Rubrika: média rozhlas

Na Spejblovi s Hurvínkem je krásné mimo jiné to, že přestože o jejich historii bylo napsáno už téměř vše, je stále možné objevovat něco nového. To platí i v případě rozhlasových nahrávek, jejichž přehled jsme nyní aktualizovali. Ačkoliv jsme si před pár lety nechali v Českém rozhlasu (ČRo) zpracovat detailní rešerši jakými rozhlasovými nahrávkami archiv ČRo disponuje, a tyto informace jsme následně uvedli na našem webu, ukazuje se, že existuje velké množství dalších nahrávek, které ČRo do přehledu nezahrnul. Většinou proto, že jsou nenávratně ztraceny (nahrávací pásy byly přepsány), nebo nejsou zkatalogizované, což by byla ta lepší varianta; ta se ale bohužel týká významně menšího počtu nahrávek.

S využitím zdigitalizovaných historických rozhlasových programů vydávaných Československým rozhlasem se nám podařilo dopátrat dalších, v našem přehledu dříve neuvedených nahrávek. Aktualizovaný soupis byl sestaven jen s pomocí veřejně dostupných informací digitální knihovny a není tedy úplný. Neznáme proto u všech scének autora, režiséra ani podrobnosti o obsahu či délce scénky. Rok uvedený v přehledu nemusí být vždy údajem o natočení, ale může se jednat o rok vysílání, přičemž nemusí jít ani o první (premiérové) uvedení, ale o rok reprízy. Přestože si asi žádnou z nahrávek už nikdy neposlechneme, jde o zajímavou sondu do rozhlasové tvorby za éry Josef Skupy. Nic na tom nemění ani to, že soupis je neúplný a může vykazovat dílčí chyby.

Podoba i název časopisu vydávaného Českým resp. Československým rozhlasem, z něhož jsme při aktualizaci přehledu vycházeli, se v průběhu desetiletí mnohokrát měnila. Prvorepublikový Radiojournal vydávaný od září 1923 vystřídal poválečný věstník Náš rozhlas, v padesátých letech vycházel časopis pod názvem Československý rozhlas a televise a od 70. let již jen jako Rozhlas. S barevnou obálkou se Týdeník Rozhlas představil poprvé v roce 1998, novinový formát nahradil roku 2007 obvyklý formát časopisu A4. Časopis Týdeník Rozhlas připravovala až do června roku 2022 společnost Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu. Ani obměna designu v březnu 2021 ale nevedla ke zvýšení zájmu čtenářů a předplatitelů a vydavatel se tak rozhodl ztrátový časopis po 99 letech ukončit. Radioservis tak dnes nabízí hlavně audioknihy, tištěné publikace, notové záznamy a další. Stojí i za vydáním CD s Hurvínkovými příběhy 1 až 4, Spejblovou a Hurvínkovou učebnicí jazyka českého či nejnovější re-edicí Zlaté zebry.

Kdo by neznal pana Spejbla a jeho syna Hurvínka? Vyprávění o těchto postavách doprovázelo dětství řady z nás a je společníkem i dnešním dětem. Jak náročné je přinášet příběhy, které děti zaujmou? Jak moc se v nich odráží doba, ve které žijeme? O minulosti a současnosti Divadla Spejbla a Hurvínka si povídala Kateřina Rózsová jeho ředitelkou Denisou Kirschnerovou v rádiu Proglas. Rozhovor měl premiéru 7.4.2022 v 9 hodin.

„Spejbla a Hurvínka jsem hrál už v 18 jazycích. Vždycky to byla úžasná úleva, že nám rozumějí“, prozradil Martin Klásek v dnešním rozhovoru s Lucií Výbornou v jejím pořadu Host Lucie Výborné na vlnách Českého rozhlasu Radiožurnál. Právě na vystoupení v cizích jazycích mířily některé z otázek. Jak se od divadelního technika v montérkách dostal až k loutkoherectví, kdy už bezmála padesát let je spojen s postavami Spejbla a Hurvínka. V čem může být hraní v cizích zemích rizikové? Proč byl první divadelní výstup Martina Kláska neplánovaný? Jak rychle si loutkoherec nemůže hlasivky a ruce? Čím se loutkoherci udržují ve formě? Co se stane, když loutce praskne nit? Proč má Martin Klásek hned po českém publiku nejraději to německé? A jak zní Spejbl a Hurvínek v čínštině a arabštině? Odpovědi na všechny tyto otázky dostanete, když si poslechněte celý rozhovor, který je dostupný rovněž ve formě videa na platformě youtube. Odkaz na něj najdete v přiloženém odkazu. Na fotce Tomáše Černého Martin Klásek se svými svěřenci společně s Lucií Výbornou.

Martin Klásek a Michal Barták zavítali v neděli 27. února 2022 do studia Českého rozhlasu, aby si popovídali s Janem Čenským v jeho pořadu My dva a čas. Nepřišli však do studia sami. Přivedli sebou i své dřevěné kamarády Spejbla a Hurvínka. Víte kolik loutky měří? A jak mluví Spejbl v čínštině a arabštině? Víte, kdy loutky poprvé promluvili cizím jazykem či jak se k loutkovému divadlu dostal Michal Barták? Pokud ne, tak to vše prozradí oba pánové v bezmála hodinovém rozhovoru. Poslechnout si ho můžete v našem odkazu.

V sobotu 8. ledna 2022 si na vlnách Českého rozhlasu Zlín v pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka tento moderátor se svými hosty povídal o Spejblovi a Hurvínkovi. Prvním hostem byl umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek a jako druhá usedla na rozhlasovou pohovku Marie Šimsová, která dnes mluví hlasy Máničky a paní Kateřiny.
David Janošek například prozradil, jakou postavu má z pětice hlavních loutek nejraději, jak si v dětství dopisoval s Helenou Štáchovou a jak si z moduritu vyráběl Spejbla a Hurvínka či co obnáší post uměleckého šéfa souboru. Marie Šimsová pak zavzpomínala na své začátky v Divadle S+H včetně toho, jak probíhal její přijímací pohovor s Martinem Kláskem a Helenou Štáchovou, a nebála se ani na sebe "prásknout", že zprvu nevěděla co je to fistulka. :-)
Další rozhlasový pořad Archiv plus, premiérově odvysílaný 14. ledna 2022, se pro změnu věnoval Josefu Skupovi. Ten pro českou kulturu a humor udělal nedocenitelnou službu, když vdechl život ikonické dvojici dřevěných loutek Spejbla a Hurvínka, které znají lidé po celém světě. Na jeho odkaz, tvorbu a profesní život vzpomínají v mnoha zajímavých ukázkách jeho nejbližší spolupracovníci jako byla například Anna Kreuzmannová, Gustav Nosek nebo Skupova manželka Jiřina. Pořadem provází Klára Kučerová.
Oba zmíněné rozhlasové pořady najdete v našem přehledu, kde si je ze záznamu můžete přehrát.
A do třetice na Josefa Skupu v krátkém rozhovoru pro IDnes TV zavzpomínali ústy Ondřeje Lážnovského také jeho "děti" Spejbl s Hurvínkem. Rozhovor si můžete poslechnout zde.