Rubrika: média rozhlas

Český rozhlas si letos připomíná 100. výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Ve třicátých letech minulého století, kdy rozhlas vznikal, vynakládalo jeho tehdejší vedení na propagaci a popularizaci značné úsilí a natáčelo dokonce k těmto účelům i filmy. Jedním z nich je třináctiminutový snímek z roku 1936 Všudybylovo dobrodružství, kde rozhlas a jeho vysílání propaguje legendární Hurvínek.
„Tatík nakonec svolil, že smím své luzné tělo propůjčiti do kresleného filmu, jako má americká kolegyně Myška Mickey,“ říká na začátku černobílého snímku loutka Hurvínka na pódiu před mikrofonem. A rozhlasový archivář Miloslav Novák k tomu dodává: "Hurvínek, jako Všudybyl, na začátku filmu v podstatě říká: ‚Já jsem stejně slavný jako Myška Mickey.‘ Propagace v zahraničí se soustředila na aktualizaci těch známých Disneyho figurek. My jsme si mohli dovolit, jako rozhlasová společnost, s druhým vysíláním v Evropě a první na kontinentu, že budeme mít vlastní figurku. Kvůli tomu do toho, byl zapojen Ladislav Skupa, který s rozhlasem dlouho spolupracoval. Také Jiří Trnka, hudbou Jaroslav Ježek a hlavní autoři Karel a Irena Dodalovi.“
Film, který vyrobili Irena a Karel Dodalovi na zakázku pro rozhlasovou společnost Radiojournal, měl za úkol s pomocí už tehdy populárního Hurvínka představit divákům futuristickou vizi rozhlasu. Příběh je proto postaven na tom, že Hurvínek uslyší z Měsíce éterické zvukové vlny a o nich mu pak vypráví průhledná víla Královnička (té hlas propůjčila první představitelka Máničky Anna Kreuzmannová). Společně se vydávají do budoucnosti rozhlasu, který má podzemní metro a kilometry chodeb.
Film Všudybylovo dobrodružství byl vůbec první československý animovaný film nebo vůbec československý film, který byl uveden na festivalu filmů v Benátkách, kde získal Čestné uznání. Podrobnosti a zajímavosti o tomto snímku se můžete dozvědět kliknutím na název filmu.

Posledními hosty Ivana Dlaska v pořadu Z archívu osobností v roce 2022 na Rádiu Classic Praha byla ředitelka Divadla S+H Denisa Kirschnerová a umělecký šéf tohoto divadla David Janošek. Kromě toho, že se dozvíte, jak se mají slavní dřevění hrdinové, jaké je současné publikum Divadla S+H nebo čemu se věnuje David Janošek kromě hraní v Divadle S+H, oba částečně odtajnili i novou koncepci v interpretaci hlavních postav. Konkrétní jména interpretů budou zmíněna až v lednu, ale už nyní bylo odtajněno, že do budoucna vedení Divadla S+H počítá s tím, že interpreti hlavních postav budou vždy dva. Toto své rozhodnutí odůvodňují tím, že to jednak přinese hercům větší komfort, ale také že se nedá očekávat, že by v dnešní době v divadle působil někdo, kdo by se s figurami celoživotně svázal tak pevně, jako tomu bylo u dosavadních "adoptivních otců". Toto řešení je s ohledem na dosavadní tradici značně revoluční a uvidíme, jak se v praxi osvědčí a jak jej budou vnímat diváci.

U psa Žeryka, kterého v divadle v posledních zhruba čtyřech až pěti letech štěkal, s jistou dávkou nadsázky, kdo byl zrovna k dispozici, David Janošek prozradil, že u tohoto Spejblovic chlupatého kamaráda naopak počítají s ukotvením jeho interpretace na jednu osobu, která by mu vtiskla určitý neměnný charakter. I tento interpret by měl být znám v průběhu ledna.

Pořad by měl podle webu Rádia Classic mít premiéru ve čtvrtek 29. prosince v 19:00, ale na webu si ho můžete poslechnout již nyní. Ve webové verzi ovšem chybí všechny písně, a tak je pořad ve finále o polovinu delší resp. kratší. Doporučujeme proto poslechnout si rozhlasovou verzi. Reprízy si poslechněte v neděli 1. ledna 2023 v 10:00 nebo v úterý 13.1. ve 22:00.

Spejbl s Hurvínkem nestárnou, jsou ve skvělé kondici, říká v rozhovoru pro Český rozhlas v pořadu Větrník - Host ve studiu umělecký ředitel Divadla S+H David Janošek. Milovníky dřevěné dvojice je však třeba upozornit, že rozhovor se týká Spejbla s Hurvínkem jen zčásti, větší prostor je dán dalším Janoškovým divadelním aktivitám mimo S+H. Mezi ty patří například jeho podíl na olomouckých činoherních inscenacích Dům Bernardy Alby, Rok na vsi, Splašené nůžky a Manon Lescaut, operetě Cornevillské zvonky nebo baletu Louskáček - Kouzelný příběh.

Dobrá výprava by podle Davida Janoška měla sloužit hlavně ke sdělnosti příběhu. "Není vždycky potřeba zaplácnout jeviště milionem věcí. Může z toho být vizuálně úžasná podívaná, která ale nerozvíjí příběh," vysvětluje a dodává, že i s jednou židlí se dá odehrát celý svět.

David Janošek vystudoval školu umění a designu, přidal k ní herectví na brněnské JAMU, aby se nakonec stal uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka a uznávaným scénografem a návrhářem kostýmů. Spolupracuje s divadly po celé republice, dvakrát hostoval ve slovenském Národním divadle v Bratislavě, pozvání dostal do Polska.

Nová hra Spejbl, Hurvínek a já, ve které David Janošek účinkuje, ukázala, že jeho pohled na tvorbu Divadla Spejbla a Hurvínka a dalšího směřování bude zřejmě odlišný od jeho předchůdce Martina Kláska. Marionetářské řemeslo je v ní totiž upozaděno a projev naopak cílí na využívání jiných prvků, které diváci znají například z divadel Minor či kladenského Lampionu.

Na Spejblovi s Hurvínkem je krásné mimo jiné to, že přestože o jejich historii bylo napsáno už téměř vše, je stále možné objevovat něco nového. To platí i v případě rozhlasových nahrávek, jejichž přehled jsme nyní aktualizovali. Ačkoliv jsme si před pár lety nechali v Českém rozhlasu (ČRo) zpracovat detailní rešerši jakými rozhlasovými nahrávkami archiv ČRo disponuje, a tyto informace jsme následně uvedli na našem webu, ukazuje se, že existuje velké množství dalších nahrávek, které ČRo do přehledu nezahrnul. Většinou proto, že jsou nenávratně ztraceny (nahrávací pásy byly přepsány), nebo nejsou zkatalogizované, což by byla ta lepší varianta; ta se ale bohužel týká významně menšího počtu nahrávek.

S využitím zdigitalizovaných historických rozhlasových programů vydávaných Československým rozhlasem se nám podařilo dopátrat dalších, v našem přehledu dříve neuvedených nahrávek. Aktualizovaný soupis byl sestaven jen s pomocí veřejně dostupných informací digitální knihovny a není tedy úplný. Neznáme proto u všech scének autora, režiséra ani podrobnosti o obsahu či délce scénky. Rok uvedený v přehledu nemusí být vždy údajem o natočení, ale může se jednat o rok vysílání, přičemž nemusí jít ani o první (premiérové) uvedení, ale o rok reprízy. Přestože si asi žádnou z nahrávek už nikdy neposlechneme, jde o zajímavou sondu do rozhlasové tvorby za éry Josef Skupy. Nic na tom nemění ani to, že soupis je neúplný a může vykazovat dílčí chyby.

Podoba i název časopisu vydávaného Českým resp. Československým rozhlasem, z něhož jsme při aktualizaci přehledu vycházeli, se v průběhu desetiletí mnohokrát měnila. Prvorepublikový Radiojournal vydávaný od září 1923 vystřídal poválečný věstník Náš rozhlas, v padesátých letech vycházel časopis pod názvem Československý rozhlas a televise a od 70. let již jen jako Rozhlas. S barevnou obálkou se Týdeník Rozhlas představil poprvé v roce 1998, novinový formát nahradil roku 2007 obvyklý formát časopisu A4. Časopis Týdeník Rozhlas připravovala až do června roku 2022 společnost Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu. Ani obměna designu v březnu 2021 ale nevedla ke zvýšení zájmu čtenářů a předplatitelů a vydavatel se tak rozhodl ztrátový časopis po 99 letech ukončit. Radioservis tak dnes nabízí hlavně audioknihy, tištěné publikace, notové záznamy a další. Stojí i za vydáním CD s Hurvínkovými příběhy 1 až 4, Spejblovou a Hurvínkovou učebnicí jazyka českého či nejnovější re-edicí Zlaté zebry.

Kdo by neznal pana Spejbla a jeho syna Hurvínka? Vyprávění o těchto postavách doprovázelo dětství řady z nás a je společníkem i dnešním dětem. Jak náročné je přinášet příběhy, které děti zaujmou? Jak moc se v nich odráží doba, ve které žijeme? O minulosti a současnosti Divadla Spejbla a Hurvínka si povídala Kateřina Rózsová jeho ředitelkou Denisou Kirschnerovou v rádiu Proglas. Rozhovor měl premiéru 7.4.2022 v 9 hodin.