Audio
440
desek, kazet i CDček
Video
532
TV pořadů, DVD a dalších
Divadelní hry
303
zdokumentovaných divadelních představení
Tisk
182
časopisů, knížek, letáků, aj.
Foto
4073
fotek v našich fotogaleriích
Aktuality
712
zpráviček z každodenního žití
nejstarší z 1.5.2004
Plakáty
129
divadelních, propagačních a filmových plakátů
Divadelní programy
136
náhledů divadelních programů
Pohlednice
187
pohlednic a kartiček
Nejnověji přidáno:
Premiéra: EXPO 2005

Rubrika: média rozhlas

30.05.2023, tisková zpráva D S+H, sekce média rozhlas
Oslavte Den dětí s našimi dřevěnými hrdiny
První červnový den, na který připadá svátek všech dětí, budou mít naši hrdinové hodně napilno. Hned ráno pozdraví diváky v živém vyslání Snídaně s Novou, kde se diváci mohou těšit hned od 6:30 na tři vstupy. Potom je čeká přesun do Brna, kde se v Národním divadle pan Spejbl s Hurvínkem zúčastní od 15 hodin Dětského dne s Janáčkovou operou. Dámská část dřevěné rodinky – tedy Mánička s paní Kateřinou – za doprovodu psíka Žeryka přivítá děti u divadelní lavičky před Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze. Tam proběhne od 16 hodin akce, jíž se zúčastní i starosta Prahy 6 Jakub Stárek, jež je součástí oslavy Dne dětí na Praze 6. Celá dřevěná rodinka se pak sejde k večeru na zájezdovém představení Hurvínkova cesta do Tramtárie v Jindřichově Hradci.

Dne 31.5.2023 byla hostem ve studiu Českého rozhlasu nová interpretka Máničky a paní Kateřiny Jana Mudráková. Zavítala spolu s loutkovou Máničky do studia Dvojky, kde vedla s Mirkem Vaňurou zhruba dvacetiminutový rozhovor v pořadu Česko jako na dlani. Pořad začíná v čase 14:30. Pustit si ho můžete v odkazu.
Hurvínek jako propagátor rozhlasového vysílání
25.05.2023, Kamil M., sekce média rozhlas
Hurvínek jako propagátor rozhlasového vysílání
Český rozhlas si letos připomíná 100. výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Ve třicátých letech minulého století, kdy rozhlas vznikal, vynakládalo jeho tehdejší vedení na propagaci a popularizaci značné úsilí a natáčelo dokonce k těmto účelům i filmy. Jedním z nich je třináctiminutový snímek z roku 1936 Všudybylovo dobrodružství, kde rozhlas a jeho vysílání propaguje legendární Hurvínek.
„Tatík nakonec svolil, že smím své luzné tělo propůjčiti do kresleného filmu, jako má americká kolegyně Myška Mickey,“ říká na začátku černobílého snímku loutka Hurvínka na pódiu před mikrofonem. A rozhlasový archivář Miloslav Novák k tomu dodává: "Hurvínek, jako Všudybyl, na začátku filmu v podstatě říká: ‚Já jsem stejně slavný jako Myška Mickey.‘ Propagace v zahraničí se soustředila na aktualizaci těch známých Disneyho figurek. My jsme si mohli dovolit, jako rozhlasová společnost, s druhým vysíláním v Evropě a první na kontinentu, že budeme mít vlastní figurku. Kvůli tomu do toho, byl zapojen Ladislav Skupa, který s rozhlasem dlouho spolupracoval. Také Jiří Trnka, hudbou Jaroslav Ježek a hlavní autoři Karel a Irena Dodalovi.“
Film, který vyrobili Irena a Karel Dodalovi na zakázku pro rozhlasovou společnost Radiojournal, měl za úkol s pomocí už tehdy populárního Hurvínka představit divákům futuristickou vizi rozhlasu. Příběh je proto postaven na tom, že Hurvínek uslyší z Měsíce éterické zvukové vlny a o nich mu pak vypráví průhledná víla Královnička (té hlas propůjčila první představitelka Máničky Anna Kreuzmannová). Společně se vydávají do budoucnosti rozhlasu, který má podzemní metro a kilometry chodeb.
Film Všudybylovo dobrodružství byl vůbec první československý animovaný film nebo vůbec československý film, který byl uveden na festivalu filmů v Benátkách, kde získal Čestné uznání. Podrobnosti a zajímavosti o tomto snímku se můžete dozvědět kliknutím na název filmu.
Rozhovor s ředitelkou Divadla S+H Denisou Kirschnerovou a uměleckým šéfem Davidem Janoškem
28.12.2022, Kamil M., sekce média rozhlas
Rozhovor s ředitelkou Divadla S+H Denisou Kirschnerovou a uměleckým šéfem  Davidem Janoškem
Posledními hosty Ivana Dlaska v pořadu Z archívu osobností v roce 2022 na Rádiu Classic Praha byla ředitelka Divadla S+H Denisa Kirschnerová a umělecký šéf tohoto divadla David Janošek. Kromě toho, že se dozvíte, jak se mají slavní dřevění hrdinové, jaké je současné publikum Divadla S+H nebo čemu se věnuje David Janošek kromě hraní v Divadle S+H, oba částečně odtajnili i novou koncepci v interpretaci hlavních postav. Konkrétní jména interpretů budou zmíněna až v lednu, ale už nyní bylo odtajněno, že do budoucna vedení Divadla S+H počítá s tím, že interpreti hlavních postav budou vždy dva. Toto své rozhodnutí odůvodňují tím, že to jednak přinese hercům větší komfort, ale také že se nedá očekávat, že by v dnešní době v divadle působil někdo, kdo by se s figurami celoživotně svázal tak pevně, jako tomu bylo u dosavadních "adoptivních otců". Toto řešení je s ohledem na dosavadní tradici značně revoluční a uvidíme, jak se v praxi osvědčí a jak jej budou vnímat diváci.

U psa Žeryka, kterého v divadle v posledních zhruba čtyřech až pěti letech štěkal, s jistou dávkou nadsázky, kdo byl zrovna k dispozici, David Janošek prozradil, že u tohoto Spejblovic chlupatého kamaráda naopak počítají s ukotvením jeho interpretace na jednu osobu, která by mu vtiskla určitý neměnný charakter. I tento interpret by měl být znám v průběhu ledna.

Pořad by měl podle webu Rádia Classic mít premiéru ve čtvrtek 29. prosince v 19:00, ale na webu si ho můžete poslechnout již nyní. Ve webové verzi ovšem chybí všechny písně, a tak je pořad ve finále o polovinu delší resp. kratší. Doporučujeme proto poslechnout si rozhlasovou verzi. Reprízy si poslechněte v neděli 1. ledna 2023 v 10:00 nebo v úterý 13.1. ve 22:00.
21.10.2022, Kamil M., sekce média rozhlas
Rozhlasový rozhovor s uměleckým šéfem Divadla S+H
Spejbl s Hurvínkem nestárnou, jsou ve skvělé kondici, říká v rozhovoru pro Český rozhlas v pořadu Větrník - Host ve studiu umělecký ředitel Divadla S+H David Janošek. Milovníky dřevěné dvojice je však třeba upozornit, že rozhovor se týká Spejbla s Hurvínkem jen zčásti, větší prostor je dán dalším Janoškovým divadelním aktivitám mimo S+H. Mezi ty patří například jeho podíl na olomouckých činoherních inscenacích Dům Bernardy Alby, Rok na vsi, Splašené nůžky a Manon Lescaut, operetě Cornevillské zvonky nebo baletu Louskáček - Kouzelný příběh.

Dobrá výprava by podle Davida Janoška měla sloužit hlavně ke sdělnosti příběhu. "Není vždycky potřeba zaplácnout jeviště milionem věcí. Může z toho být vizuálně úžasná podívaná, která ale nerozvíjí příběh," vysvětluje a dodává, že i s jednou židlí se dá odehrát celý svět.

David Janošek vystudoval školu umění a designu, přidal k ní herectví na brněnské JAMU, aby se nakonec stal uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka a uznávaným scénografem a návrhářem kostýmů. Spolupracuje s divadly po celé republice, dvakrát hostoval ve slovenském Národním divadle v Bratislavě, pozvání dostal do Polska.

Nová hra Spejbl, Hurvínek a já, ve které David Janošek účinkuje, ukázala, že jeho pohled na tvorbu Divadla Spejbla a Hurvínka a dalšího směřování bude zřejmě odlišný od jeho předchůdce Martina Kláska. Marionetářské řemeslo je v ní totiž upozaděno a projev naopak cílí na využívání jiných prvků, které diváci znají například z divadel Minor či kladenského Lampionu.
05.10.2022, Kamil M., sekce média rozhlas
Velký update rozhlasových nahrávek se Spejblem a Hurvínkem
Na Spejblovi s Hurvínkem je krásné mimo jiné to, že přestože o jejich historii bylo napsáno už téměř vše, je stále možné objevovat něco nového. To platí i v případě rozhlasových nahrávek, jejichž přehled jsme nyní aktualizovali. Ačkoliv jsme si před pár lety nechali v Českém rozhlasu (ČRo) zpracovat detailní rešerši jakými rozhlasovými nahrávkami archiv ČRo disponuje, a tyto informace jsme následně uvedli na našem webu, ukazuje se, že existuje velké množství dalších nahrávek, které ČRo do přehledu nezahrnul. Většinou proto, že jsou nenávratně ztraceny (nahrávací pásy byly přepsány), nebo nejsou zkatalogizované, což by byla ta lepší varianta; ta se ale bohužel týká významně menšího počtu nahrávek.

S využitím zdigitalizovaných historických rozhlasových programů vydávaných Československým rozhlasem se nám podařilo dopátrat dalších, v našem přehledu dříve neuvedených nahrávek. Aktualizovaný soupis byl sestaven jen s pomocí veřejně dostupných informací digitální knihovny a není tedy úplný. Neznáme proto u všech scének autora, režiséra ani podrobnosti o obsahu či délce scénky. Rok uvedený v přehledu nemusí být vždy údajem o natočení, ale může se jednat o rok vysílání, přičemž nemusí jít ani o první (premiérové) uvedení, ale o rok reprízy. Přestože si asi žádnou z nahrávek už nikdy neposlechneme, jde o zajímavou sondu do rozhlasové tvorby za éry Josef Skupy. Nic na tom nemění ani to, že soupis je neúplný a může vykazovat dílčí chyby.

Podoba i název časopisu vydávaného Českým resp. Československým rozhlasem, z něhož jsme při aktualizaci přehledu vycházeli, se v průběhu desetiletí mnohokrát měnila. Prvorepublikový Radiojournal vydávaný od září 1923 vystřídal poválečný věstník Náš rozhlas, v padesátých letech vycházel časopis pod názvem Československý rozhlas a televise a od 70. let již jen jako Rozhlas. S barevnou obálkou se Týdeník Rozhlas představil poprvé v roce 1998, novinový formát nahradil roku 2007 obvyklý formát časopisu A4. Časopis Týdeník Rozhlas připravovala až do června roku 2022 společnost Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu. Ani obměna designu v březnu 2021 ale nevedla ke zvýšení zájmu čtenářů a předplatitelů a vydavatel se tak rozhodl ztrátový časopis po 99 letech ukončit. Radioservis tak dnes nabízí hlavně audioknihy, tištěné publikace, notové záznamy a další. Stojí i za vydáním CD s Hurvínkovými příběhy 1 až 4, Spejblovou a Hurvínkovou učebnicí jazyka českého či nejnovější re-edicí Zlaté zebry.