prahy, které tímto gratulujeme a za odměnu jí zasíláme toto album. To do naší soutěže ochotně věnovalo vydavatelství Supraphon, jenž je dlouholetým partnerem Divadla Spejbla a Hurvínka v oblasti mluveného slova. Jak již bylo několikrát zmíněno, na CD najdete ve formátu mp3 všech sedm oblíbených historických výletů Hurvínka a zbytku dřevěné rodinky z řady "Hurvínek v českých dějinách", které byly natočeny v letech 1997 až 2003. Jedná se konkrétně o tyto příběhy: Hurvínek mezi Přemyslovci (1997), Hurvínek na dvoře lucemburském (1998), O Hurvínkovi a králi husitském (1999), Císařův Hurvínek a Hurvínkův císař (2000), Jak Hurvínek vyvdal Marii Terezii (2001), Jak Hurvínek potkal Mozarta (2002) a Hurvínkova Babička (2003).
A jaké byly správné odpovědi na pět soutěžních otázek souvisejících s těmito příběhy?